účastní se demokratického spolurozhodování o společných aktivitách třídy, skupiny, školy

• účastní hlasování při rozhodování o společných záležitostech 
• reflektuje své vlastní zapojení do rozhodování 
• respektuje výsledky hlasování a přijímá je i v případě, když jeho názor nebyl vybrán 

Žák se v rámci třídnických hodin / kruhu / v jiném vědomém čase, kdy učitel pečuje o kolektiv třídy, aktivně účastní volebního procesu do žákovského parlamentu. Znamená to, že si vyslechne pravidla voleb ve třídě a co obnáší zastupování třídy v parlamentu, obojímu porozumí a dle vlastní volby zváží kandidaturu. Žák ve třídě diskutuje s ostatními o tom, jak vypadá zástupce třídy, který ji reprezentuje. Žák se účastní voleb hlasováním o tom, koho preferuje. Kolektivní rozhodnutí třídy respektuje. 

Zadání pro žáka

Naše třída si bude volit zástupce do žákovského parlamentu. To je místo, kde se scházejí žáci z naší školy (vždy 2 za třídu), kteří třídu zastupují. Až si vyslechneš, o čem parlament ve škole je, jak funguje a jak často se schází, zvaž, zda bys o tuto pozici u vás ve třídě chtěl usilovat. Pokud naše třída bude mít 0-2 kandidáty, volby probíhat nemusejí. Pokud jich však bude více, budeš muset spolu s ostatními ve třídě hlasovat, v jakém pořadí bys kandidáty seřadil. Máš tedy za úkol 3 věci:

• Vlastními slovy popiš činnost žákovského parlamentu ve škole a tvé případné účasti v něm.
• Pokud ti to dává smysl, zvaž svou účast ve volbách, protože pokud bude 0-2 kandidátů, volby probíhat nebudou. Kandidovat může každý, ale nemusí.
• Pokud budete mít ve třídě více než 2 kandidáty, zamysli si, kdo podle tebe bude třídu nejlépe zastupovat a zúčastni se volby.

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Zde je důležitá role učitele především z pohledu poskytování informací o parlamentu a pravidlech voleb a motivace žáků k aktivní účasti, nikoliv ovlivňování vlastním názorem. Volební proces je spíše simulací, a tak je role učitele spíše průvodce situací, který, informuje, motivuje, zapojuje všechny a se žáky reflektuje. Rámcová pravidla pro volby jsou, že kandiduje jen ten, kdo chce a pokud je více než 2 kandidáti, žáci volí, koho ve třídě preferují, pokud jsou 0-2 kandidáti, třída má právě tolik zástupců a rozumí tomu, že aby vznikla volba, je potřeba sebrat odvahu a voleb se zúčastnit. O parlamentu je třeba sdílet, kdy a jak často se parlament schází, co dělá a co to pro zástupce třídy znamená. Otázky k závěrečné reflexi mohou znít: Kdy jste se cítili do procesu voleb nejvíce zapojeni a proč? Jak se chcete účastnit spolurozhodování, i když nebudete zástupci třídy? Co nového jsme se jako třída mohli naučit?