Uplatňuje efektivní strategie sociální komunikace a řešení konfliktu v modelových situacích.

• zkouší pojmenovat různé typy a prvky komunikace (verbální, neverbální, činem)
• na základě zkušenosti zkouší popsat průběh efektivní komunikace
• zkouší sledovat a reflektovat své chování ve složitých (modelových i jiných) komunikačních situacích
• zkouší popsat průběh modelové konfliktní situace
• navrhuje různé postupy vyjednávání, řešení konfliktu
• při diskusi o složitých společných situací (přirozených i modelových) zkouší pojmenovávat chování, které považuje za vhodné (respektující, podporující vzájemnou komunikaci a spolupráci)

“Setkání” 

Cíl: Formulace interpretací vybraných kódů řeči těla a pojmenování konkrétních bodů na tělech, které k této interpretaci diváky vedou.

Zadání pro žáky:

Připravte si ve dvojicích „sousoší“ na téma „setkání“ (pokud žáci nevědí, co „štronzo“, je třeba vysvětlit a prakticky vyzkoušet“). Setkání může být různé ‒ vymyslete sami nebo si vytáhněte lístek se zadáním (tedy mohou vymyslet sami nebo učitel může dát příklady ‒ staří přátelé po létech; ti dva se mají rádi, ale oba se za to navzájem stydí; jeden zastavil na ulici druhého a chystá se ho požádat o peníze atd.). V každém případě ohlídejte, aby ostatní téma setkání neznali. Počítejte také s tím, že v sousoší budete muset nějakou dobu vydržet, takže k tomu zvolte vhodné pozice.

Průběh:

Dvojice hrají, ostatní hádají, o jaké setkání jde.

Reflexe v průběhu:

Vyučující se neptá jen „koho vidíte?“; „jaký je jejich vztah?“, ale také „z čeho v jejich výrazu ‒ pozicích, mimice atd.“ tak usuzujete? 

Varianta:

Pokud diváci hádají na hlas, co které právě sledované sousoší znamená, lze doplnit tím, že jako odpověď na odhady diváků hráči na několik vteřin sousoší rozehrají (příp. i se slovy).

• všímá si v komunikaci komplexně verbální, neverbální komunikace, i jednání (ve školním, mimoškolním a digitálním prostředí)
• ve cvičných aktivitách se soustřeďuje na chování a jednání druhých, tak aby byl schopen dávat zpětné vazby
• reflektuje a charakterizuje vlastní způsoby jednání ve složitých komunikačních situacích, zejm. v konfliktech a jejich efektivitu
• zkouší adekvátní strategie – empatické porozumění, obrany proti manipulaci, zpětnovazební komunikace – nezraňující zpětné vazby, techniky asertivity (vč. dosahování kompromisu atd.), zajímavé a věcné prezentování (veřejné vystupování), dodržování pravidel dialogu apod.
• na základě různých učebních situací reflektuje, jak je možné jednat v konfliktech
• rozvíjí dovednost vyjednávání

“Naslouchání”

Cíl: Prohlubování dovednosti soustředit se na poslech a současně reagovat.

Forma: 

Trojice. Dvojice vede dialog, třetí je pozorovatel a dává později zpětnou vazbu. Dvojice by měla mít téma, které je pro ně kontroverzní, tedy jeden člen ho chápe ‒ řekněme ‒ pozitivně a druhý opačně. Témata je možno hledat společně v celé třídě nebo si je může najít dvojice sama (např. „raději hory ‒ raději moře“; „jaro ‒ podzim“; různá dilemata apod.)

Zadání pro žáky: 

Jeden z Vás vysloví jako první nějaký názor na téma ze svého pohledu. Druhý opakuje nebo parafrázuje výrok prvého ‒ „Myslíš si tedy, že…“ ‒ a návazně řekne svůj názor ‒ „A já si myslím, že…“. Prvý opět parafrázuje nebo opakuje výrok druhého a dodá svůj. Pozorovatel sleduje, zda debatéři opravdu slyšeli to, co bylo řečeno některý z debatérů při parafrázi nepodsouvá předchozímu mluvčímu jiné myšlenky, zda je věcný (drží se tématu nebo začíná debatu zosobňovat ve smyslu „jak si můžeš něco takového myslet …“) atd. Mluvit budete cca 5 minut. Pak Vám pozorovatel dá zpětnou vazbu. Pak se role otočí (téma může zůstat stejné nebo zvolíte jiné). Při dalším kole (v téže skupině) můžete již zohledňovat to, co bylo řečeno v reflexi pozorovatele po předchozím kole.

Reflexe společná:

Co komu šlo? S čím byly potíže? Co potřebuješ k tomu, aby ses vyhnul/a potížím? Jaká jsou pravidla naslouchání?

• Charakterizuje své běžné způsoby verbální a neverbální komunikace.
• V modelové situaci reflektuje, jakým způsobem komunikoval s ohledem na sociální situaci. 
• V modelových běžných i náročných situacích uplatňuje vhodné komunikační strategie.
• Reflektuje, jak pozorně vnímá způsoby komunikace druhých, aby mohl adekvátně reagovat, poskytovat zpětnou vazbu.
• Používá postupy podporující efektivní komunikaci (např. respekt, vzájemnou domluvu, aktivní naslouchání, srozumitelnost).
• Aplikuje dovednosti vyjednávání a řešení konfliktů, formulace vlastních potřeb a zjištění potřeb druhé strany, hledání řešení přijatelného pro obě strany.
• Reflektuje různé úhly pohledu různých aktérů v komunikaci a možné postupy ke vzájemnému porozumění, nalezení kompromisu/konsenzu. 

“Konflikty”

Identifikovat různé typy jednání v konfliktu a reagovat způsoby vedoucími k řešení konfliktu (nepodporovat eskalaci). 

Třída se rozdělí na menší skupinky, dva členové mohou hrát dvě postavy v konfliktu a dva členové pozorovat. Hráči dostanou každý jeden list s popisem role a výchozí situace. Pozorovatelé dostanou oba popisy. Pak si hráči – každý sám – připraví letmý nástin jednání své postavy a pozorovatelé si projdou společně výchozí charakteristiky situace. Situace přehraje a následuje zpětná vazba pozorovatelů. Pak dostanou role pozorovatelé a změní se v hráče a bývalí hráči v pozorovatele a celé kolo se opakuje. Hrát lze simultánně ve skupinách nebo před celou třídou.

Následná diskuse ke zvoleným způsobům řešení konfliktu, směřování k návodnému postupu, který mohou jednotlivé dvojice aplikovat v opakované hře, příp. ve hře na jiné téma.

Reflexe: Jaký typ jednání postavy zvolily? Proč asi jednaly takto? Nakolik se v jednání postavy projevoval tvůj vlastní způsob řešení konfliktu? Byl jsi někdy svědkem podobné situace? V čem bylo jednání účelné a v čem naopak? Jak by se dalo jednání změnit? Jaké podmínky se musí naplnit, aby takové jednání bylo možno změnit?

“Agrese a pasivita”

Rozpoznání agresivního a pasivního chování. Žáci vyhodnocují připravené pasivní a agresivní výroky a mohou vymyslet další příklady výroků (písemná nebo ústní forma, doplnění nedokončených vět, apod.). 

Poté žáky rozdělíme do čtyřčlenných skupin a ponecháme čas na diskuzi. 

Reflexe: • Co je příčinou pasivního/agresivního chování? • Proč by se měl člověk chovat asertivně? • Jak zvládáš hněv? 

Rozšíření k tématu hněv v komunikaci, co pomáhá zvládání hněv. Pro uvědomění hněvu je možné využití “semaforu”: ČERVENÁ – stůj, nejednej! ORANŽOVÁ – pozor, přemýšlej proč? ZELENÁ – volno, jednej! 

Příklady vyhodnocení:

• portfolio - sebehodnocení žáka, jak zvládá základy komunikace a komunikaci v náročných situacích
• formativní hodnocení pedagoga - zpětná vazba ke zvládnuté komunikaci žáka

Hermochová, S. Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno: AISIS, 2005.

Matula, Z. Učíme se otevřeně uplatňovat své názory, potřeby a práva. Praha: Projekt Odyssea, 2007.

Švec, J. Odmítáme manipulaci. Praha: Projekt Odyssea, 2007.

VALENTA, J.  Manuál k tréninku řeči lidského těla (didaktika neverbální komunikace). Kladno: AISIS, 2004.

Valenta, j. Učíme (se) komunikovat (na pomoc osobnostní a sociální výchově ve školách). Kladno : AISIS, 2010.

http://www.etickavychova.cz/

Uplatňuje základní pravidla sociální komunikace a vybírá z možných řešení konfliktu v modelových situacích.