propojuje v tvůrčích činnostech vnímání vlastní tělesnosti, získané anatomické znalosti a pohybové návyky a dovednosti s vnitřním prožíváním a vyjadřováním myšlenek, představ a pocitů

• má povědomí o anatomii vlastního těla, zaměřuje pozornost na konkrétní části těla a rozšiřuje jejich pohybové možnosti
• uplatňuje získané návyky z oblasti vyváženého postavení těla, ve stoji i v pohybovém projevu (civilním i tanečním)
• respektuje vlastní fyzické dispozice a zákonitosti funkčního a zdravého využívání těla a hlasu ve svém projevu (pohyb, tanec, přednes, zpěv)
• uvědomuje si, že jeho tělo je vyjadřovacím prostředkem a nástrojem komunikace
• propojuje svůj pohybový a taneční projev s uvědomováním si vlastních fyzických i citových prožitků, myšlenek, představ, které pohybem vyjadřuje
• využívá zkušenosti a dovednosti z pohybových a tanečních aktivit k přijetí vlastního těla jako důležité součásti své identity

OPORY V TĚLE

Vedeme k žáky k uvědomění si své kosterní opory v těle. Pojmenujeme si kosterní systém, který zajišťuje oporu v těle. 

Důležitá místa na těle pro vnímání opory v těle: patní kosti, pánev, páteř, hrudní koš, pletenec horní končetiny, lebka. Zásadní je také jejich vzájemné propojení. 

Neodmyslitelnou součástí opory v těle je dech (potažmo hlas). 

Opory v těle umožňují správné držení těla. Při pohybu nám napomáhají k lokomoci těla v prostoru, budují sílu v těle a pomáhají při nacházení stability a koordinaci pohybu. 

Inspirací nám může být architektura. Můžeme v našem okolí nalézt architektonickou dominantu a tu se žáky analyzovat. Její tvar, účel a smysl.

Dále můžeme architektonický tvar převzít na své tělo a pokusit se nalézt pevnost a stabilitu, kterou daná stavba má. 

Jako další stupeň mohou žáci ve skupině vytvářet architektonické prvky či celé stavby a určovat kde má stavba své těžiště, o co se opírá. 

Tato inspirace umožní žákům pracovat v exteriéru a uplatňovat své nabyté dovednosti z hodin taneční výchovy. Přináší další impuls pro objevování míst z žákova prostředí, které naším vedením učí vnímat a nahlížet z jiné perspektivy.  

Zadání pro žáka: 

Po převzetí architektonického prvku na své tělo si žák uvědomí vlastní rozložení síly v těle. Vnitřním zrakem zmapuje o co se v těle opírá, a kde vnímá největší svalové napětí. 

Poté se spolužáky vytvoří vlastními těly stabilní tvar inspirovaný architekturou. Zmíněné a objevené opory v těle hledá kolem sebe, v architektuře, a posléze v tvorbě s ostatními. 

Popis ověřování z pohledu učitele:

Učitel pozoruje žáka, jak si vede v hledání opor v těle. Jak se proměňuje jeho držení těla a rozložená síla v těle.