Vytvoří vlastní dějepisný výstup s využitím vhodných kriticky posouzených zdrojů.

CAS-DEJ-002-ZV9-013

Úroveň: Na začátku

Popis:

  • Sám nebo s pomocí si vybere vhodné dějepisné téma, kterému by se chtěl věnovat.
  • Sám nebo s pomocí vyhledá dva zdroje ke zvolenému tématu (např. v podobě vzpomínky, rodinného předmětu či fotoalba, objektu ve veřejném prostoru, videa apod.).
  • Sám nebo s pomocí vyhledá ve zdrojích základní informace a posoudí, jak a proč se informace ve zdrojích liší.
  • Vytvoří a prezentuje výstup; ze zdrojů přebírá jen základní informace, historickým nejasnostem nevěnuje dostatečnou pozornost. 

Ilustrace

Odkaz:

Krátký textový popis:

Karel IV. a stavba Karlova mostu

Lekce zabývající se stavbou a významem Karlova mostu je zaměřena na aktivní činnost žáků, kteří sami pracují s dvěma zdroji a sbírají informace, analyzují je a tvoří z nich krátkou syntézu (např. nový text, prezentaci, referát či plakát).

 

Zadání úkolu pro žáka:

1. Vyber si téma spojené s Karlem IV. Doporučujeme zaměřit se na stavbu Karlova mostu.

2. Najdi a použij dva různé zdroje informací o Karlově mostu. Jeden zdroj může být např. webová stránka Národního památkového ústavu a druhý může být kniha nebo učebnice.

3. Najdi základní informace o stavbě mostu – kdy byl postaven, proč byl postaven a co je na něm zajímavého.

4. Porovnej informace ze dvou zdrojů. Pokud se liší, zkus zjistit proč.

5. Na základě těchto informací vytvoř krátký text, referát nebo plakát o Karlově mostu. Svůj výstup můžeš doplnit obrázky nebo schématy.

 

Podrobnější informace o lekci i s odkazy na online zdroje najdete na úložišti.

Úroveň: Na cestě

Popis:

  • Při vytváření vlastního výstupu se učí využívat více zdrojů informací (např. také populárně-naučný text, novinový a internetový článek, databáze, archivní nebo muzejní fond a sbírka či digitalizovaný zdroj).
  • Sestaví otázky, na které potřebuje nalézt odpověď ve zdrojích (např. kdo ho vytvořil a proč, k čemu byl používaný, jaké vzpomínky se k němu nebo zachycené události dochovaly v jeho okolí).
  • Zvolí formu výstupu a podřídí mu práci se zdroji (např. vybere přímé citace nebo ilustrace, poznamená si odkaz na zdroj).
  • Při vytváření výstupu zohlední odlišnost informací ve zdrojích.
  • Reflektuje svou práci (zejména jaký zvolil postup, co se naučil, co pro něho bylo obtížné, co by příště udělal jinak).

Ilustrace

Odkaz:

Krátký textový popis:

Procesy 50. let – Milada Horáková

Žáci pracují s několika různorodými zdroji informací (film, historický dokument, dobové články v (propagandistickém) tisku, vzpomínky aj.) a na základě analýzy zdrojů vytvoří vlastní výstup (referát, časová osa, digitální prezentace, video aj.). V lekci se zaměří na politické procesy 50. let 20. století, konkrétně lze zacílit na osud popravené Milady Horákové.

 

Zadání pro žáka:

1. Polož si základní otázky, na které budeš hledat odpovědi. (Např.: Kdo byla Milada Horáková a proč byla souzena?)

2. Najdi a použij více různorodých zdrojů informací – ponecháme na žácích, ale konzultujeme s nimi. V případě, že si nevědí rady, nasměrujeme je.

3. Porovnej informace ze zdrojů.

Zaměř se na to, jak se liší prezentace událostí ve filmech, dobových článcích a vzpomínkách. Pokus se pochopit, proč jsou některé informace zkreslené nebo zdůrazněné.

4. Vytvoř výstup dle vlastního výběru (referát, plakát, časovou osu, digitální prezentaci nebo video aj.). V práci využij přímé citace, obrázky či videoukázky a vždy uveď, odkud pocházejí.

5. Reflektuj svou práci.

 

Více informací k lekci (i s odkazy na online přístupné zdroje) viz úložiště.

Ilustrace

Název ilustrace:

Co bych viděl z okna školy před 200 lety?

Odkaz:

Krátký textový popis:

Dějepisná lekce zapojuje žáky do participace, podněcuje jejich vztah k místu, kde žijí, a cílí na „hloubku myšlení“, kdy žáci prokáží svou schopnost pronikat do podstaty problému, která je založena na pochopení podstatných vztahů a souvislostí. Problémem, který je před žáky postaven, je vývoj kulturní krajiny v okolí školy v čase. Žákům je položena badatelská otázka Co bych viděl z okna školy před 200 lety? a jsou vyzváni, aby se pokusili svůj předpoklad (svou hypotézu) vyjádřit kresbou či malbou. Následně navrhnou plán bádání a svůj vlastní předpoklad konfrontují s mapovými zobrazeními okolí v průřezu posledních cca 200 let (s využitím aplikace Archivní mapy na https://ags.cuzk.gov.cz/archiv/) a dostupnými online zdroji (kupř. dějiny obce na cs.wikipedia.org či webové stránky obce atp.), zvláště nadaným žákům s rychlejším pracovním tempem lze doporučit prostudování digitalizovaného knižního souboru Soupis památek historických a uměleckých v Království českém (kramerius5.nkp.cz) apod. Žáci posoudí výsledky svého bádání vzhledem k podloženým zdrojům z aplikace Archivní mapy. Součástí poučené odpovědi na badatelskou otázku bude tvorba vlastního dějepisného výstupu na způsob informační tabule, při jehož psaní žáci vyhodnocují vlastní poznatky a zkušenosti.

Úroveň: Splněno

Popis:

  • Sám nebo s pomocí vyučujícího vyhledá zdroje potřebné pro vytvoření dějepisného výstupu.
  • Vyhodnotí, jaké informace ze zdrojů využije a jak bude reagovat na odlišné informace ve zdrojích; využije znalost historického kontextu.
  • Posoudí důvěryhodnost a důležitost informací ve zdrojích.
  • Podle zadání nebo vlastního výběru vytvoří výstup svého bádání a zohlední v něm minimálně dva různé pohledy (perspektivy).
  • Najde způsob, jak výstup sdílet s ostatními, a nakonec se podle předem domluvených kritérií ohlédne zpátky a posoudí, jak se mu práce podařila.

Ilustrace

Název ilustrace:

Co vzkázat budoucím generacím?

Odkaz:

Krátký textový popis:

Žáci na základě videoreportáže zjišťují, co je to časová schránka, co se do ní ukládá atd. Následně navrhují seznam důležitých milníků jejich současnosti jako vzkaz budoucím generacím.

Ilustrace

Název ilustrace:

Co se stalo panu Beerovi u Čachrova?

Odkaz:

Krátký textový popis:

Badatelsky orientovaná lekce provází žáky pohnutými osudy konkrétní oběti dobového antisemitismu a nacistické perzekuce a prostřednictvím studia archivních dokumentů, ověřováním získaných informací i tvorbou originálního výstupu rozvíjí základní gramotnost čtenářskou a pisatelskou. Prostudováním úředních dokumentů pana Beera se žáci seznámí nejen s jeho osobou, ale i s dobovými antisemitskými projevy, se situací na nových hranicích po Mnichovu, s dobovým odporem k uprchlíkům nebo s odmítáním svých občanů z odtržených území pro etnický původ ze strany čs. výkonné moci. Lekce stimuluje žáky k přemýšlení o situaci současných válečných uprchlíků a podporuje přetváření nápadů žáků a příležitostí v realitu.