na konkrétních příkladech uvádí, které informace a odkud nejčastěji přijímá, a vysvětluje, proč tomu tak je, a kriticky vyhodnocuje obsah, záměr a dopad těchto sdělení

• vyhledá v médiích, které nejčastěji využívá důležité informace (podle svého uvážení) a odhadne původ informace 
• roztřídí si informace podle toho, odkud je nejčastěji získává a sdělí proč některému zdroji dává přednost  
• odliší (např.v textu, mluveném projevu) kdy se jedná o vyjádření faktu a kdy jde o názor (postoj)  
• rozpozná, zda sdělení obsahuje slova a obrazy vyvolávající emoce 

Zadání pro žáka:

Žák si v průběhu jednoho dne (bude v rámci výuky vytvořen pro tuto činnost prostor) zapisuje sdělení, která v médiích četl, viděl, slyšel a která ho zaujala. K jednotlivým sdělením si poznamená i to, jaký v něm vyvolala pocit. Při diskusi s ostatními hledá, co mohlo jeho pocity vyvolat, pocity pojmenuje. Jakmile přijde na to, co je důvodem jeho pocitů, napíše vlastní krátký text ve dvou variantách tak, aby z jeho pohledu vyvolal u čtenáře odlišné pocity.  

Varianta zadání: 

Žák si vede po určitou společně ve třídě domluvenou dobu tzv. mediální deník, ve kterém si odpovídá na společně domluvené otázky, které mohou být například: Která média používám nejvíce, která nejméně? S kterými typy aktivit má jednotlivá média spojena? – učení, příprava do školy, komunikace s ostatními atd. Bez kterého média bych se neobešel? Chtěl/a bych na svém mediálním konzumu něco změnit? Když se rozhoduju, co budu užívat/sledovat, PROČ (z jakého důvodu dám něčemu přednost a něco odmítnu?  

Způsob ověření 

Ověřování je založeno především na formativním hodnocení zejména z toho důvodu, že mediálně výchovné aktivity není vhodné klasifikovat. Proto pro následné ověřování a reflexi tématu je důležité, aby učitel vytvořil jednotnou osnovu/strukturu (otázky) tzv. mediálního deníku – formulaci otázek a společně se žáky se domluví, na tom, že na ně budou odpovídat a to po určitou předem stanovenou dobu (například v průběhu třech po sobě jdoucích vyučovacích hodinách, nebo se může jednat o domácí práci, či kombinaci obou možností)  

Vhodné je zařadit nejdříve skupinou práci (skupiny po 5 žácích), kdy učitel sleduje zda a jak se žáci navzájem se svými odpověďmi seznamují. Rovněž je možné sledovat, zda a jak se žáci zhostili svých rolí, pokud jim byly přiděleny (vedoucí skupiny, zapisovatel, mluvčí, pozorovatel, apod.)

 Učitel moderuje diskusi žáků, sleduje, jak se žáci do diskuse zapojují a doplňujícími otázkami je vybízí ke sdělení důvodů jejich odpovědí. Podstatné je, zda se žádi nespokojí jen s odpovědí, ale co nejvýstižněji sdělí důvod – tedy odpověď na „proč“.