Na základě pokusu popíše faktory ovlivňující základní životní procesy v organismech včetně člověka.

• identifikuje fenomény spojené s životními projevy vybrané skupiny organismů  
• experimentálně zkoumá a zaznamená vliv dané podmínky na zvolený fenomén  
• zhodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů 

Vliv světla na růst rostlin

Výzkumná otázka: Jaký vliv má světlo na růst rostlin krátce po vyklíčení?

Pomůcky: semínka rostlin (např. fazole), květináče s půdou, zdroj světla (např. lampa), tmavý kryt (např. krabice)

Zadání pro žáky: 

Diskutujte o tom, při jakém procesu potřebují rostliny světlo a proč. Uveďte příklady, kdy jste pozorovali rostliny rostoucí ve tmě (např. ve sklepě, zakryté prknem, v místnosti se zataženými závěsy apod.) a popište, jak vypadaly.

Upravte větu tak, aby odpovídala vaší domněnce: 

Myslím si, že rostliny rostoucí ve tmě budou kratší/delší než rostliny na světle a budou mít…………….barvu.

Postup:

1. Zasaďte semínka do dvou květináčů.
2. Jeden květináč umístěte na světlo, druhý do tmy (pod kryt).
3. Zalévejte oba květináče stejně po dobu 7–10 dní.
4. Pozorujte a zaznamenejte rozdíly ve velikosti a kondici rostlin.
5. Porovnejte své pozorování s vaší domněnkou.

Popis ověřování: Učitel pozoruje práci žáků ve skupinách, poskytuje průběžnou zpětnou vazbu a hodnotí provedený záznam a slovní popis.

plán pokusu

• po diskuzi s se spolužáky a vyučujícím zvolí vhodný objekt k pozorování a zajistí podmínky optimální pro průběh pokusu 
• při práci s živočichy pro ně zajistí potřebné životní podmínky a naplánuje postup, který bere ohledy na jejich potřeby
• tvoří otázky, na které bude v rámci pokusu hledat odpovědi 
• naplánuje jednoduchý pokus, který zkoumá, jak určitý faktor (např. množství světla, vody nebo tepla) ovlivňuje život rostliny nebo živočicha
• přitom si zapíše, co si myslí, že se stane (domněnka), a co bude během pokusu měnit
• vybere správné pomůcky pro pokus

vedení badatelského záznamu

• vede si protokol o průběhu pokusu, kde zaznamenává jednotlivé fáze, čas, podmínky
• provádí obrazovou dokumentaci (náčrty, fotografie, videa), která poslouží k vyhodnocení výsledků pokusu
• opatrně zachází se živými organismy 
• k záznamu používá i digitální nástroje, jako je fotoaparát nebo tabulky v počítači, případně měřící čidla

vyhodnocení pokusu a prezentace výsledků

• výsledky pokusu porovná se svými domněnkami a prezentuje spolužákům průběh, výsledky a vyhodnocení pokusu
• odlišuje přitom výsledek doložený daty od jím vyvozeného závěru
• představí spolužákům, jak pokus probíhal a co zjistil, používá při tom správné odborné výrazy, odpovídá na otázky ostatních a ptá se na jejich názory

doporučení pro praxi a další výzkum

• propojí to, co se dozvěděl z pokusu, s tím, co už ví o tom, jak fungují procesy v živých organismech/rostliny a zvířata, uvede příklady z běžného života, kde se děje něco podobného jako v jeho pokusu
• na základě toho, co se z pokusu naučil, navrhne, jak by mohl lépe pečovat o své zdraví, rostliny nebo živočichy, své návrhy vysvětlí a zdůvodní
• postup opakuje pro rostliny, živočichy a lidské tělo

Vliv stresu na reakční dobu (člověk)

Žáci staví na své zkušenosti se stresem, soustředěním a reakční dobou. Navrhují sami postup pro pokus na základě předložených pomůcek.

Zadání pro žáky:

Výzkumná otázka: Jak stres ovlivňuje délku reakční doby (od akce po reakci)?

Zapište svoji hypotézu: Myslím si, že….

Navrhněte postup, máte-li k dispozici tyto pomůcky: pravítko, stopky, hudební nástroje, metr, delší tyč

Vámi navržený postup porovnejte s doporučeným postupem. Postup případně upravte, pokus proveďte a zdokumentujte. Porovnejte výsledky s vaší hypotézou a zapište, co jste pozorovali a proč. 

Do závěru uveďte, jaké souvislosti má vaše zjištění, v jakých situacích to může představovat riziko.

Doporučený postup:

1. Jeden žák drží pravítko ve výšce očí druhého žáka.
2. Pravítko náhle pustí, druhý žák se snaží pravítko co nejrychleji chytit.
3. Měřte vzdálenost, na které bylo pravítko zachyceno.
4. Opakujte pokus s různými podmínkami – klidovým prostředím a stresujícími podněty (např. hlasitý zvuk).

Popis ověřování: záznam z pozorování, graf, zodpovězení badatelské otázky s vysvětlením procesu

Vliv teploty na aktivitu enzymů (kvasinky)

Žáci staví na své zkušenosti s tím, na jaké místo je nejlepší umístit mísu s kynutým těstem, aby dobře nakynulo a po upečení jsme získali pěkně nadýchanou vánočku nebo buchty. Diskutují o tom, co mají společného postupy, které se při přípravě kynutého těsta běžně používají (např. zakrývání těsta utěrkou, přidání vlažného mléka nebo vody, uložení u zdroje tepla). Zjišťují, co se děje na úrovni buňky u kvasinek, z čeho získává buňka energii a jak to lze pozorovat a měřit. Hledají odpověď na zadanou výzkumnou otázku: Jak ovlivňuje teplota činnost enzymů rozkládajících cukry při kvašení? Zapíšou si svoji hypotézu, navrhnou postup. Na základě pokusu vysvětlí, že vyšší teplota podporuje aktivitu enzymů v buňkách kvasinek rozkládajících cukry.

Zadání pro žáky:

Výzkumná otázka: Jak ovlivňuje teplota činnost enzymů rozkládajících cukry při kvašení? 

Zapište svoji hypotézu: Myslím si, že….

Navrhněte postup, máte-li k dispozici tyto pomůcky: suché droždí, cukr, 3 lahve s balónky, teploměr, teplá a studená voda.

Vámi navržený postup porovnejte s doporučeným postupem. Pokus proveďte a zdokumentujte. Porovnejte výsledky s vaší hypotézou a zapište, co jste pozorovali a proč. 

Do závěru uveďte, jak se vaše zjištění vztahuje k běžně používaným postupům při pečení z kynutého těsta. 

Doporučený postup:

1. Do všech lahví vložte stejné množství droždí a cukru.
2. Přidejte do první lahve studenou vodu (10 °C), do druhé vlažnou vodu (25 °C) a do třetí teplou vodu (40 °C).
3. Na každou láhev nasaďte balónek a sledujte, jak rychle se nafukují.
4. Porovnejte rychlost nafouknutí balónků a vytvořte graf závislosti teploty na produkci CO₂.

Popis ověřování: záznam z pozorování, graf, zodpovězení badatelské otázky s vysvětlením procesu

• Navrhne jednoduchý pokus, který zkoumá, jak určitý faktor ovlivňuje život rostlin nebo živočichů (včetně člověka): zapíše, co chce zjistit, co si myslí, že se stane, a co bude během pokusu měnit.
• Vybere správné pomůcky pro pokus, opatrně zachází se živými organismy a pečlivě zapisuje, co během pokusu pozoruje.
• Na základě získaných výsledků vysvětlí, jak to, co měnil, ovlivnilo výsledek, a odlišuje přitom výsledek doložený daty od závěrů, které sám vyvodil.
• Porovná, jestli se stalo to, co na začátku očekával.
• Propojí výsledek pokusu s dostupnými informacemi o procesech v živých organismech a s doporučeními pro péči o zdraví člověka, rostliny nebo živočicha.

Klíčení řeřichy

Úkolem žáků je ověřit pomocí vlastního bádání jednu z vybraných výzkumných otázek týkající se životních projevů rostlin.

• Žáci si navrhují či vybírají jednu z výzkumných otázek týkajících se vlivů prostředí na růst a vývoj rostlin. Otázky mohou zahrnovat vliv světla, vody, teploty, kyslíku nebo dalších faktorů prostředí na růst a vývoj rostlin. 
• Každý žák navrhuje experiment, který umožní odpovědět na zvolenou výzkumnou otázku. Definují proměnné, způsob měření a postup experimentu. Postup bádání zaznamená do badatelského protokolu.
• Žáci realizují své experimenty podle navržených postupů. Zaznamenávají data o růstu rostlin, změnách v barvě listů, nebo dalších pozorovaných jevech. Fotografie nebo videozáznamy dokumentují průběh experimentu.
• Každý žák připraví prezentaci, ve které shrne svou výzkumnou otázku, postup bádání a získané výsledky. Použije přitom vlastní fotodokumentaci nebo videozáznamy.
• Žáci prezentují své výsledky před ostatními spolužáky a učitelem. V prezentaci vysvětlují svůj experiment, zdůvodňují svá rozhodnutí a diskutují o významu získaných poznatků.

Popis ověřování: badatelský protokol, prezentace

vazba s KK BAD: Provázím žáky v konkrétních badatelských krocích a pomáhám jim vyhodnotit, zda jejich postupy odpovídají na výzkumnou otázku.

Využívá metody poznávání přírody, zejména pozorování a pokus.