Vytvoří vlastní dějepisný výstup s využitím vhodných kriticky posouzených zdrojů.

Lekce zabývající se stavbou a významem Karlova mostu je zaměřena na aktivní činnost žáků, kteří sami pracují s dvěma zdroji a sbírají informace, analyzují je a tvoří z nich krátkou syntézu (např. nový text, prezentaci, referát či plakát).

Zadání úkolu pro žáka:

1. Vyber si téma spojené s Karlem IV. Doporučujeme zaměřit se na stavbu Karlova mostu.

2. Najdi a použij dva různé zdroje informací o Karlově mostu. Jeden zdroj může být např. webová stránka Národního památkového ústavu a druhý může být kniha nebo učebnice.

3. Najdi základní informace o stavbě mostu – kdy byl postaven, proč byl postaven a co je na něm zajímavého.

4. Porovnej informace ze dvou zdrojů. Pokud se liší, zkus zjistit proč.

5. Na základě těchto informací vytvoř krátký text, referát nebo plakát o Karlově mostu. Svůj výstup můžeš doplnit obrázky nebo schématy.

Podrobnější informace o lekci i s odkazy na online zdroje najdete na úložišti.

Žáci pracují s několika různorodými zdroji informací (film, historický dokument, dobové články v (propagandistickém) tisku, vzpomínky aj.) a na základě analýzy zdrojů vytvoří vlastní výstup (referát, časová osa, digitální prezentace, video aj.). V lekci se zaměří na politické procesy 50. let 20. století, konkrétně lze zacílit na osud popravené Milady Horákové.

Zadání pro žáka:

1. Polož si základní otázky, na které budeš hledat odpovědi. (Např.: Kdo byla Milada Horáková a proč byla souzena?)

2. Najdi a použij více různorodých zdrojů informací – ponecháme na žácích, ale konzultujeme s nimi. V případě, že si nevědí rady, nasměrujeme je.

3. Porovnej informace ze zdrojů.

Zaměř se na to, jak se liší prezentace událostí ve filmech, dobových článcích a vzpomínkách. Pokus se pochopit, proč jsou některé informace zkreslené nebo zdůrazněné.

4. Vytvoř výstup dle vlastního výběru (referát, plakát, časovou osu, digitální prezentaci nebo video aj.). V práci využij přímé citace, obrázky či videoukázky a vždy uveď, odkud pocházejí.

5. Reflektuj svou práci.

Více informací k lekci (i s odkazy na online přístupné zdroje) viz úložiště.

Dějepisná lekce zapojuje žáky do participace, podněcuje jejich vztah k místu, kde žijí, a cílí na „hloubku myšlení“, kdy žáci prokáží svou schopnost pronikat do podstaty problému, která je založena na pochopení podstatných vztahů a souvislostí. Problémem, který je před žáky postaven, je vývoj kulturní krajiny v okolí školy v čase. Žákům je položena badatelská otázka Co bych viděl z okna školy před 200 lety? a jsou vyzváni, aby se pokusili svůj předpoklad (svou hypotézu) vyjádřit kresbou či malbou. Následně navrhnou plán bádání a svůj vlastní předpoklad konfrontují s mapovými zobrazeními okolí v průřezu posledních cca 200 let (s využitím aplikace Archivní mapy na https://ags.cuzk.gov.cz/archiv/) a dostupnými online zdroji (kupř. dějiny obce na cs.wikipedia.org či webové stránky obce atp.), zvláště nadaným žákům s rychlejším pracovním tempem lze doporučit prostudování digitalizovaného knižního souboru Soupis památek historických a uměleckých v Království českém (kramerius5.nkp.cz) apod. Žáci posoudí výsledky svého bádání vzhledem k podloženým zdrojům z aplikace Archivní mapy. Součástí poučené odpovědi na badatelskou otázku bude tvorba vlastního dějepisného výstupu na způsob informační tabule, při jehož psaní žáci vyhodnocují vlastní poznatky a zkušenosti.

Žáci na základě videoreportáže zjišťují, co je to časová schránka, co se do ní ukládá atd. Následně navrhují seznam důležitých milníků jejich současnosti jako vzkaz budoucím generacím.

Badatelsky orientovaná lekce provází žáky pohnutými osudy konkrétní oběti dobového antisemitismu a nacistické perzekuce a prostřednictvím studia archivních dokumentů, ověřováním získaných informací i tvorbou originálního výstupu rozvíjí základní gramotnost čtenářskou a pisatelskou. Prostudováním úředních dokumentů pana Beera se žáci seznámí nejen s jeho osobou, ale i s dobovými antisemitskými projevy, se situací na nových hranicích po Mnichovu, s dobovým odporem k uprchlíkům nebo s odmítáním svých občanů z odtržených území pro etnický původ ze strany čs. výkonné moci. Lekce stimuluje žáky k přemýšlení o situaci současných válečných uprchlíků a podporuje přetváření nápadů žáků a příležitostí v realitu.