Objasní příčiny neobnovitelnosti a nerovnoměrného rozložení zdrojů minerálů, energie, podzemní vody a dopady jejich těžby a využití na zdraví lidí a přírodu.

• vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu neživých přírodnin
• určí, jak v daném místě (v ČR i mimo ČR) člověk pozměnil krajinu
• vyhledá, co k tomu vedlo a jaké mohou být důsledky
• vytvoří vlastní seznam každodenních činností a opatření, jak on sám může přispět k udržitelnosti na Zemi
• zhodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů

NEROSTNÉ BOHATSTVÍ KOLEM NÁS

Žáci samostatně zpracovávají informace o vybraných nerostných surovinách z jejich okolí, zkoumají jejich využití a vliv těžby na krajinu a své poznatky sdílejí prostřednictvím digitální nástěnky.

Zadání pro žáka

Žák si vybere jeden zdroj ze seznamu (uhlí, ropa, zemní plyn, vápenec, železná ruda, písek) a zpracuje k němu informace podle následujících kritérií:

1. Kde se tento zdroj nachází v mém okolí nebo v České republice? (uvést konkrétní místo)
2. K čemu se tento zdroj používá? (uvést 2 příklady využití)
3. Jakou změnu v krajině způsobuje těžba tohoto zdroje? (popsat nebo přiložit fotografii)

Zpracované informace žák vloží na společnou virtuální nástěnku v Padletu formou příspěvku, který obsahuje:

• Název zdroje/nerostné suroviny
• Text s odpověďmi na tři otázky (viz kritéria)
• Obrázek nebo fotografii daného zdroje nebo místa těžby

Ověřování: 

Žák popíše vlastními slovy možné způsoby využití daného zdroje či nerostné suroviny a pojmenuje viditelnou změnu v krajině spojenou s těžbou či získáváním daného zdroje (suroviny). Vytvoří příspěvek na Padletu obsahující všechny požadované části dle předem daných kritérií.

příčiny vzniku nerostných surovin a jejich neobnovitelnosti

• vysvětlí rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými přírodními zdroji s pomocí různých informačních zdrojů (učebnice, encyklopedie, obrázky a videa) popíše procesy vzniku vybraných surovin (např. ropa, uhlí, zemní plyn, rudní minerály) a vysvětlí, jak jsou využívány v běžném životě (např. paliva pro dopravu, výroba elektrické energie, výroba elektrotechnických zařízení)
• na základě studia různých informačních zdrojů porovná dobu trvání procesů vedoucích ke vzniku vybraných nerostných surovin s dobou, kdy je člověk těží a využívá
• popíše, jak těžba těchto surovin ovlivňuje budoucnost (např. vyčerpání zásob, poškození přírody, zesílení skleníkového efektu)

hospodaření se zdroji podzemní vody

• s pomocí zprostředkované názornosti (obrázky, videa) uvede příklady vzniku a výskytu zásob podzemních vod v krajině
• vysvětlí, jak lidské aktivity (např. zemědělství, průmysl a urbanizace) ovlivňují kvalitu a dostupnost podzemní vody, a proč je důležité ji chránit
• na konkrétním příkladu (např. reportáž z TV) identifikuje, jak se může s podzemní vodou hospodařit udržitelně (např. omezení čerpání vody, ochrana oblastí pro doplňování vody)

význam recyklace, odpovědného využívání energie a obnovitelných zdrojů

• vysvětlí, jak recyklace pomáhá šetřit neobnovitelné zdroje (např. recyklace kovů snižuje potřebu těžby rud)
• u obnovitelných zdrojů (např. solární, větrná energie) navrhne vhodné umístění z hlediska efektivity a ochrany přírody a popíše jejich přínosy pro životní prostředí (např. méně znečištění, udržitelnost)
• popíše, které činnosti člověka (včetně využití datových center) vedou k významné spotřebě energie, vzácných surovin a vody a vyjádří svůj postoj k možnému budoucímu vývoji

Zásoby podzemní vody a jejich ohrožení v období suchých let 

 Příprava materiálu: Žáci budou pracovat s krátkou reportáží, která se věnuje významu zásob podzemní vody v obdobích sucha a srážkově podprůměrných.

Postup: 

1. Žáci sledují reportáž ČT EDU- 2 minuty 
2. Žáci utvoří menší skupiny (4 žáci), kteří společně diskutují nad obsahem videa a významem zásob podzemní vody
3. Žáci prezentují hlavní myšlenky svých diskuzí v jednotlivých skupinách před celou třídou.
4. Žáci vytvoří ve skupině komiks či plakát, který názornou formou shrne vliv sucha na zásoby podzemní vody a jejich možnou obnovu. Zdůrazní přitom význam zásob podzemní vody pro člověka i přírodu.

Zadání pro žáky:

1. Poslechněte si reportáž, která se věnuje zásobám podzemní vody a jejich ohrožení v době sucha.
2. Vytvořte skupinu žáků a diskutujte v ní, co bylo zdrojem ohrožení podzemních vod, o kterém reportáž hovořila. Jaká byla navrhovaná řešení a jak vy sami vnímáte význam ochrany a zvyšování zásob podzemní vody pro člověka a přírodu.
3. Závěry z diskuze ve skupině shrňte do 4 klíčových bodů (ohrožení, ochrana, význam pro člověka, význam pro přírodu) a prezentujte je celé třídě.
4. Vytvořte vhodný grafický materiál (komiks, plakát), který atraktivní formou shrne význam zásob podzemní vody pro přírodu i člověka, způsoby jejího ohrožení v době sucha (jako důsledky klimatické změny) a možné způsoby řešení tohoto problému.

Popis ověřování: Vytvoření plakátu či komiksu, který shrne hlavní obsah reportáže a závěry z diskuze v skupinách: význam zásob podzemní vody, jejich hrožení v obdobích sucha, která souvisejí s klimatickou změnou, možné způsoby ochrany a zvyšování zásob pozemní vody

Zdroje: reportáž Sucho a podzemní vody v ČR (ČT EDU): Sucho a podzemní vody v ČR - ČT edu - Česká televize

• Objasní neobnovitelnost nerostných surovin v důsledku procesu jejich vzniku, těžby a způsobů využití.
• Vysvětlí ekologický a hospodářský význam podzemní vody v krajině a vliv lidské činnosti na její kvalitu a dostupnost.
• Orientuje se v principech oběhového hospodářství a v analýze životního cyklu výrobku nebo služby.
• Popíše, které činnosti člověka (včetně využití datových center) vedou k významné spotřebě energie, vzácných surovin a vody a vyjádří svůj postoj k možnému budoucímu vývoji.
• Navrhne možnosti udržitelného nakládání s přírodními zdroji, které zohledňuje dopad na zdraví lidí a na přírodu.

Plakát Zdroj energie

V malých skupinách po 3-4 tvoříme plakát na jeden z vybraných energetických zdrojů: hnědé uhlí, jádro, voda, vítr, slunce, biomasa, geotermální energie.

• Učitel vysvětlí cíle aktivity a význam zkoumání různých energetických zdrojů v kontextu jejich využití v Česku.
• Každá skupina si vybere jeden energetický zdroj (hnědé uhlí, jádro, voda, vítr, slunce, biomasa, geotermální energie). Skupiny jsou ideálně rozlosovány tak, aby byly pokryty všechny zdroje.
• Každá skupina obdrží seznam kritérií pro tvorbu plakátu. Ten zahrnuje popisy kladů a záporů daného zdroje s důrazem na jeho využitelnost v Česku, citace zdrojů, grafickou vyváženost a přípravu pro tisk.
• Žáci hledají informace o svém vybraném energetickém zdroji a tvoří plakát. Mohou používat učitelem doporučené zdroje nebo provádět vlastní bádání.
• Skupiny prezentují své plakáty a výsledky před třídou. Každá skupina má k dispozici krátký čas na prezentaci, během které odpovídá na otázky a vysvětluje klíčové aspekty svého tématu.
• Po prezentacích následuje společná diskuse nad energetickým směřováním Česka. Žáci by měli aktivně přispívat svými názory, aplikovat nabyté znalosti a diskutovat o různých energetických zdrojích.

Zdroje: 

https://faktaoklimatu.cz/explainery/bezemisni-energetika-cr-1-scenare

https://faktaoklimatu.cz/explainery/bezemisni-energetika-cr-2-technologie

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/potencial-vetrne-energie-cr

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr

Popíše, jaké významné nerostné suroviny a energetické zdroje jsou součástí běžné potřeby člověka.