rozlišuje na konkrétních příkladech různé způsoby měření a vnímání času a prostoru v jednotlivých dějinných epochách a kulturách

Žák: Rozumím tomu, že vnímání času a prostoru se v dějinách mohlo lišit od toho, jak čas a prostor vnímáme v současnosti. Uvádím příklady těchto rozdílů a ukazuji na nich, jaké mohly mít dopady na život lidí, objevování nebo utváření společných politických nebo náboženských představ. 

Postupné/dílčí kroky dosahování: 

• porovná současné představy tvaru Země a vybraných regionů světa s těmi minulými; určí, jak mohly geografické představy ovlivnit jednání lidí v minulosti (např. pojmenuje představu kulatosti Země jako jednu z příčin zámořských plaveb v 15. století) 
• pracuje s mapami a popisuje, jak mohou mnohdy zjednodušené jasné geografické hranice ovlivnit naše chápání minulosti (např. zobrazení českých zemí v rámci Svaté říše římské, vytváření etnických map apod.)

Textový popis:  

Žáci pomocí cvičení Jak zobrazovali svět? porovnávají současné představy o tvaru země a vybraných regionů světa s minulými. Cvičení lze použít jako evokační k následné práci s mapami v prostředí Historiana, které je více zacíleno na žáky středních škol. Je zde proto možné pracovat s různou mírou obtížnosti zadání. K dispozici jsou výstupy žáků.  

Žáci pomocí práce s digitalizovaným globem (Martin Behaim's Erdapfel) porovnávají tehdejší (1492) a dnešní glob, označují místa, která se liší a formulují jako jednu z příčin zámořských plaveb v 15. století představu o kulatosti země.