Člověk a příroda

Výuka o vlastnostech látek se v základní škole zaměřuje na porozumění základním charakteristikám, které různé látky vykazují. Žáci se učí rozlišovat mezi pevnými látkami, kapalinami a plyny na základě jejich vlastností, jako je tvar, objem nebo hmotnost. Zkoumají, jak se látky mohou měnit z jednoho skupenství do druhého při změnách teploty, například při tání ledu na vodu nebo při odpařování vody na páru. 

Téma měření veličin se na základní škole soustředí na rozvoj dovedností potřebných pro přesné a spolehlivé měření fyzikálních veličin. Žáci se učí používat různé měřicí nástroje, jako jsou pravítka, váhy, teploměry a odměrné válce. Žáci se také seznamují se základními pravidly pro provádění měření a zaznamenávání výsledků, včetně významu přesnosti a odchylek.

Výuka o pohybu, silách a energiích se v základní škole zaměřuje na porozumění základním fyzikálním principům, které ovlivňují, jak se objekty pohybují a jak na ně působí různé síly. Žáci se učí rozlišovat mezi typy pohybů, jako je rovnoměrný přímočarý nebo křivočarý pohyb, a používají pojmy jako rychlost a dráha k popisu pohybu těles.

Žáci se dále seznámí s různými typy sil, včetně gravitační a třecí síly, a tím, jak tyto síly ovlivňují pohyb těles. 

V části věnované energii se žáci seznamují s různými formami energie, jako je kinetická, potenciální energie, teplo a další, s principy přeměny energie a zákonem zachování energie.

Výuka o zvuku se v základní škole zaměřuje na pochopení toho, jak zvuk vzniká, jak se šíří a jak ho vnímáme. Žáci porozumějí, že zvuk je mechanické vlnění, a prozkoumají jeho vlastnosti i způsoby šíření v různých materiálech.

Téma světla se v základní škole soustředí na pochopení základních vlastností světla a jeho chování. Žáci experimentálně prozkoumají chod světla různými optickými zařízeními, která znají ze svého okolí. 

Výuka elektřiny a magnetismu se v základní škole zaměřuje na základní principy a jevy, které tyto oblasti fyziky zahrnují. Žáci se nejprve seznamují s elektrickým nábojem a jeho vlastnostmi. V rámci výuky prakticky zapojí elektrický obvod a změří v něm veličiny charakterizující chování obvodu. Žáci se seznámí se základními vlastnostmi permanentních magnetů i elektromagnetů. Prakticky prozkoumají elektromagnetické jevy a popíšou jejich důsledky v běžném životě.

Výuka o mikrosvětě se v základní škole zaměřuje na porozumění částicím mikrosvěta a strukturám, které nejsou viditelné pouhým okem, ale tvoří základ veškeré hmoty kolem nás. Žáci se seznamují s atomy jako základními stavebními kameny hmoty. Současně poznávají důsledky fyziky mikrosvěta pro každodenní život – od bezpečnosti jaderných elektráren po využití a možná rizika radioaktivního záření.

V rámci astronomie se žáci seznamují se Sluneční soustavou a důsledky pohybu těles ve Sluneční soustavě na Zemi. Volitelně poznávají i další objekty ve vesmíru (např. černé díry, neutronové hvězdy, galaxie).

Tematický okruh staví na kontextu kontaktu žáků s běžně dostupnými chemickými látkami. Je proto akcentováno bezpečné zacházení s nimi, porozumění smyslu jejich využívání, zároveň ale i kategorizace směrem k udržitelnosti.

Kontextem tohoto tematického okruhu je prostředí, v němž žáci žijí. Je proto tematicky rozčleněný na:

• Chemii vzduchu
• Chemii vody
• Chemii půdy

Tento tematický okruh obsahuje výstupy směřující k chemii jako oboru, profesi, podporuje porozumění povaze vědy (nature of science). Okruh zároveň provazuje dva předchozí prostřednictvím důrazu na principy získávání poznání v přírodních vědách, resp. v chemii. Výstupy spadají do oblastí:

• Chemie v průmyslu
• Chemie jako věda
• Chemie a energie
• Chemie a moje okolí

Žák se učí, že všechno živé je složené z buněk, které pozoruje pod mikroskopem. Pozná, jak se buňky v tělech rostlin a živočichů spojují do větších celků (tkáně/pletiva, orgány, orgánové soustavy), plnících speciální funkce. Žák zjistí, proč je důležité, aby tělo udržovalo správnou teplotu a další podmínky pro fungování buněk a jejich dělení. Okruh pomáhá žákovi porozumět tomu, jak spolu části živých organismů vzájemně souvisejí.

Žák poznává závislost všech organismů na energii ze Slunce a zásadní roli fotosyntézy. Žák se zaměřuje na porozumění koloběhu látek a energie v přírodě a na vztahy mezi organismy. V rámci tematického celku se žák zapojuje do ochrany přírody ve svém okolí a navrhuje způsoby obnovy narušených území. Učí se přitom oceňovat význam přírody pro člověka a rozvíjet schopnost aktivně přispívat k její ochraně. Zaměřuje se na biologické aspekty příčin, dopadů a možných řešení změny klimatu. 

Žák srovnává pohlavní a nepohlavní rozmnožování a jejich důsledky. Poznává roli DNA v dědičnosti a její vliv na vlastnosti organismů. Žák pochopí význam genetické rozmanitosti pro evoluci. Diskutuje o etických souvislostech výzkumu v oblasti pozměňování DNA a jeho aplikaci. 

Žák poznává, jak souvisejí vlastnosti organismů s jejich přežitím a rozmnožováním. Studuje princip evoluce na konkrétních příkladech a dlouhých časových škálách a využívá při tom fylogenetická zobrazení. Zkoumá podobnosti mezi člověkem a ostatními živočichy ve stavbě těla i chování (etologii) a diskutuje o etické stránce využívání živočichů lidmi. Vysvětluje procesy přirozeného výběru a adaptace vedoucí k biodiverzitě. Žák rozvíjí environmentální senzitivitu, vnímání příbuznosti člověka s ostatními organismy a nahlíží význam rozmanitosti pro život na Zemi.

Žák poznává význam minerálů, hornin a půdy praktickým zkoumáním. Studuje pohyby litosférických desek a jejich vliv na vznik a přeměnu hornin. Zabývá se neobnovitelnými zdroji, jejich rozložením a dopady těžby. Pomocí časové osy, hornin a zkamenělin zkoumá historii Země včetně současných změn. Žák rozvíjí porozumění Zemi jako dynamickému systému a schopnost kriticky hodnotit geologické procesy i aktuální environmentální výzvy, jako je změna klimatu a člověkem způsobené vymírání.