Během mluvené interakce v každodenních situacích uzpůsobuje vlastní projev tak, že aktivně reaguje na projev partnera, a tím přispívá ke kultivovanosti konkrétní situace.

• Demonstruje ve své reakci na předchozí sdělení porozumění jazykovým (např. obsahu otázky, žádosti, sdělení) i tělesným (např. gestu, výrazu tváře) prostředkům komunikačního partnera, přičemž se zvládne soustředit i na delší a komplikovanější sdělení.
• V situacích, které jsou mu nepříjemné (např. při nesouhlasu či hádce) se neprojevuje způsobem, který by vůči komunikačnímu partnerovi mohl působit nezdvořile či rušivě (např. nesouhlasným kýváním hlavou, zdviženým obočím, skákáním do řeči, popř. vykonáváním paralelní aktivity, která je v dané situaci nevhodná).
• Uzpůsobuje vlastní jazykový i tělesný projev potřebám komunikačního partnera (např. zaujatý výraz pro vyjádření zájmu, neutrální výraz pro vyjádření soucitu).
• Využívá omezený repertoár vhodných otevřených otázek (např. Co si o tom myslíš ty?), které podněcují komunikačního partnera k detailnější odpovědi a rozvíjejí komunikační proces.
• Samostatně zpětně reflektuje kvalitu komunikačního procesu, identifikuje silné a slabé momenty a jejich příčiny (např. komunikační fauly, nedorozumění), s pomocí učitele formuluje oblasti ke zlepšení.

Přizpůsobuje svůj projev tak, že aktivně reaguje na projev partnera.