Rozpozná základní emoce a potřeby své i druhých lidí a zkouší uplatnit vnímavost k nim ve svém jednání.

• poznává základní emoce a jejich projevy u sebe a druhých 
• poznává, jaké vnitřní podněty (myšlenky, vzpomínky aj.) a vnější podněty (situace, předměty, místa aj.) mohou vyvolávat emoce
• poznává základní lidské potřeby

"Emoce na obrázku"

Označí na obrázku, kde se u něj na těle různé emoce projevují a jak se mohou neverbálně projevovat. 
Na postavě člověka vyjádří barvou nebo symbolem, kde cítí jednotlivé základní emoce (radost, štěstí, smutek, vztek, strach). Postavě lze jednotlivé připravené symboly pro emoce přiřadit. 

Varianta, jak jednotlivé emoce vypadají v obličeji, na obrázku lze své postavě různé emoce v obličeji domalovávat. 

Na obrázcích (fotkách) různých lidí v emocích se snaží pojmenovat, co asi cítí a zkouší určit, co ho k pojmenování vedlo. Vysvětlí, co je mohlo rozveselit nebo rozesmutnit.

Sdílení při jakých příležitostech nejčastěji cítíme, jaké emoce, co pomáhá případné nepříjemné emoce zvládat. 

“Emoce a empatie v příběhu”

V příběhu (čteném nebo filmovém) rozeznává emoce různých postav. Určí na základě čeho to poznal (výraz, formulace věty, intonace, aj.). Popíše, proč se mohou lidé zlobit nebo být rozrušení. V příběhu určí, kdo se zachoval k postavě v emoci podpůrně a jak to udělal.

Sdílení jaké situace známe ze svého okolí a co pomáhá vzájemnému porozumění. 

• v modelových situacích rozpozná a pojmenuje své emoce a vysvětlí možné příčiny toho, proč se tak může cítit 
• v modelových situacích popíše, jaké emoce mohou jejich aktéři pociťovat
• navrhuje příklady toho, co přispívá k naplňování jeho základních potřeb ve školním a mimoškolním prostředí (co může udělat žáka a co mohou udělat druzí)
• poznává různé techniky regulace projevů emocí 

“STOP v nepříjemných situacích” 

V modelových situacích zkouší rozpoznávat emoce (např. radost, štěstí, smutek, vztek, nechuť, překvapení, strach) a aplikovat např. "pravidlo STOP” u sebe (dát najevo, když zažívá při interakci s druhými nepříjemné pocity) a respektovat ho u druhých. Sdílí zkušenosti se mu daří v různých školních situacích pravidlo aplikovat. 

Lze doplnit fiktivní situací (video, fotka), které znázorňuje nerespektující chování mezi lidmi popíše, jaké emoce v něm chování vyvolává nebo popíše, co je podle něj např. obrázku špatně. Společně ve skupině žáci popisují, co je podle nich respektující chování (např. brát na ostatní ohled, být milí, respektovat právo na soukromí a respektovat něčí odlišnost). Ve třídě je pak možné udělat "úmluvu o respektujícím chování", které může výše zmíněné charakteristiky obsahovat. 

“Empatie a naslouchání”

Pomocí vhodného videa nebo příběhu učitel představí, co je to empatie, jak může pomoci ve v vzájemném porozumění. Žáci v modelových situacích zkouší reagovat např. na emočně vyhrocené výroky empaticky, zkouší si různé formy (např. zájem o pochopení situace, uznání prožívání druhého, apod.). Popíší, která forma je jim příjemná. Příklad možného pravidla: máme 2 uši a 1 pusu a v tomto poměru si je zkoušíme s druhými používat (více naslouchat druhým). 

“Dárek”

Žáci jsou rozděleni do skupin. Každý si doprostřed papíru nakreslí symbol dárku. Úkolem je se bez domluvy s druhým zamyslet, co si myslí, že by jejich spolužáka ve skupince opravdu potěšilo. Jaký dárek by chtěl dostat. Pak každý pošle dokola svůj papír a na ten, co mu přijde nakreslí, co si myslí, že by majitele papíru opravdu potěšilo, a nakreslí mu to tam. Autor pak poskytne ostatním zpětnou vazbu, zda se trefili nebo ne. Verzí je, že se zamýšlí nad druhými, ale místo dárku je uprostřed napsáno Den ve škole. A na jedné straně jsou plusy a na druhé mínusy. A každý druhému zapisuje, co si myslí, že by chtěl, aby se ve škole stalo/dělo a naopak. 

Další zdroje např. program KiVa 

• V modelových situacích rozpozná a pojmenuje své emoce a vysvětlí možné příčiny toho, proč se tak může cítit.
• V modelových situacích pojmenuje možné emoce druhých lidí a pravděpodobné příčiny toho, proč se tak mohou cítit.
• Na příkladech konkrétních situací spojených se školním i mimoškolním prostředím pojmenuje své potřeby.
• S využitím naučených technik reguluje projevy svých emocí v běžných situacích ve školním prostředí.
• V modelových situacích předvede vhodný a nevhodný způsob a načasování naplňování vlastních potřeb ve školním prostředí.
• Diskutuje o tom, jak lze naplňovat vlastní potřeby a potřeby druhých lidí ve školním i mimoškolním prostředí (co pro to může udělat žák sám a co pro to mohou udělat druzí).
• Popíše, jak konkrétně může přispívat k vytváření bezpečného školního prostředí.
• Zkouší si v modelových situacích empatické naslouchání. 

“Jak na hněv” 

Skupinová příprava dramatizace situace, kdy něco nevychází, jak bychom si přáli. Průběžné sledování projevů hněvu ve svém okolí. Zaznamenávání si, jak lidé svůj hněv zvládali. 

Otázky pro diskusi: • Setkali jste se s projevy hněvu kolem sebe? • Bylo jich hodně? • Jak situace zvládali ti, kteří byli nahněvaní? • Jak situaci zvládalo jejich okolí? • Viděli jste někoho, kdo si svůj hněv vyléval na druhých? • Co ti, proti kterým se jejich hněv obrátil? • Co byste poradili rozhněvaným?

“Odečet nálady”

Jeden žák/člen skupiny/dobrovolník odejde ven a ostatní se dohodnou, v jaké náladě budou, až se vrátí (a jakou činnost budou v této náladě všichni společně nebo ve skupinách dělat). Jeden z žáků je určen jako hrající pozorovatel. Dobrovolník se vrátí, odhadne náladu a pak zapojí se do činnosti v téže náladě, pozorovatel může ve vhodné chvíli činnost zastavit a sdílet své pozorování, následuje reflexe celé skupiny k projevům nálady.

Zpětná vazba k vnímání reakcí druhých a chování v aktivitách.

Zdroje:

Portál Etickavychova.cz

Jeřábková, S. Prožíváme, vyjadřujeme a zvládáme své emoce. Praha: Projekt Odyssea, 2007.

Valenta, j. Učíme (se) komunikovat (na pomoc osobnostní a sociální výchově ve školách). Kladno : AISIS, 2010.

Rozpozná základní emoce a potřeby své i druhých lidí.