Geografie

Vzdělávací oblast Geografie poskytuje žákům potřebné hlubší porozumění světu, ve kterém žijí, v prostorových souvislostech. Toto porozumění je založené na poznávání světa optikou geografa, tedy důrazem na studium vzájemných vztahů mezi jevy a procesy přírodní i společenské povahy. Tím se geografie liší od přírodovědných a společenskovědních předmětů. Geografické poznání, tedy znalosti, dovednosti a postoje, které utvářejí podobu, kvalitu a vývoj životního prostředí míst a regionů od lokální po globální úroveň, napomáhají žákům:

a) řešit běžné každodenní životní situace s využitím rozvinutého kritického geografického myšlení a poznávání reality;

b) využít nabyté geografické poznání v jejich budoucím profesním uplatnění;

c) čelit komplexním výzvám budoucnosti v podobě přírodních rizik a hrozeb, nových technologií či obav z nedostatku pracovních příležitostí, zdrojů, šíření nemocí, z narůstající sociální nerovnosti, válečných konfliktů, udržitelnosti života aj.;

d) formovat jejich regionální identitu, a tak posilovat vědomí potřeby udržitelného a zodpovědného jednání v prostředí, kde působí;

e) zvyšovat jejich kulturní povědomí, a pomáhat jim tak lépe porozumět odlišným kulturám a hodnotám v různých místech a regionech světa.

Výuka geografie má proto vytvořit takové podmínky, aby se žáci postupně naučili:  

• geograficky myslet, tj., ve zkratce řečeno, na základě osvojeného oborového poznání porozumět příčinám i důsledkům prostorového uspořádání (poloze a rozmístění) přírodních i společenských procesů a jevů, jejich vzájemným vztahům a vývoji v čase, a to v konkrétních místech či regionech různého měřítka;
• využívat geografické myšlení pro poznávání reality, tj. klást si řetězec geografických otázek, při jejich zodpovídání efektivně a kriticky rozpoznávat a využívat relevantní zdroje informací a získané informace třídit, zobecňovat, interpretovat v širším kontextu, navrhovat uvážlivá řešení a formálně i obsahově správným způsobem je prezentovat a sdílet; 
• aktivně a zodpovědně jednat v (reálném i digitálním) prostoru, tj. vnímat sebe sama jako součást propojeného světa, a proto si uvědomovat, že každé jejich rozhodnutí přímo či zprostředkovaně ovlivňuje udržitelnost života na Zemi. 

Tyto obecné cíle vzdělávací oblasti jsou propsány do podoby očekávaných výsledků učení, které oborově specificky rozpracovávají klíčové kompetence. Žáci by měli těchto výsledků dosáhnout aktivním zapojením do procesu poznávání a učení. To od žáků vyžaduje, mimo jiné, klást relevantní geografické otázky, hledat odpovědi pomocí různých zdrojů informací a efektivně vyhodnocovat a interpretovat získané poznatky. Důraz je kladen i na praktické aplikace geografického poznání v každodenním životě, což je podporováno zařazováním terénní výuky, badatelsky orientovaného učení či využíváním geoinformačních technologií. 

Vzdělávací oblast Geografie je tvořená jedním oborem stejného názvu, přičemž úzce spolupracuje s dalšími vzdělávacími oblastmi, především Člověk a společnost a Člověk a příroda. Tím navazuje na jejich integrující pojetí na 1. stupni základních škol v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Školní geografie má však potenciál spolupracovat rovněž s Informatikou, Matematikou a jejími aplikacemi, Jazykem a jazykovou komunikací i se všemi ostatními vzdělávacími oblastmi. V neposlední řadě má vzdělávací potenciál umožňující participovat na rozvoji všech klíčových kompetencí i průřezových témat.  

Pro hodnocení geografických znalostí, dovedností a postojů je klíčové využití progresivních technik hodnocení, jako jsou formativní zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Doporučujeme kombinovat různé formy evaluace, jako jsou portfolio, písemné testy či eseje, praktické úkoly ve třídě i v terénu, projekty, prezentace, mentální mapy či diskuse, které žákům umožní postupně rozvíjet své geografické poznání. Účelné je sledovat nejen vlastní výsledky žákovské práce, ale také jevy a procesy, jejichž prostřednictvím žáci dospěli k výsledkům učení. Specifické postupy hodnocení si vyžadují postupy geografického myšlení. Citlivě je nutné přistupovat k hodnocení postojů a hodnot žáků – je nutné především zvážit vhodnost hodnocení žákovských postojů. Celkově by v geografii měl být kladen důraz na formativní funkci hodnocení, která podporuje učení a rozvoj žáků, a to prostřednictvím reflektování pokroku žáků a identifikace oblastí, které vyžadují další podporu. Takový přístup nejen umožní žákům dosahovat lepších výsledků, ale také podpoří jejich motivaci a sebevědomí v procesu učení.

Vzdělávací oblast sestává z jediného vzdělávacího oboru, Geografie. Charakteristika oboru je tedy totožná s charakteristikou vzdělávací oblasti. 

Očekávané výstupy učení vzdělávacího oboru Geografie jsou seskupené do čtyř tematických celků:

• Geografie a její metody poznávání
• Přírodní a socioekonomické prostředí a jejich vzájemné interakce
• Místa a regiony světa
• Udržitelnost života na Zemi