Geografie

Vzdělávací oblast Geografie přispívá k dosažení hlavních cílů všeobecného vzdělání tím, že umožňuje žákům získat základy chápání světa v územním kontextu. Ten chápeme jako vzájemné spolupůsobení jevů a procesů patrných v území, od místa nebo regionu bydliště přes regionální, národní či kontinentální měřítko až po globální úroveň. Jak v osobním, tak profesním životě napomáhá dosažené geografické vzdělání žákům zodpovědně se rozhodovat v území (prostoru) a plnohodnotně žít. Geografie přispívá k výchově a vzdělání zodpovědných občanů Česka, Evropy i Země, občanů, kteří rozumějí, jak čelit výzvám ve svém dosahu – v podobě dopadů přírodních rizik a nových technologií či v podobě obav z nedostatku pracovních příležitostí nebo energetických zdrojů, ze šíření nemocí, z narůstajících sociálních nerovností, nebezpečných válečných konfliktů nebo z problémů udržitelnosti života.

Pro naplnění tohoto obecného cíle vytváří výuka geografie podmínky umožňující žákům: 

• porozumět, jak přírodní a společenské procesy a jejich vzájemné interakce ovlivňují podobu, kvalitu a vývoj životního prostředí konkrétních míst a regionů od lokální po globální úroveň,
• vzdělávat se a poznávat realitu s využitím geografického poznání, způsobů poznávání (včetně geografického myšlení) a osvojených klíčových kompetencí,
• zvnitřnit si potřebu jednat v reálném i digitálním prostředí na základě spolehlivých informací; vnímat při tom sebe sama jako součást propojeného světa a uvědomovat si, že každé rozhodnutí přímo či zprostředkovaně ovlivňuje udržitelnost života na Zemi. 

Uvedené vzdělávací cíle geografie jsou promítnuté do očekávaných výsledků učení, které jsou strukturované do čtyř provázaných tematických celků:

• Geografie a její metody poznávání
• Přírodní a socioekonomické prostředí a jejich vzájemné interakce
• Místa a regiony světa
• Udržitelnost života na Zemi

Žáci by měli výsledků učení dosáhnout aktivním zapojením do procesu poznávání, učení i hodnocení vlastního procesu učení. Toto aktivní zapojení žáků podporuje důraz na praktické aplikace geografického poznání v každodenním životě. Nabízí se při tom využívat různé zdroje informací o území a geoinformační technologie, principy badatelsky orientované výuky a v neposlední řadě realizovat část výuky přímo v terénu, kde je „žitá geografie“ nejvíce zřejmá. Významnou roli v podpoře aktivního učení žáků mají i obecné zásady tzv. responzivní výuky. Účinnost všech zmíněných principů je vyšší, když fungují jako přirozená součást celkové koncepce výuky geografie v dané škole.

Vzdělávací oblast Geografie je tvořená jedním oborem stejného názvu, přičemž tradičně úzce spolupracuje s dalšími vzdělávacími oblastmi, především Člověk a společnost a Člověk a příroda. Tím navazuje na integrované pojetí přírodovědného a společenskovědního poznání na 1. stupni základních škol v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Z těchto oborů geografie využívá řadu poznatků, dává jim ovšem specifický územní rozměr a primárně vysvětluje jejich vzájemné souvislosti a spolupůsobení na území. Důraz je kladen na řešení územních dopadů, kdy jsou přirozeně zapojeny i afektivní cíle vzdělávání. Školní geografie má však potenciál spolupracovat rovněž se vzdělávacími oblastmi Informatika, Matematika a její aplikace, Jazyk a jazyková komunikace i se všemi ostatními vzdělávacími oblastmi. V neposlední řadě umožňuje komplexní povaha geografie participovat na rozvoji všech klíčových kompetencí, základních gramotností i průřezových témat.