Uvede příklady dat, která ho obklopují a která mu mohou pomoci lépe se rozhodnout, vyslovuje odpovědi na základě dat.

Zadání pro žáky

Janka si nakreslila 14 potvůrek. Měly různý tvar, barvu, počet očí nebo různé botičky. 

Janka je rozdělila do čtyř skupin.

Podle jakého pravidla?

Obrázky viz “https://uloziste.rvp.cz/material/96e6f3”

Postup ověřování

Indikátory pro posouzení, zda žák dosáhl očekávaného výsledku učení na této úrovni:

• rozpozná čtyři znaky, podle kterých třídí data
• určí pravidlo pro třídění

Aktivita je zaměřena na sebepoznání žáků v oblasti učení. Pomocí jednoduchého dotazníku žáci zkoumají, jakým způsobem se jim učí nejlépe – co jim pomáhá, a co jim naopak učení ztěžuje. Následná diskuse ve třídě umožňuje porovnání různých stylů učení a vede k uvědomění, že každý se učí jinak. Žáci si formulují vlastní postřehy a přemýšlejí, co by mohli změnit, aby pro ně bylo učení příjemnější a efektivnější. Aktivita podporuje rozvoj sebereflexe, odpovědnosti za vlastní učení a vzájemného respektu mezi spolužáky.

Popis ověřování:

Učitel sleduje:

• Vyplnění dotazníku zaměřeného na styl učení:
  Žák odpověděl na otázky a zamyslel se nad svými učebními návyky a preferencemi.
• Identifikaci, co žákům při učení pomáhá, nebo je brzdí:
  Žák pojmenoval konkrétní faktory, které podporovaly, nebo ztěžovaly jeho učení.
• Účast na diskusi o různých stylech učení:
  Žák sdílel své zkušenosti, naslouchal ostatním a vnímal, že lidé se učí různými způsoby.
• Projevy respektu k odlišnostem mezi žáky:
  Žák reagoval ohleduplně na odlišné názory a uznal, že každý má jiný způsob učení.
• Formulaci postřehů o stylech učení:
  Žák vyjádřil, co o sobě díky aktivitě zjistil a jak se učí nejlépe.
• Návrhy změn pro lepší učení:
  Žák navrhl konkrétní kroky nebo změny, které by mu pomohly zefektivnit vlastní učení.
• Projevy sebereflexe a odpovědnosti za vlastní učení:
  Žák přemýšlel o své roli v procesu učení.

Zadání pro žáky

Petr a Pavla hrají hru Hádej povolání. Každý hráč má 8 kartiček, na kterých jsou znázorněná různá povolání. Petr si vybral jedno povolání a Pavla musí uhodnout, které. Může se postupně ptát otázkami, na které může Petr odpovědět jenom Ano nebo Ne. K nalezení vybraného povolání si Pavla vytvořila diagram. Doplň do něj povolání na správná místa. 

Zadání i s kartičkami a diagramem najdete v dokumentu v odkazu.

Postup ověřování

Indikátory pro posouzení, zda žák dosáhl očekávaného výsledku učení na této úrovni:

• Rozpozná znaky, podle kterých třídí data.
• Orientuje se v grafu (rozhodovacím stromu).
• Získá informace z grafu (rozhodovacího stromu).

Tato aktivita je zaměřena na reflexi školního dne očima žáků a na rozlišení mezi osobními a společnými problémy. Žáci ve skupinách diskutují o tom, co jim během školního dne přináší radost, co jim naopak vadí a co by si přáli zlepšit. Následně identifikují a zaznamenají konkrétní osobní i společné problémy, které se ve třídě vyskytují, a označí, které z nich se jich osobně týkají. Aktivita rozvíjí schopnost rozlišovat mezi různými druhy problémů, spolupráci ve skupině a hledání konstruktivních řešení. Závěrem žáci prezentují svůj návrh řešení společného problému a reflektují vlastní činnost.

Popis ověřování

Učitel sleduje:

• Aktivní účast ve skupinové diskusi:
  Žák sdílí, co mu během školního dne přináší radost, co mu vadí a co by chtěl zlepšit.
• Identifikace problémů:
  Žák pomáhá identifikovat konkrétní osobní i společné problémy, které se ve třídě vyskytují.
• Rozlišení typů problémů:
  Žák rozlišuje mezi osobními a společnými problémy a označuje, které z nich se ho osobně týkají.
• Spolupráce ve skupině:
  Žák spolupracuje se spolužáky při analýze situací a při hledání možných řešení.
• Návrh řešení:
  Žák se podílí na vytvoření návrhu řešení jednoho společného problému.
• Prezentace výstupu:
  Žák se aktivně účastní prezentace návrhu řešení před třídou nebo učitelem.
• Reflexe vlastní činnosti:
  Žák zhodnotí svůj přínos a zkušenost z aktivity (např. co se mu dařilo, co by příště udělal jinak).