Objasní události významné pro vznik a vývoj života v jednotlivých geologických érách (včetně vymírání v současnosti) s využitím časové osy a informačních zdrojů; vybrané události dokládá na příkladech hornin a zkamenělin z regionu.

• odvozuje a dokládá jednoduché zákonitosti a principy, které v libovolné krajině pozoruje
• určí, jak v daném místě (v ČR i mimo ČR) člověk pozměnil krajinu
• vyvozuje vlastnosti společné pro danou skupinu neživých přírodnin
• zhodnotí možné pozitivní i negativní dopady změny podmínek na život organismů
• porovná rozdílné přístupy ve sdílení poznávání v rámci různých přírodovědných vzdělávacích institucí
• hodnotí svými slovy význam přírodovědných vzdělávacích institucí v kontextu sdílení poznávání pro sebe i pro společnost

KROK ZA KROKEM HISTORIÍ ZEMĚ

Žáci pomocí dlouhého pásma jako časové osy a karet s významnými událostmi objevují milníky v geologické historii Země a získávají představu o časových proporcích jejího vývoje.

Zadání pro žáka

Žák pracuje s 45metrovým pásmem představujícím geologickou historii Země, kde každý metr odpovídá 100 milionům let. Žáci dostanou karty s významnými událostmi pro vznik a vývoj života na Zemi, na kterých bude popis události a před jak dlouhou dobou k ní došlo. (např. vznik života na Zemi - 3,8 miliardy let, vymírání dinosaurů - 65 miliónů let). Úkolem je umístit kartu s událostí na správné místo v časové ose (pásmu) a spolužákům popsat, o kterou událost se jedná a kdy k ní v historii Země došlo. Žáci si takto postupně nasdílí významné události ve vzniku a vývoji života na Zemi a následně porovnají, jaký poměr dané události představují vzhledem k celé historii Země.

Způsob ověřování:

Učitel sleduje, zda žák rozumí základnímu principu chronologického řazení událostí v geologické historii a dokáže popsat významné událostí ve vzniku a vývoji života na Zemi.

Identifikace hlavních událostí významných pro vznik života na Zemi

• objasní podmínky nutné pro vznik života na Zemi na základě životních projevů organismů (např. přítomnost vody, vhodné teploty, atmosféry)
• vysvětlí význam jednotlivých geosfér (litosféry, atmosféry, hydrosféry a pedosféry) pro rozvoj života na Zemi (např. atmosféra s kyslíkem umožňující rozvoj složitějších forem života)
• s využitím různých informačních zdrojů (učebnice, digitální zdroje) identifikuje klíčová období v geologické historii, např. vznik Země, formování atmosféry a hydrosféry, kambrickou explozi, vznik Pangey a velká vymírání
• popíše hlavní geologické procesy, které formovaly jednotlivé geosféry a měly vliv na vývoj života (např. vulkanická činnost, desková tektonika)

Odvození časoprostorových vztahů významných geologických událostí

• vytvoří a vysvětlí geologickou časovou osu, na které vymezí hlavní události jednotlivých geologických ér (např. prahory, prvohory, druhohory, třetihory) a propojí je s vývojem života (např. evoluce savců).s pomocí časové osy posuzuje dobu hlavních událostí v geologické minulosti Země (vznik planety Země a jejích dílčích geosfér, hlavní etapy vývoje života na Zemi, velká vymírání)
• na konkrétních příkladech hornin a zkamenělin z regionu demonstruje významné geologické události

Ocenění významu geologického poznání

• vysvětlí význam vědeckých postupů používaných při zkoumání geologické minulosti (např. relativní určování stáří pomocí vrstev hornin a zkamenělin, absolutní určování pomocí radiometrických metod).základě různých zdrojů (např. učebnice, encyklopedie, digitální zdroje)
• na základě různých informačních zdrojů vysvětlí, jak klimatické změny v minulosti ovlivnily život na Zemi (např. doba ledová, oteplení během druhohor) a jaké faktory je způsobily (např. sopečná činnost, dopady meteoritů)

• Vymezí klíčové etapy geologického a biologického vývoje na Zemi a faktory, které je ovlivňovaly.
• Porovná s pomocí geologické časové osy dobu trvání vývoje jednotlivých geosfér a biosféry.
• Na konkrétním příkladu horniny, zkameněliny nebo geologického jevu demonstruje procesy, které ho formovaly.
• Dokládá na konkrétním příkladu horninového záznamu (hornina, vrstevní sled hornin) možnosti jeho zkoumání a význam pro poznání geologické minulosti Země.
• Porovnává informace o rychlosti, intenzitě a příčinách vymírání v geologické minulosti a v současnosti.

Časová osa a princip superpozice

1. Žáci zkoumají vzorky hornin, popisují je do pracovního listu s pomocí informačního zdroje, odvozují na základě vlastností způsob jejich vzniku.
2. Žáci vytváří z plastelíny model geologické struktury (např. vrásy) podle vyobrazení.
3. Do pracovního listu popíšou způsob vzniku této struktury.
4. Žáci prozkoumají vzorky zkamenělin, zapíšou předpokládaný způsob vzniku a přiřadí zkameněliny typu hornin, v kterých vznikají a uchovávají se.
5. Sestaví pořadí podle předpokládaného stáří jednotlivých vzorků 
6. Na základě zobrazení geologického profilu odvodí princip superpozice pro určení relativního stáří jednotlivých geologických vrstev.