Posoudí pozitivní a negativní vliv technologického vývoje a zejména industrializace na život různých společenských vrstev v minulosti.

Žáci v aktivitě pracují s webovou aplikací Akademie věd ČR (odkaz viz příloha na úložišti), v níž poznávají vynálezy a vynálezce z českých zemí, kteří jsou spojeni s několika fázemi průmyslové revoluce od 19. do 20. století. Výsledky své práce sdílejí žáci ve vybraném online prostoru.

Postup:

Žáci jsou seznámeni s tím, že cílem hodiny je zjistit, jak vynálezy a objevy průmyslové revoluce změnily svět a lidskou společnost. 

Mohou pracovat ve skupinách či individuálně na mobilech, školních tabletech či počítačích, přičemž je možné žákům přidělit různé vynálezy a objevy nebo ponechat volbu na nich, zjistit však mají vždy jméno vynálezce/objevitele a čím vynález/objev změnil život lidí. 

Výsledky své práce mohou sdílet do společného Padletu (nebo jiné virtuální nástěnky) či zpracovávat v papírové podobě, záleží na možnostech dané školy a třídy. 

Žáci s pomocí historických pramenů ve sdílené prezentaci a dalších zdrojů analyzují a popisují, jak průmyslová revoluce proměnila podobu města Vrchlabí. Metodicky je aktivita aplikovatelná na většinu měst v českém prostředí, případně lze jinde s Vrchlabím pracovat jako s modelovým příkladem.

Postup 

V úvodu vyučující promítne žákům futuristickou pohlednici Vrchlabí (viz příloha na úložišti) z doby průmyslové revoluce a vysvětlí, že šlo o tehdejší představu vývoje a zároveň zachycení tehdejších inovací. Žáci popisují, co na pohlednici vidí. 

Ve skupinách pak žáci vypracovávají úkoly v badatelském listu (viz příloha na úložišti), přičemž prameny a zdroje najdou ve sdílené prezentaci, kam se dostanou přes QR kód načtený mobilem nebo školním tabletem. Zdroje je také samozřejmě možné vytisknout a rozmístit ve třídě.  

Úkol č. 2 zpracovávají s pomocí dvou textů a obrazových materiálů, úkol č. 4 s pomocí tabulky. 

V závěrečné odpovědi jsou vybrané faktory spojené s důsledky průmyslové revoluce pro podobu města, žáci vybírají tři, které jsou dle nich nejdůležitější a při společné reflexi svůj výběr zdůvodňují.  

V této lekci žáci analyzují historické prameny, které dokumentují vliv industrializace na dětský život. Učí se rozlišovat mezi subjektivními výpověďmi, názory a objektivními fakty. Na základě srovnání pramenů diskutují, jak vědecké poznání (z oblasti historie, sociologie či medicíny) přispívá k porozumění dopadům dětské práce. Úloha vede k uvědomění si významu důvěryhodných zdrojů a přenosu vědeckých poznatků do společenského rozhodování. Rozvíjí kompetenci k řešení problémů prostřednictvím analýzy informací a jejich důvěryhodnosti.

Postupné/dílčí kroky dosahování:  

• První část lekce je věnovaná objevům a vynálezům spojeným s průmyslovou revolucí.
• Žáci nejprve přemýšlejí při brainstormingu, zda znají nějaké objevy a vynálezy, které by zařadili do 19. století.
• Následně si v novinách Průmyslový deník vyberou texty (dva pro každého žáka), které přečtou, přičemž v textu podtrhávají informace, které by chtěli předat spolužákům.
• Po přečtení následuje korzování, při kterém si každý žák vyslechne od dvou spolužáků informace z jiných článků.
• Následuje společný „snos“ na tabuli, kde si žáci třídí informace a získávají je.
• Poté se všichni společně vrací k počátečnímu uvažování o vynálezech, potvrzují domněnky, mažou nepravdy a doplňují získané poznatky.
• Ve druhé části se žáci věnují sociálním aspektům průmyslové revoluce.
• Nejprve postupně pozorují obrázky chudých a bohatých a přemýšlejí, kdo by to mohl být a proč takto vypadá.
• Poté žáci odhadují nejprve sami a pak ve dvojicích odpovědi na otázky v pracovním listě.
• Po zveřejnění odhadů si žáci ve dvojicích čtou dva odlišné texty (chudí a bohatí).
• Po přečtení si doplňují správné informace a zapisují do pracovního listu.
• Na závěr lekce následuje reflexe, která může probíhat odlišnou formou – viz příprava.

Textový popis:   

Žáci se na základě práce s texty nejprve seznamují s technologickými aspekty průmyslové revoluce. Tato práce může být doplněna různými ukázkami z edukačních webů. V této části je podstatné nejen získávání znalostí, ale také procvičování schopnosti získávat a třídit informace z textu, předávat je a v neposlední řadě naslouchat si. Druhá část lekce se pak věnuje sociálním aspektům a způsobu a podmínkám života dvou krajních vrstev – chudých dělníků a bohatých členů vrstvy buržoazie.

V této lekci žáci zjišťují, jak průmyslová revoluce ovlivnila každodenní život různých společenských vrstev. Pracují s historickými a vizuálními prameny, rozlišují mezi fakty, názory a domněnkami a ověřují důvěryhodnost tvrzení. Úloha rozvíjí kompetenci k řešení problémů prostřednictvím analýzy objektivních informací, interpretace jejich dopadů a porovnání rozdílů mezi skupinami obyvatel.