přispívá k demokratické kultuře ve třídě, skupině, škole a v situacích běžného života

• účastní se akcí třídního nebo školního společenství v různých rolích 
• reflektuje své zapojení do akcí třídního nebo školního společenství 
• předkládá nápady a návrhy na zlepšení školního nebo blízkého prostředí 
• reflektuje, jak dodržuje pravidla a domluvené dohody 
• podle předem stanovených kritérií vyhodnocuje uplatňování demokracie ve školním společenství nebo v situacích běžného života  

Žák v rámci třídnických hodin / kruhu / v jiném vědomém čase, kdy učitel pečuje o kolektiv třídy, respektuje pravidla třídy a přispívá tak k dobrým vztahům ve třídě. Pravidla vnímá jako opatření, která slouží tomu, aby se ve třídě všichni cítili dobře. Rozumí tomu, že bezpečné prostředí tvoří jak učitel, tak žáci a je prospěšné všem účastníkům třídního života. 

Zadání pro žáka

Učitel do třídy přinesl 4 pravidla, která zaručují to, aby všichni ve třídě mohli být co nejvíce sami sebou a cítili se tam bezpečně. Používáte je, když sedíte v kruhu a společně mluvíte, sdílíte, děláte aktivity a hry. Konkrétně se jedná o: 1. Mluví pouze jeden z nás (dáváme prostor tomu, kdo se hlásí), 2. Nasloucháme si (věnujeme pozornost tomu, kdo mluví), 3. Říkáme věci nahlas (rozumíme tomu, že šeptání vzbuzuje nejistotu), 4. Vymezujeme se vůči zesměšňování (společně vnášíme normu chování).

• Které z pravidel je pro tebe nejtěžší dodržovat a proč?
• Co tobě osobně tato pravidla přinášejí a co ti naopak “berou”?
• Myslíš, že vaší třídě pomáhají nebo ji spíše škodí?
• Dokázal/a bys vymyslet další pravidlo, které by pro třídu bylo přínosné?

Popis ověřování (z pohledu učitele) 

Učitel je tím, kdo pravidla do třídy přináší (bezpečné prostředí je možné podpořit vytvářením dalších pravidel se žáky, ale zde se jedná o normy, které garantuje dospělý). Nejprve je vysvětlí a napíše, poté je aplikuje v rámci všech aktivit a upřednostňuje je před “dokončením aktivity”.

Ad1. Cílem je, aby se žáci naučili neskákat si do řeči, vyčkat, až někdo domluví, a naučit se ovládat impulsivitu. Ad2. Zde je cílem žáky naučit, že pokud se kdokoliv vyjadřuje k nějakému tématu, svým nasloucháním projevuji řečníkovi respekt. Ad3. Cílem je, aby žáci rozuměli tomu, že když se řeší osobní či citlivá témata, pošeptání čehokoliv sousedovi nepřispívá k bezpečí ve skupině. Ad4. Cílem tohoto pravidla je se žáky zažívat, že v “našem” kolektivu nevpustíme takovéto projevy chování mezi sebe a nedopustíme, aby byly přehlíženy nebo se z nich stala norma.

Pravidla učitel přináší do kolektivu jako základ pro chování, které zajistí všem bezpečné fungování, ve kterém je možné cítit se a být sám sebou. Jde příkladem, zajišťuje stejné podmínky pro všechny. Nehledá viníky ani neověřuje, jak se daří jednotlivcům. Zrcadlí dění v kolektivu: “Stop. Komu z vás ve třídě také není příjemné, když ho někdo oslovuje příjmením? Výborně. Proč? Děkuju. Tak to u nás ve třídě dělat nebudeme.” Zaručuje, že se tato pravidla v co největší míře usadí jako normy třídy pro dalších společných situací. Se třídou průběžně ověřuje, jak se jim s pravidly žije, jak jim slouží a co každý díky nim každý zažívá.