s využitím časové osy a informačních zdrojů posuzuje události v historii Země (včetně vymírání v současnosti) a dokládá je na příkladech hornin a zkamenělin
Popis a zdůvodnění
Důraz je kladen na různé metody poznávání hornin a zkamenělin v nich obsažených, které umožňují určit stáří hornin (relativní i absolutní), významné události v historii Země (vznik litosféry a dalších geosfér, změny v rozložení kontinentů a oceánů, změny klimatu, vznik a vývoj života na Zemi), změny vybraných faktorů prostředí v historii Země (např. teplota, obsah skleníkových plynů v atmosféře, oceánské proudy, množství živin v prostředí) a jejich důsledky.
Výstup propojuje pohled na vymírání v geologické minulosti s porovnáním s aktuálně probíhajícím vymíráním druhů, zaměřuje se na jeho rychlost, možné příčiny a dopady a na možnosti ochrany přírody.
OVU umožňuje žákům porozumět významným událostem v historii Země, jejich příčinám a důsledkům ve vztahu k dynamice litosféry a vývoji ekosystémů na Zemi. Na základě toho žák může zhodnotit Zemi jako komplexní systém a uvědomí si, že existence člověka představuje jen krátký moment v její historii. Očekávaný výstup umožňuje využívat různé zdroje informací včetně reálných přírodnin a digitálního obsahu (např. vizualizace).
Tvůrci OVU se snaží zabránit memorování charakteristik jednotlivých geologických ér bez využití časové osy a příkladů reálných zkamenělin a hornin. Od žáků na ZŠ se neočekává znalost jednotlivých period a jejich charakteristik.
Hodnoty
- Respektování potřeb planety
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- zapojí se do diskuse o změnách v rozmanitosti života na Zemi a geologických událostech, které je mohly ovlivnit
- navštíví naleziště zkamenělin nebo expozici muzea, při zkoumání hornin a zkamenělin klade otázky k vývoji života a rozmanitosti života na Zemi
- z různých zdrojů informací zjišťuje, které důležité události a v jakém období (geologické éře) ovlivnily vývoj planety Země a jak jsou zaznamenané v horninách (např. mineralogické a chemické složení, zrnitost hornin, přítomnost zkamenělin)
- zjišťuje, jakým způsobem je můžeme studovat (srovnání tradičních metod, např. zákon superpozice, výskyt stejných zkamenělin, zrnitost horniny, a moderních metod, využívajících např. znalosti chemie, fyziky a možnosti tvorby různých paleoklimatických či paleoekologických modelů)
- na konkrétních příkladech hornin a zkamenělin charakterizuje vybrané události a typy prostředí (např. vápence bohaté na korály dokládají teplá mělká šelfová moře – odvozujeme od ekologických nároků korálů)
- porovnává současné hromadné vymírání s „velkou pětkou“ vymírání (největší vymírání v geologické minulosti) a posoudí jeho možné příčiny, důsledky a význam druhové ochrany a ochrany stanovišť pro zachování druhové rozmanitosti