Objasní události významné pro vznik a vývoj života v jednotlivých geologických érách (včetně vymírání v současnosti) s využitím časové osy a informačních zdrojů; vybrané události dokládá na příkladech hornin a zkamenělin z regionu.

Žáci pomocí dlouhého pásma jako časové osy a karet s významnými událostmi objevují milníky v geologické historii Země a získávají představu o časových proporcích jejího vývoje.

Zadání pro žáka

Žák pracuje s 45metrovým pásmem představujícím geologickou historii Země, kde každý metr odpovídá 100 milionům let. Žáci dostanou karty s významnými událostmi pro vznik a vývoj života na Zemi, na kterých bude popis události a před jak dlouhou dobou k ní došlo. (např. vznik života na Zemi - 3,8 miliardy let, vymírání dinosaurů - 65 miliónů let). Úkolem je umístit kartu s událostí na správné místo v časové ose (pásmu) a spolužákům popsat, o kterou událost se jedná a kdy k ní v historii Země došlo. Žáci si takto postupně nasdílí významné události ve vzniku a vývoji života na Zemi a následně porovnají, jaký poměr dané události představují vzhledem k celé historii Země.

Způsob ověřování:

Učitel sleduje, zda žák rozumí základnímu principu chronologického řazení událostí v geologické historii a dokáže popsat významné událostí ve vzniku a vývoji života na Zemi.

Odkaz na aktivitu: https://dum.rvp.cz/materialy/geologicka-historie-zeme.html

Postup: 

1. Žáci metodou brainstormingu odhadují, jak je stará planeta Země, jak dlouho existuje život na Zemi, jaký čas uplynul od doby, kdy se na Zemi vyskytli a kdy naopak vymřeli dinosauři, jak dlouho je na Zemi člověk apod. Současně přemýšlí nad tím, které významné události v historii planety Země ovlivnili její povrch, rozložení kontinentů a oceánů a vznik života.
2. Jednotlivé události z historie Země, které jmenovali, žáci řadí do logické časové posloupnosti (nejdříve-později-nejpozději).
3. Tytéž události řadí do časové osy tvořené časovým měřítkem s poměrným vymezením hlavních geologických ér (4,6 mld.- 540 mil.-250 mil.-66 mil.-současnost)
4. Žáci na základě takto sestavené časové osy s nejvýznamnějšími událostmi vytvoří analogický model, kde geologický čas přirovnají k délce života 80ti letého člověka: poměrově jim vyjde prekambrium (4,6 mld. -540 mil. – prvních 71 let člověka), paleozoikum (540 – 250 mil. -71 – 76 let), mesozoikum (250-66 mil. – 76-79 let), kenozoikum (terciér a kvartér; 66 – současnost - 79-80 let). Tím, že žáci analogicky porovnají stáří Země se stářím člověka, uvědomí si, jak dlouho na Zemi trvalo např. vytvoření první hydrosféry a atmosféry, kdy se zde objevili první živé organismy, dinosauři, člověk.

Zadání pro žáky:

1. S využitím hlasovacích zařízení (např. Mentimeter, Slido)  sdílejte své představy o tom, jak stará je Země, jak dlouho existuje život na Zemi, jaký čas uplynul od doby, kdy se na Zemi vyskytli a kdy naopak vymřeli dinosauři, jak dlouho je na Zemi člověk apod. Zároveň napište své představy o tom, které významné události v historii planety Země ovlivnili její povrch, rozložení kontinentů a oceánů a vznik života.
2. Události, které jste uvedli, nyní napište na připravené lístečky (každou událost samostatně na jeden lísteček) a seřaďte je v časové návaznosti od nejstarší po nejmladší. S pomocí různých zdrojů informací zjistěte, kdy v geologické minulosti k těmto událostem došlo.
3. Na tvrdý papír vel. A3 nakreslete časovou osu s vymezením hlavních geologických ér: 4,6 mld.- 540 mil.-250 mil.-66 mil.-současnost. Dodržte přitom poměrovou vzdálenost mezi jednotlivými časovými údaji. S pomocí učebnice zjistěte, která geologická období tyto časové mezníky vymezují. Připravené lístečky s geologickou událostí a jejím časovým určením přiřaďte správně na časovou osu.
4. Nyní nakreslete ve stejném měřítku časovou osu délky života 80ti letého člověka na stejný papír pod geologickou časovou osu a rozdělte ji poměrově do stejných časových úseků (např. období prekambria bude představovat 89 % délky života od narození a bude končit ve věku 71 let). Stejným způsobem pak přiřaďte geologické události také k této ose . 

Popis ověřování: Vytvoření schématu jednoduché geologické časové osy a současně analogické časové osy s vymezením hlavních geologických a biologických událostí. Žák nad oběma osami diskutuje čas a dobu, po kterou dané události probíhaly, kdy začaly, kdy končily apod. Samostatně odvodí „časovou náročnost“ a významnost jednotlivých událostí pro ty následující (např. význam vzniku hydrosféry pro vznik života na Zemi)

Ilustrativní úloha propojuje práci s časovou osou geologického vývoje Země, zkoumání zkamenělin a badatelskou činnost s důrazem na porozumění vzájemných souvislostí přírodních procesů a jejich dopadu na současnost. Žáci si vytvoří představu o časovém měřítku geologických procesů, naučí se rozpoznávat zkameněliny a na jejich základě rekonstruovat podmínky života v minulosti. Úloha kombinuje práci v terénu, badatelské aktivity a využívání různých informačních zdrojů.

1. Žáci zkoumají vzorky hornin, popisují je do pracovního listu s pomocí informačního zdroje, odvozují na základě vlastností způsob jejich vzniku.
2. Žáci vytváří z plastelíny model geologické struktury (např. vrásy) podle vyobrazení.
3. Do pracovního listu popíšou způsob vzniku této struktury.
4. Žáci prozkoumají vzorky zkamenělin, zapíšou předpokládaný způsob vzniku a přiřadí zkameněliny typu hornin, v kterých vznikají a uchovávají se.
5. Sestaví pořadí podle předpokládaného stáří jednotlivých vzorků 
6. Na základě zobrazení geologického profilu odvodí princip superpozice pro určení relativního stáří jednotlivých geologických vrstev.

Tato výuková úloha propojuje práci s informacemi, časovou osou a vědeckými tvrzeními. Žáci analyzují šest historických i současných hromadných vymírání a pomocí informačních zdrojů zjišťují jejich geologické zařazení, příčiny, důsledky a intenzitu. Zároveň rozpoznávají typy vědeckých tvrzení v textu a učí se kriticky nahlížet na vědecký obsah – rozlišovat mezi popisem procesu, přírodním principem, tvrzením založeným na měření a vyjádřením přírodní zákonitosti. Úloha směřuje k hlubšímu porozumění příčinám a dopadům vymírání v různých obdobích a k diskusi o tom, zda dnešní úbytek druhů lze označit za šesté hromadné vymírání.