Na základě porozumění příčinám a průběhu globalizace doloží příklady jejích pozitivních i negativních důsledků na přírodu a společnost konkrétního místa či regionu.

S pomocí informací z médií identifikuje v jakých souvislostech je slovo globální, resp. globalizace používáno.  

Sestaví seznam běžně dostupných výrobků/služeb , které lze označit za globální.  

Zadání činí globalizaci hmatatelnou na příkladu běžných školních pomůcek. Žáci zkoumají původ několika předmětů ze svého penálu, aby zjistili, ze kterých zemí pocházejí. Cílem je, aby si žáci na jednoduchých příkladech uvědomili základní princip globalizace – že výrobky, které denně používají, vznikají v různých částech světa a musí k nim cestovat na velkou vzdálenost. Navíc žáci zjišťují, kde sídlí firmy, které tyto výrobky prodávají, čímž si uvědomují rozdíl mezi místem výroby a místem řízení a chápou komplexnost globálních dodavatelských řetězců.

Žáci vytvoří seznam problémů, které vnímají ve svém bydlišti. Identifikují, které mají globální přesah, tzn. jsou důsledkem nebo příčinou globálního problému nebo procesu. S pomocí nástrojů jako je brainstorming, SWOT analýza navrhnou seznam opatření a nástrojů, které mohou přispět k řešení či zmírnění těchto problémů v duchu hesla mysli globálně, jednej lokálně.  Výstupem může být prezentace, poster či školní akce, která má přesah do místní komunity na bázi aktivního občanství.  

Úloha činí globalizaci osobní a hmatatelnou skrze předmět, který mají žáci denně u sebe – chytrý telefon. Žáci pátrají po původu jednotlivých komponentů a fází výroby telefonu, aby na jeho příběhu doložili fungování globálních výrobních řetězců. Cílem je, aby na tomto konkrétním příkladu dokázali pojmenovat, popsat a zhodnotit pozitivní i negativní důsledky globalizace na společnost a přírodu jak v místech výroby (např. Afrika, Asie), tak v místě spotřeby (tedy u nich doma v Česku).