s využitím časové osy a informačních zdrojů posuzuje události v historii Země (včetně vymírání v současnosti) a dokládá je na příkladech hornin a zkamenělin

K těmto postupným krokům:

• z různých zdrojů informací zjišťuje, které důležité události a v jakém období (geologické éře) ovlivnily vývoj planety Země a jak jsou zaznamenány v horninách (např. mineralogické a chemické složení, zrnitost hornin, přítomnost zkamenělin)
• zjišťuje, jakým způsobem je můžeme studovat (srovnání tradičních metod, např. zákon superpozice, výskyt stejných zkamenělin, zrnitost horniny apod., a metod moderních, využívající např. znalostí chemie, fyziky a možností tvorby různých paleoklimatických či paleoekologických modelů)

1. Zkoumá vzorek horniny nebo zkameněliny, zapisuje vlastnosti, odvozuje vznik
2. Vysvětlí vznik geologické struktury (např. vrásy) pomocí modelování a informačních zdrojů
3. Na základě zobrazení geologického profilu odvodí princip superpozice pro určení relativního stáří jednotlivých geologických vrstev

1. Žáci zkoumají vzorky hornin, popisují je do pracovního listu s pomocí informačního zdroje, odvozují na základě vlastností způsob jejich vzniku.
2. Žáci vytváří z plastelíny model geologické struktury (např. vrásy) podle vyobrazení.
3. Do pracovního listu popíšou způsob vzniku této struktury.
4. Žáci prozkoumají vzorky zkamenělin, zapíšou předpokládaný způsob vzniku a přiřadí zkameněliny typu hornin, v kterých vznikají a uchovávají se.
5. Sestaví pořadí podle předpokládaného stáří jednotlivých vzorků 
6. Na základě zobrazení geologického profilu odvodí princip superpozice pro určení relativního stáří jednotlivých geologických vrstev.