Objasní události významné pro vznik a vývoj života v jednotlivých geologických érách (včetně vymírání v současnosti) s využitím časové osy a informačních zdrojů; vybrané události dokládá na příkladech hornin a zkamenělin z regionu.

• odvozuje a dokládá jednoduché zákonitosti a principy, které v libovolné krajině pozoruje
• určí, jak v daném místě (v ČR i mimo ČR) člověk pozměnil krajinu
• vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu neživých přírodnin
• zhodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů
• porovná rozdílné přístupy ve sdílení poznávání v rámci různých přírodovědných vzdělávacích institucí
• hodnotí svými slovy význam přírodovědných vzdělávacích institucí v kontextu sdílení poznávání pro sebe i pro společnost

KROK ZA KROKEM HISTORIÍ ZEMĚ

Žáci pomocí dlouhého pásma jako časové osy a karet s významnými událostmi objevují milníky v geologické historii Země a získávají představu o časových proporcích jejího vývoje.

Zadání pro žáka

Žák pracuje s 45metrovým pásmem představujícím geologickou historii Země, kde každý metr odpovídá 100 milionům let. Žáci dostanou karty s významnými událostmi pro vznik a vývoj života na Zemi, na kterých bude popis události a před jak dlouhou dobou k ní došlo. (např. vznik života na Zemi - 3,8 miliardy let, vymírání dinosaurů - 65 miliónů let). Úkolem je umístit kartu s událostí na správné místo v časové ose (pásmu) a spolužákům popsat, o kterou událost se jedná a kdy k ní v historii Země došlo. Žáci si takto postupně nasdílí významné události ve vzniku a vývoji života na Zemi a následně porovnají, jaký poměr dané události představují vzhledem k celé historii Země.

Způsob ověřování:

Učitel sleduje, zda žák rozumí základnímu principu chronologického řazení událostí v geologické historii a dokáže popsat významné událostí ve vzniku a vývoji života na Zemi.

Identifikace hlavních událostí významných pro vznik života na Zemi

• objasní podmínky nutné pro vznik života na Zemi na základě životních projevů organismů (např. přítomnost vody, vhodné teploty, atmosféry)
• vysvětlí význam jednotlivých geosfér (litosféry, atmosféry, hydrosféry a pedosféry) pro rozvoj života na Zemi (např. atmosféra s kyslíkem umožňující rozvoj složitějších forem života)
• s využitím různých informačních zdrojů (učebnice, digitální zdroje) identifikuje klíčová období v geologické historii, např. vznik Země, formování atmosféry a hydrosféry, kambrickou explozi, vznik Pangey a velká vymírání
• popíše hlavní geologické procesy, které formovaly jednotlivé geosféry a měly vliv na vývoj života (např. vulkanická činnost, desková tektonika)

Odvození časoprostorových vztahů významných geologických událostí

• vytvoří a vysvětlí geologickou časovou osu, na které vymezí hlavní události jednotlivých geologických ér (např. prahory, prvohory, druhohory, třetihory) a propojí je s vývojem života (např. evoluce savců).s pomocí časové osy posuzuje dobu hlavních událostí v geologické minulosti Země (vznik planety Země a jejích dílčích geosfér, hlavní etapy vývoje života na Zemi, velká vymírání)
• na konkrétních příkladech hornin a zkamenělin z regionu demonstruje významné geologické události

Ocenění významu geologického poznání

• vysvětlí význam vědeckých postupů používaných při zkoumání geologické minulosti (např. relativní určování stáří pomocí vrstev hornin a zkamenělin, absolutní určování pomocí radiometrických metod).základě různých zdrojů (např. učebnice, encyklopedie, digitální zdroje)
• na základě různých informačních zdrojů vysvětlí, jak klimatické změny v minulosti ovlivnily život na Zemi (např. doba ledová, oteplení během druhohor) a jaké faktory je způsobily (např. sopečná činnost, dopady meteoritů)

Cesta do hlubin geologického času

Postup: 

1. Žáci metodou brainstormingu odhadují, jak je stará planeta Země, jak dlouho existuje život na Zemi, jaký čas uplynul od doby, kdy se na Zemi vyskytli a kdy naopak vymřeli dinosauři, jak dlouho je na Zemi člověk apod. Současně přemýšlí nad tím, které významné události v historii planety Země ovlivnili její povrch, rozložení kontinentů a oceánů a vznik života.
2. Jednotlivé události z historie Země, které jmenovali, žáci řadí do logické časové posloupnosti (nejdříve-později-nejpozději).
3. Tytéž události řadí do časové osy tvořené časovým měřítkem s poměrným vymezením hlavních geologických ér (4,6 mld.- 540 mil.-250 mil.-66 mil.-současnost)
4. Žáci na základě takto sestavené časové osy s nejvýznamnějšími událostmi vytvoří analogický model, kde geologický čas přirovnají k délce života 80ti letého člověka: poměrově jim vyjde prekambrium (4,6 mld. -540 mil. – prvních 71 let člověka), paleozoikum (540 – 250 mil. -71 – 76 let), mesozoikum (250-66 mil. – 76-79 let), kenozoikum (terciér a kvartér; 66 – současnost - 79-80 let). Tím, že žáci analogicky porovnají stáří Země se stářím člověka, uvědomí si, jak dlouho na Zemi trvalo např. vytvoření první hydrosféry a atmosféry, kdy se zde objevili první živé organismy, dinosauři, člověk.

Zadání pro žáky:

1. S využitím hlasovacích zařízení (např. Mentimeter, Slido) sdílejte své představy o tom, jak stará je Země, jak dlouho existuje život na Zemi, jaký čas uplynul od doby, kdy se na Zemi vyskytli a kdy naopak vymřeli dinosauři, jak dlouho je na Zemi člověk apod. Zároveň napište své představy o tom, které významné události v historii planety Země ovlivnili její povrch, rozložení kontinentů a oceánů a vznik života.
2. Události, které jste uvedli, nyní napište na připravené lístečky (každou událost samostatně na jeden lísteček) a seřaďte je v časové návaznosti od nejstarší po nejmladší. S pomocí různých zdrojů informací zjistěte, kdy v geologické minulosti k těmto událostem došlo.
3. Na tvrdý papír vel. A3 nakreslete časovou osu s vymezením hlavních geologických ér: 4,6 mld.- 540 mil.-250 mil.-66 mil.-současnost. Dodržte přitom poměrovou vzdálenost mezi jednotlivými časovými údaji. S pomocí učebnice zjistěte, která geologická období tyto časové mezníky vymezují. Připravené lístečky s geologickou událostí a jejím časovým určením přiřaďte správně na časovou osu.
4. Nyní nakreslete ve stejném měřítku časovou osu délky života 80ti letého člověka na stejný papír pod geologickou časovou osu a rozdělte ji poměrově do stejných časových úseků (např. období prekambria bude představovat 89 % délky života od narození a bude končit ve věku 71 let). Stejným způsobem pak přiřaďte geologické události také k této ose . 

Popis ověřování: Vytvoření schématu jednoduché geologické časové osy a současně analogické časové osy s vymezením hlavních geologických a biologických událostí. Žák nad oběma osami diskutuje čas a dobu, po kterou dané události probíhaly, kdy začaly, kdy končily apod. Samostatně odvodí „časovou náročnost“ a významnost jednotlivých událostí pro ty následující (např. význam vzniku hydrosféry pro vznik života na Zemi)

• Vymezí klíčové etapy geologického a biologického vývoje na Zemi a faktory, které je ovlivňovaly.
• Porovná s pomocí geologické časové osy dobu trvání vývoje jednotlivých geosfér a biosféry.
• Na konkrétním příkladu horniny, zkameněliny nebo geologického jevu demonstruje procesy, které ho formovaly.
• Dokládá na konkrétním příkladu horninového záznamu (hornina, vrstevní sled hornin) možnosti jeho zkoumání a význam pro poznání geologické minulosti Země.
• Porovnává informace o rychlosti, intenzitě a příčinách vymírání v geologické minulosti a v současnosti.

Časová osa a princip superpozice

1. Žáci zkoumají vzorky hornin, popisují je do pracovního listu s pomocí informačního zdroje, odvozují na základě vlastností způsob jejich vzniku.
2. Žáci vytváří z plastelíny model geologické struktury (např. vrásy) podle vyobrazení.
3. Do pracovního listu popíšou způsob vzniku této struktury.
4. Žáci prozkoumají vzorky zkamenělin, zapíšou předpokládaný způsob vzniku a přiřadí zkameněliny typu hornin, v kterých vznikají a uchovávají se.
5. Sestaví pořadí podle předpokládaného stáří jednotlivých vzorků 
6. Na základě zobrazení geologického profilu odvodí princip superpozice pro určení relativního stáří jednotlivých geologických vrstev.