Vytvoří zjednodušující model vztahů mezi organismy navzájem a prostředím v ekosystému na základě vlastního pozorování a práce s informačními zdroji a na konkrétních příkladech posoudí udržitelnost využívání ekosystému člověkem.

• Určí daný organismus s pomocí určovacího klíče, atlasu nebo aplikace. 
• Vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu organismů. 
• Reflektuje a hodnotí dopady jím realizovaného opatření podporujícího biodiverzitu v blízkém okolí školy či regionu.
• Určí, jak v daném místě (v ČR i mimo ČR) člověk pozměnil krajinu.
• Vyhledá, co k tomu vedlo a jaké mohou být důsledky.
• Prozkoumává ekosystém v terénu a zaznamenává do zjednodušujícího zobrazení (mapy nebo schématu)

Mapa lesní divočiny

Žáci v terénu prozkoumávají lesní ekosystém, park nebo zarostlou zahradu. Určí pozorované druhy (a jejich pobytové stopy) do skupin s využitím atlasů a mobilních aplikací (např. pro zpěv ptáků). Lesní porost zobrazí do zjednodušující mapy s legendou (jednoduchý prostorový model lesního ekosystému). Zvolí si jeden druh živočicha, který se na dané ploše vyskytuje a rekonstruují, na jakých místech ekosystému se zdržuje a s jakými dalšími druhy interaguje.

Zadání pro žáky: 
1. Vyznačte si plochu 10 x 10 metrů.
2. Zakreslete pozorované stromy do mapy zjednodušeně tak, aby kroužky odpovídaly zhruba průmětu koruny stromu. Semenáče stromů zakreslete jako křížky a zapište jejich počet. zakreslete také pařezy a ležící mrtvé dřevo. Určete a zapište druhy stromů.
3. Rozdělte si role, určujte a zakreslujte přítomné organismy, jejich pobytové stopy, případně zvuky do mapky.
4. Všímejte si případného poškození stromů a zaznamenejte je.
5. Diskutujte o tom, zda zvolený druh (váš lesní průvodce) má na dané ploše vhodné podmínky k životu a zda mu vyhovuje pozorované poškození stromů (nebo ho sám způsobil). Prezentujte svoje závěry.

Popis ověřování: pracovní list, slovní reflexe

Zdroje: 

• určovací klíče: https://ucimesevenku.cz/urcovaci-klice/
• Atlas poškození dřevin: https://rumex.mendelu.cz/atlasposkozenidrevin/
• Richarz K. Atlas stop zvířat. Academia, 2008, Praha.
• Rudlová Markéta. I les může být nemocný: Klíč k určování příčin poškození lesních dřevin. Sdružení Tereza, 2008, Praha.

zkoumání prvků a vztahů v ekosystému

• určuje (s pomocí určovacích klíčů, atlasů, určovacích aplikací) organismy v daném ekosystému a na základě práce s informačními zdroji specifikuje jejich roli v daném ekosystému/vliv na daný ekosystém.  
• pojmenuje nejvýznamnější vztahy (včetně mutualistických: mykorhiza, opylování), které utváří ekosystém, a zásahy člověka do ekosystému
• popisuje rozdíly mezi organismy, zařazuje je do ekologických skupin (producent, parazit, rozkladač, invazní druh apod.) a porovná tyto role v rámci ekosystému (např. borovice jako producent - rostliny produkují glukózu a tvoří z ní další látky např. dřevo a přeměňuje anorganické látky na organické, naopak rozkladač – hřib přeměňuje organické látky na anorganické)

fotosyntéza jako přeměna látek a energie

• popíše proces fotosyntézy a zhodnotí jeho význam pro přeměnu energie, růst biomasy a ukládání uhlíku, vysvětlí získávání potravy jako předávání energie ve formě organických látek (fotosyntézou vzniká stavební a zásobní látka glukóza, glukózu přeměňují na stavební celulózu a vzniká např. dřevo, energii uloženou ve dřevě dokážeme tím, že ho zapálíme – vzniká teplo a světlo)

práce s modely a tvorba vlastního modelu

• popisuje a interpretuje různé typy ekologických modelů (potravní sítě, schémata typu dravec-kořist, prostorové simulace šíření druhů)
• prozkoumává vybraný ekosystém v terénu, popisuje podmínky prostředí, využívání ekosystému člověkem a vysvětluje provázanost výskytu daného organismu se zdrojem potravy 
• vytváří model (např. schéma, dioráma, reálný model v lahvi nebo teráriu) na základě svého pozorování a relevantních informačních zdrojů - vybírá jednotlivé organismy nebo skupiny organismů, které použije do modelu, vyznačuje vztahy mezi jednotlivými prvky v modelu.
• zdůvodní svůj výběr organismů a prezentovaných vztahů ve svém modelu, zhodnotí adekvátnost svého výběru
• zhodnotí, zda model výstižně zobrazuje prvky, vztahy a toky energie charakteristické pro daný ekosystém

scénáře různého stavu ekosystému, způsoby využívání člověkem

• na základě simulace (změny teploty, pH, intenzity zásahů člověka) nebo jiného modelu vyhodnotí dopady a souvislosti (negativní a pozitivní zpětné vazby) konkrétního zásahu nebo způsobu hospodaření
• v různých scénářích ukazuje dopad ne/udržitelného využívání na jednotlivé prvky v modelu a na vztahy mezi nimi
• navrhne pro modelovaný ekosystém udržitelné využívání člověkem (např. výběrová těžba v lese), případně vysvětlí využití přírodních procesů probíhajících v ekosystému pro udržitelnou produkci potravin (např. aquaponie)
• prezentuje svůj model ostatním a na základě připomínek od spolužáků a učitele svůj model zpřesní

Potravní síť - mořský ekosystém

Na příkladu potravní sítě v mořském ekosystému žáci posuzují vztahy organismů a vliv člověka na daný ekosystém. Řeší úlohy s využitím zjednodušeného obrázkového diagramu. Cílem je rozvoj čtenářské gramotnosti formou práce se základními biologickými schématy (modely), upevňování a propojování znalostí napříč zoologií a ekologií a zvyšování environmentální citlivosti. Pracovní list je doplněný metodickou podporou, rozšiřujícími náměty a řešením s vysvětlením.

Zadání pro žáky: 

Prohlédněte si schéma potravní sítě.

1. Co by se stalo, pokud by z potravní sítě zmizel plankton?

2. Sardinky i tuňáci jsou člověkem velmi často lovené ryby. Porovnejte, co by se stalo, pokud bychom zcela vylovili tuňáky, a naopak kdybychom zcela vylovili sardinky. Jaký by byl mezi těmito situacemi rozdíl?

3. Pokud by z oceánů zmizely ryby jako tuňáci, které se často živí medúzami, k čemu by došlo?

4. Jaké další organismy byste do obrázku mohli doplnit? Uveďte alespoň dva a napiš, zda a jaký by měly vztah k organismům, které již v obrázku jsou.

5. Jak jinak kromě rybolovu lidé ovlivňují mořské ekosystémy a tím i tuto potravní síť? Co způsobují?

Popis ověřování: vyplněný pracovní list

• Určuje s pomocí různých informačních zdrojů organismy a specifikuje jejich roli v daném ekosystému.
• Pojmenuje v ekosystému nejvýznamnější vztahy včetně mutualistických (mykorhiza, opylování) a zásahy člověka.
• Vytváří zjednodušující model vztahů mezi organismy, prostředím a člověkem a zdůvodní výběr těchto prvků při tvorbě modelu.
• Na modelu popíše proces fotosyntézy a zhodnotí jeho význam pro přeměnu energie, růst biomasy a ukládání uhlíku, přitom vysvětlí získávání potravy jako předávání energie ve formě organických látek.
• Zhodnotí, zda model výstižně zobrazuje organismy, jejich skupiny, prostředí, vztahy a toky energie charakteristické pro daný ekosystém (tedy zda platí i pro jiné lokality a období).
• V různých scénářích ukazuje dopad ne/udržitelného využívání na jednotlivé prvky modelu a na vztahy mezi nimi a navrhne pro modelovaný ekosystém udržitelné využívání.

Model ekosystému - plakát tropický les

Zadání pro žáka: Vytvořte plakát (model ekosystému pralesa), který znázorňuje konkrétní skupinu mravenců s určitým způsobem života (např. válečnický mravenec, mravenec střihač listů, pastevec mšic…) v jejich prostředí.

Plakát obsahuje:

• obrázky organismů
• šipkami znázorněné vzájemné vztahy
• odlišně znázorněné toky energie
• u obrázků a šipek jsou popisky

Pojmenujte vztahy pomocí pojmů: producent, konzument, predátor, konkurent, dekompozitor (rozkladač). Rozlišujte typy symbiotických vztahů (parazitismus, komenzalismus, mutualismus) a uveďte konkrétní příklad. Plakát má být přehledný, názorný, fakticky správný. 

Popis ověřování: Žáci pracují na projektu s informačními podklady připravenými učitelem (texty, fotky, videa, zápisky z předchozích hodin), mohou si vyhledávat další informace na internetu a konzultovat je s učitelem. Plakát prezentují: ukazují na plakátu vztahy v ekosystému a toky energie. Učitel se doptává, zda žáci rozumí, odkud berou jednotlivé organismy energii. Ujišťuje se, že rozumí použitým pojmům.

Rozpozná roli organismů v ekosystému a vztahy mezi nimi na základě pozorování a/nebo vyobrazení.