na základě vlastní zkušenosti uvede příklady, jak konzumace médií může ovlivnit jeho postoje nebo postoj jeho vrstevníků k určitému tématu

•  vyhodnotí uživatelské návyky v konzumaci médií u sebe i u svých vrstevníků 
• sdělí, proč jsou pro něj některé mediální produkty přitažlivé (videa, počítačové hry, hudební klipy, isntagram, WhatsApp a pod.)
• najde mediální obsahy, s přímými či nepřímými výzvami k rizikovému jednání (např. k šikaně) 
• najde a pojmenuje projevy kyberšikany 

Realizace projektů umožňuje žákovi lépe pochopit, jak se masová a síťová méídia podílejí na utváření každodenního životního rytmu i na formování postojů a vzorců chování. Média nabízejí různé alternativní přístupy k světu a tím ovlivňují jednání svých konzumentů a tím celkovou náladu ve  svém okolí. Cílem je, aby si žák zvyšoval vnímavost k těmto procesům, posilovat toleranci k rozmanitému vidění světa i prožitek sdílení pohledů na život. 

Aktivním zapojením se do třídního projektu „Já moje třída a média" a svými odpozorovanými postřehy žák přispěje do společné (skupinové) „banky postřehů“. O jednotlivých pozorováních vedou žáci diskuse ve skupinách, třídí postřehy podle podobnosti a pod. 

Utříděné postřehy pak v rámci projektu srovnává se svým vlastním chováním jako uživatele médií 

Každý žák ve třídě si podobu několika dní (například týden) zapisuje do učitelem předem připravené osnovy (pracovní list) poznámky/postřehy, které se týkají jeho dne s médii. Poznámky se týkají nejprve časového rozvrhu dne a s tím spojeného užívání médií (např. ráno před cestou do školy kontroluji Instagram nebo dívám se na ČT Déčko atd. až do doby před usnutím), ke každému časovému údaji zároveň žák zapisuje, co se mu líbilo/nelíbilo, potěšilo/rozesmálo, polekalo/vyděsilo a proč. 

 Poté prezentují před ostatními své postřehy, učitel moderuje tato vystoupení a řízenou diskusí vede žáky například k tomu, zda by dokázali uvést, jak média ovlivňují vztahy mezi žáky ve třídě, rozdělují je nebo spojují, mění se klima ve třídě? apod.  

Způsob ověření:

Žáci prezentují své zpracované záznamy ve skupinách, diskutují o nich, a nalézají spoolečné momenty, které vyplynuly z jejich skupinové práce. 

Učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žádi nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na „proč“.    

Vytvářejí myšlenkové mapy, které obsahují jejich zkušenosti s užíváním masových a síťových médií. Učitel se soustřeďuje na to, které momenty s užíváním médií jsou předmětem obdivu, případně ztotožnění nebo nápodoby.