Rozezná, s jakými daty pracuje vybraný informační systém a jaký je jeho účel.

Zadání pro žáky

Přihlas se do svého čtenářského konta. Zjisti, kolik má vypůjčených knih a kdy je musíš vrátit. Chceš si půjčit 3. díl Harryho Pottera, zjisti, zda si knihu můžeš hned vypůjčit. Co budeš dělat, když je půjčená? Diskutuj se spolužáky další možnosti systému.

Obrázky viz úložiště “https://uloziste.rvp.cz/material/c48281”

Postup ověřování

Indikátory pro posouzení, zda žák dosáhl očekávaného výsledku učení na této úrovni:

• přihlásí se do informačního systému knihovny
• popíše možnosti systému, který vidí
• uvede výhody a nevýhody ze svého pohledu

Aktivita je zaměřena na rozvoj porozumění informačním systémům, se kterými se žáci běžně setkávají, jako je školní informační systém, objednávání obědů nebo knihovní katalog. Žáci formou skupinové či individuální práce popisují účel konkrétního systému, s jakými daty pracuje, komu slouží a proč je užitečný. Skrze vlastní zkušenost a diskusi rozvíjejí schopnost vnímat potřeby ostatních uživatelů (žáků, učitelů, rodičů) a navrhují možná vylepšení.

Popis ověřování

Učitel sleduje:

• Výběr a popis informačního systému:
  Žák pracoval a popsal účel běžně využívaného systému (např. školní portál, objednávkový systém, knihovní katalog). 
• Určení dat systému:
  Žák vyjmenoval typy informací, které systém shromažďuje, zpracovává nebo zobrazuje (např. jídla, přihlášky, výpůjčky).
• Sdělení, komu systém slouží:
  Žák pojmenoval uživatele systému (např. žáci, učitelé, rodiče) a jakým způsobem jim pomáhá.
• Vysvětlení, proč je daný systém užitečný:
  Žák popsal přínos systému v praxi (např. šetří čas, zjednodušuje komunikaci, usnadňuje organizaci).
• Sdílení vlastní zkušenost s daným systémem:
  Žák se zapojil do diskuse, popisoval konkrétní situace, kdy systém využil nebo viděl, jak funguje.
• Zamyšlení se nad potřebami různých uživatelů:
  Žák prokázal schopnost vnímat rozdílné potřeby uživatelů a jejich očekávání od systému.
• Spolupráci při skupinové práci:
  Žák se podílel na tvorbě výstupu (např. popisu, prezentace, návrhu) a plnil svou roli v týmu či individuálně.

Zadání pro žáky

Vytvoř myšlenkovou mapu IS školy tak, aby bylo vidět, kdo do něho má přístup a co všechno se z něho může dozvědět.

Nápověda:

• co mohu zjistit v našem informačním systému
• kdo vidí moje známky
• kdo má do systému přístup
• úkoly – nakdy mám úkol a z čeho
• kdo píše zprávy – spolužáci, učitel, rodiče
• rozvrh, změny v rozvrhu, přesuny hodin
• když nastoupím do 1. třídy, co o mě škola ví a eviduje
• dotazník pro žáky, rodiče
• zasedací pořádek
• platby sešitů, akcí
• kontakty na rodiče
• osobní údaje 

Podotázka:

V čem spatřuješ výhody a nevýhody našeho školního informačního systému?

Postup ověřování

Indikátory pro posouzení, zda žák dosáhl očekávaného výsledku učení na této úrovni:

• Určí role v IS (např. žák, rodič, učitel).
• Určí data, která IS eviduje (např. známky, úkoly, docházka).
• Popíše, k čemu IS slouží, jeho výhody a nevýhody.

V této aktivitě se žáci promění v informační systém digitální galerie a zkoumají, jaká data se o uměleckých dílech zaznamenávají a proč jsou důležitá. Pracují s konkrétním dílem z online sbírek (např. Josef Čapek – Černošský král) a ve skupinách vytvářejí vlastní záznamy o vybraném uměleckém či dětském díle, včetně názvu, autora, stylu, významu či rozměrů. Poté prezentují své výstupy a společně diskutují o významu uchovávání a sdílení informací o umění. Aktivita naplňuje klíčovou kompetenci: Vnímá umění a kulturu jako způsob poznávání světa a vypovídání o něm.

Popis ověřování

Učitel sleduje:

• Pochopení významu zaznamenávání dat o uměleckých dílech:
  Žák zdůvodnil, jaká data jsou důležitá (např. autor, styl, rozměry, význam) a proč je uchováváme.
• Práci s konkrétním dílem z online sbírky:
  Žák aktivně vyhledával nebo analyzoval zadané umělecké dílo (např. Josef Čapek – Černošský král).
• Spolupráci ve skupině na tvorbě záznamu o díle:
  Žák přispěl k vytvoření souboru informací o vybraném uměleckém nebo dětském díle.
• Obsah záznamu – klíčové informace o díle:
  Žák zaznamenal: název díla, autora, styl, význam, rozměry (případně další údaje).
• Prezentaci výstupu:
  Žák spolu se skupinou představil záznam a popsal základní informace o díle.
• Účast na diskusi o významu uchovávání a sdílení informací o umění:
  Žák vyjádřil svůj názor nebo reagoval na příspěvky spolužáků k tématu uchovávání kulturní paměti.
• Vnímavost k umění a kultuře jako způsobu poznávání světa:
  Žák vnímal umění nejen jako objekt popisu, ale jako nositele významu a hodnoty pro společnost.