Zkoumá lokální historii prostřednictvím vlastního bádání nejméně ve dvou zdrojích.

• Porozumí pojmu historický pramen jako primární zdroj informací (vyhledá další zdroje: fotografie, dobové artefakty, rodinné záznamy, dopisy apod.).

Žáci si donesou např. fotografie rodičů ve škole a porovnají se svými fotografiemi.

Žáci vyhledají (na internetu a v jiných dostupných zdrojích) fotografie místa, kde žijí, v minulosti a v současnosti a porovnají proměnu místa.

Přineseme ukázky novin a časopisů z minulého století a v současnosti a porovnáme.

Diskutujeme o tom, co může být pravdivá a co nepravdivá informace. Sledujeme texty a kriticky se k nim vyjadřujeme.

• Navštíví historickou památku, muzeum, veřejnou knihovnu, a využije ji pro práci s historickými prameny.
• Uvědomí si, že vnímání dané události záleží na osobě nebo jiném zdroji.

Žák zjistí, zda se v místě, kde žije, nachází dům či domy s domovními znameními. Na plánu obce či města, kde se orientuje, vyhledá místo a společně připraví návrh vycházky, kdy se k danému objektu příště vypraví. Na časové ose vyznačí přibližně dobu, kdy se stavba realizovala, a srovná podobu v době stavby a v současné době. Vysvětlí, proč se na domech domovní znamení objevovala, jakou funkci měla a zda mají i dnes nějakou funkci. 

Pokusí se vysvětlit, proč si majitel zvolil právě toto znamení. Bude dále bádat a zjišťovat další zajímavosti domu (domů) a pokusí se vymyslet „historii domu“, který si vybral nebo byl určen učitelem. 

Osloví někoho z rodiny či obce, kdo si pamatuje, jak vypadala obec/čtvrť na konci minulého století (prarodiče, kněz, starosta…). S pamětníkem spolupracuje na sběru informací a dobového materiálu k dané oblasti. Připraví si otázky k tématu a odpovědi si zaznamená pro vlastní badatelskou činnost.

Žák se pokusí vymyslet a nakreslit znamení, které by chtěl, a vysvětlí proč. Vnímá, že každý člověk může jeho záměr vnímat subjektivně na základě své zkušenosti.  

Na návštěvu muzea, veřejné knihovny, vycházku k nejbližšímu pomníku historické události regionu navazuje reflexe a hledání odpovědí na otázky: Co všechno jsme mohli sledovat během vycházky (návštěvy muzea, …) ? Co jsme zjistili u pomníku? Proč se pomníky stavějí? Co jsme viděli a zjistili v muzeu? 

Žáci zaznamenají trasu vycházky, popíší její cíl a  co zjistili. K dohledání dalších informací využijí internet či regionální internetové stránky, publikace k regionu, brožuru z muzea regionu apod.

Aktivita je badatelsky zaměřená na zkoumání místního náměstí, které představuje přirozené centrum společenského života obce nebo města. Žáci pozorují, porovnávají minulost se současností a učí se hledat souvislosti mezi změnami ve veřejném prostoru a každodenním životem lidí. Rozvíjí si schopnost všímat si změn, klást otázky, pracovat s různými zdroji a formulovat jednoduché domněnky. Vhodně zvolené vzdělávací strategie popsané v ilustraci směřují k rozvoji klíčových kompetencí.

• Pracuje s dostupnými prameny z více zdrojů.
• Vytvoří příběh pamětníka na základě získaných vzpomínek a dalších pramenů.

Práce ve skupinách - žáci vyhledají pamětníka nebo historickou osobnost v různých zdrojích a vytvoří hádanku, pomocí které ho představí ostatním.

Po prezentaci odpovídají na otázky: Proč jste si vybrali zrovna tuto osobnost? Čím vás zaujala? Čím je pro nás inspirativní? V čem je pro nás příkladem? Jak se případně podílela na proměně místa, kde žijeme?

Tato badatelská aktivita umožňuje žákům objevovat proměny jejich obce/města v průběhu 20. století. Pomocí historických zdrojů – starých fotografií a rozhovoru s pamětníkem – žáci zkoumají, jak se měnilo prostředí, infrastruktura a život obyvatel. Aktivita rozvíjí schopnost klást otázky, porovnávat informace, vyvozovat závěry a navrhovat možná vysvětlení změn. Vhodně zvolené vzdělávací strategie popsané v ilustraci směřují k rozvoji klíčových kompetencí a základní gramotnosti čtenářské a pisatelské.

Vyjmenuje nejvýznamnější historické pamětihodnosti a zajímavosti regionu, ve kterém bydlí.