hodnotí význam minerálů, hornin a půdy na základě zkoumání jejich vlastností a práce s informačními zdroji

Pro Postupné kroky: 

• na konkrétních příkladech minerálů, hornin a půdy popíše některé pozorovatelné vlastnosti (optické vlastnosti minerálu, viditelnou strukturu horniny a půdy)
• s využitím dalších pomůcek a postupů zkoumá jejich další vlastnosti (např. tvrdost, rozpustnost a hustotu minerálů; soudržnost a rozpustnost hornin; propustnost půdy, přítomnost půdních bezobratlých a organické hmoty), na základě kterých vybrané minerály, horniny a vzorky půd porovnává a určuje
• na základě zjištěných vlastností a práce s informačními zdroji odvozuje jejich význam v přírodě (např. odolnost vůči zvětrávání a vznik různých skalních útvarů, jeskyní; u půd význam vlastností pro utváření specifických podmínek prostředí – např. rašeliniště, role půdy jako zásobárny uhlíku) a pro člověka (např. významné rudy, drahé kameny, stavební kámen; u půd vhodnost pro využití v zemědělství a odolnost vůči erozi)

1. Zkoumá neznámé vzorky minerálů a zapisuje vlastnosti: tvrdost, barva, lesk, barva vrypu, rozpustnost v kyselině (octové nebo citronové), magnetismus

2. Porovnává vzorky a jejich vlastnosti mezi sebou, nachází podobnosti a rozdíly.

3. S použitím jednoduchých informačních zdrojů (např. učebnice) pojmenuje minerál, nebo ho zařadí do skupiny (např. sulfidy kovů).

4. Na základě pozorovaných vlastností odhaduje způsob vzniku a možné využití.

5. V učebnici a na internetu vyhledá způsob využití a místo výskytu.

6. Charakterizuje minerál na základě zjištěných vlastností a dalších údajů, vytvoří informační kartu.

7. Na základě informační karty od jiného žáka se pokusí vyhledat vzorek a formuluje zpětnou vazbu k přesnosti popisu vlastností.

1. Zkoumá neznámé vzorky minerálů a zapisuje vlastnosti: tvrdost, barva, lesk, barva vrypu, rozpustnost v kyselině (octové nebo citronové), magnetismus

2. Porovnává vzorky a jejich vlastnosti mezi sebou, nachází podobnosti a rozdíly.

3. S použitím jednoduchých informačních zdrojů (např. učebnice) pojmenuje minerál, nebo ho zařadí do skupiny (např. sulfidy kovů).

4. Na základě pozorovaných vlastností odhaduje způsob vzniku a možné využití.

5. V učebnici a na internetu vyhledá způsob využití a místo výskytu.

6. Charakterizuje minerál na základě zjištěných vlastností a dalších údajů, vytvoří informační kartu.

7. Na základě informační karty od jiného žáka se pokusí vyhledat vzorek a formuluje zpětnou vazbu k přesnosti popisu vlastností.

Zadání pro informační kartu:

• název minerálu
• vlastnosti
• způsob vzniku
• zařazení do skupiny podle chemického složení (např. oxidy, sulfidy…)
• výskyt
• použití

Rozpustnost lze zjišťovat vložením celého vzorku do sklenice s kyselinou citronovou. (tip od Jany Švandové - Geopark Říčany)

Výstup - informační kartu žáci vyplňovali v programu Canva jako profil minerálu do seznamky. (tip od Kateřiny Čihákové ze ZŠ Plaňany)