rozlišuje na konkrétních příkladech různé způsoby měření a vnímání času a prostoru v jednotlivých dějinných epochách a kulturách
Popis a zdůvodnění
Časová a prostorová představivost je nezbytným předpokladem poznávání minulosti i prožívání dějinnosti lidského života. Očekávaný výsledek učení vede žáky k porozumění, že měření a vnímání času a prostoru se nejen měnilo, ale že změny vnímání časoprostoru souvisejí se zlomovými událostmi světových dějin i změnami v myšlení a sebepojetí lidí. Například že technologické změny (sextant, železnice, automobily) mění chování a myšlení obyvatel; že změna představy o tvaru zeměkoule vedla k plavbám Evropanů na západ; že lineární pojetí času a dějin (křesťanství, marxismus) směřovalo ke spáse a konci dějin; že hradby měst oddělovaly prostor uvnitř, vnímaný jako známý, od vnějšího, nebezpečného.
Žák si osvojí specifika měření a vnímání času a prostoru při poznávání dějin. Přistupuje k nim nejen jako k fyzikálním veličinám, ale jako ke kategoriím, které umožňují ukotvit životní zkušenost do konkrétního místa a času a ovlivňují naše představy o minulosti i přítomnosti. Naučí se rozlišovat různé způsoby měření a vnímání času a jeho proměny (např. různé kalendáře, první mechanické hodiny; cyklický a lineární čas; pokrok a úpadek, zkracování času v globalizovaném světě, zejména od průmyslové revoluce po šíření internetu). Dále se naučí rozlišovat různé způsoby měření a vnímání prostoru a jeho proměny (např. vývoj určování zeměpisné šířky a délky, změny vnímání tvaru zeměkoule během zámořských plaveb).
Hodnoty
- Sdílené poznání
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- porovná současné představy o tvaru Země a vybraných regionů světa s těmi minulými; určí, jak mohly geografické představy ovlivnit jednání lidí v minulosti (např. pojmenuje představu kulatosti Země jako jednu z příčin zámořských plaveb v 15. století)
- pracuje s mapami a popisuje, jak mohou mnohdy zjednodušené jasné geografické hranice ovlivnit naše chápání minulosti (např. zobrazení českých zemí v rámci Svaté říše římské, vytváření etnických map)
- sestavuje časovou osu měření času od slunečních hodin přes středověké orloje a první kapesní hodinky raného novověku po náramkové hodinky a popíše důsledky technologických změn měření pro chování lidí
- uvede různé kalendáře/letopočty (např. islámský, židovský, juliánský, gregoriánský, revoluční: francouzský, sovětský) a popíše příčiny a důsledky jejich zavádění
- vyjmenuje znaky cyklického (např. rolnického) a lineárního pojetí času (křesťanství, osvícenství, komunismus), oba způsoby vnímání času porovná
- popisuje konkrétní dopady lineárního pojetí času na život lidí od středověku po současnost (představy o spáse, pokroku, ráji /na zemi/, ekonomickém vývoji apod.)
- rozliší na příkladech antického a středověkého města/říše vnímání prostoru jako a) uvnitř hradeb („známý, civilizovaný, náš“) a b) vně hradeb („neznámý, barbarský, cizí“)
- ukazuje různou rychlost zavádění technologických změn industriální éry (železnice, telegraf, letecká doprava, osobní automobily, internet apod.) ve vybraných regionech světa
- určí dopady zavádění technologických změn industriální éry na myšlení a chování lidí, např. zkracování vzdáleností, překonávání geografických a sociálních bariér, představa o „civilizovanosti“ regionů či národů, které zavádějí technologické změny rychleji, masová turistika, klimatická změna