Využívá osvojené postupy, prostředky kreativního tance k vnímání vlastního těla, k osobitému pohybovému a tanečnímu vyjadřování a k vlastní tvorbě.

• využívá své tělo a jeho pohybové možnosti jako výrazový prostředek ve svém pohybovém / tanečním projevu, ve společných kreativních pohybových hrách a jednoduchých tanečních improvizacích, s vědomím základních aspektů pohybu: prostorového, časového a dynamického 
• užívá a kombinuje objevené taneční tvarosloví (pohybový slovník) v jednoduché taneční hře / etudě / kompozici 
• propojuje svůj pohyb s představou a s hudebním doprovodem 
• zaměří pozornost na pohyb konkrétní části těla a na svůj fyzický nebo smyslový prožitek z tanečního pohybu

Název ilustrace: Obrazy v pohybu - Pohyb v obrazech

Anotace: 

Tvůrčí aktivita zaměřená ověření a rozšiřování pohybových možností těla a jejich využívání v pohybovém / tanečním projevu žáka. Žáci v ní propojují pohyb s představou a hudebním vnímáním. Rozvíjí schopnost pojmenovávat smyslový prožitek z hlediska recepce i z hlediska interpretace díla. Žáci pracují ve skupinách. Hledají v konkrétním obraze (malbě, fotografii) pohyb/y. Ilustrace uvádí vhodná výtvarná díla z 20. století, se zaměřením na barvu, tvar, gesto (Martin Rothko, Kandinsky, Jackson Pollock, Pablo Picasso, Hugo Demartini). Žáci vytvoří krátkou strukrurovanou improvizaci, při které zohlední práci s tělem, prostorem, dynamikou a kvalitami pohybu dle inspiračního obrazu. 

Ilustrace je dostupná na odkazu.

Odkaz na zdroje / autorka: Zden Brungot Svíteková

• objevuje vlastní fyzické a pohybové dispozice a pod vedením učitele zachází se svým tělem zdravě, s citem a s respektem ((např. měkký kontakt těla s podlahou, respektování funkčních zákonitostí pohybu, zdravé a správné držení těla, uvolnění nadbytečného napětí) 
• zaměřuje pozornost na pohybové vyjádření konkrétního aspektu pohybu nebo určené kvality pohybu (např. pohyb v určeném tempu, jasný začátek pohybu, rovný pohyb, lehký pohyb, skok, uvolnění) 
• propojuje svůj pohyb s představou a s hudebním doprovodem, reaguje na změny v hudebním doprovodu 
• využívá různé náměty pro pohybové/taneční ztvárnění, např. hudební skladba, báseň, obraz, náladu, objekt, myšlenku 
• při pohybovém/tanečním projevu se s pomocí učitele soustředí na pohyb svého těla a svůj vnitřní prožitek (fyzické a smyslové vjemy, pocity) 
• objevuje možnosti jak zapojit digitální technologie do procesu tvorby, např. při zkoumání námětu, a seznamuje se s etickými pravidly souvisejícími s používáním digitálních technologií, pořizováním videozáznamů a jejich využívání a šíření

Název Ilustrace: 60 sekund  

Anotace: 

Pěstujeme v dětech vědomé vnímání pohybu v určitém čase, prostoru a síle. Pracujeme s přesným vymezením času, prostoru či specifikujeme určitou dynamiku s kterou je pohyb prováděn. U všech těchto témat, které učitel do hodin vnáší, připomíná správné držení těla a jeho zásady, včetně podpory a významu dechu a jeho vlivu na pohybovou kvalitu. 

Zadání / popis situace, činnosti žáka

Necháme žáky prožít jednu minutu (tzn. 60 sekund) v naprostém klidu a posléze je necháme volně se pohybovat taktéž pouze v čase jedné minuty. Zdůrazníme začátek a konec časového vymezení například použitím určitého zvuku. Žáci mohou použít pro zadání v pohybu jednoduchý princip například chůzi či pohyb pouze jednou částí těla.

Žáci po zkušenosti pohybu a klidu v přesném časovém určení jedné minuty se ve dvojicích, kdy se jeden z žáků hýbe a druhý měří čas, pokusí sami jednu minutu pohybově vyplnit bez určení skutečného konce jedné minuty. Ve dvojici si pak k tomu dávají žáci zpětnou vazbu. Reflektují zdali se pohybovali kratší dobu či vnímali minutu jako delší časovou plochu než ve skutečnosti je. Pojmenovávají také kvalitu pohybu, kterou zvolili a proč. 

Způsob ověřování / hodnocení učitelem

Učitel pozoruje schopnost žáků pracovat ve dvojicích. Snaží se posoudit, zdali žáci rozumí práci s časem. Na závěr vede řízenou debatu o zkušenostech žáků v tomto cvičení a zjišťuje, jak žáci vnímají čas v pohybu a ve světě kolem nich. 

Odkaz na zdroje / autor: 

Lucie Hlaváčková 

• Zachází se svým tělem s respektem a citem na základě znalostí vlastních pohybových dispozic. 
• Využívá své znalosti časových a prostorových aspektů pohybu. 
• Obohacuje svůj taneční projev některými dynamickými kvalitami pohybu. 
• Vnímá hudební doprovod a propojuje pohyb s hudbou.
• Pohybově/tanečně ztvární námět podle vlastního výběru, například hudební skladbu, báseň, obraz, náladu, objekt, myšlenku. 
• Při pohybovém/tanečním projevu se soustředí na pohyb svého těla a svůj vnitřní prožitek. 
• Využívá digitální technologie v procesu tvorby – při zkoumání námětu, pro pořizování záznamu nebo k tvůrčímu zachycení výstupu, zároveň respektuje etická pravidla související s používáním digitálních technologií, s pořizováním videozáznamů a jejich využíváním a šířením.

Název ilustrace: Opory v těle

Anotace:

Vedeme žáky k uvědomění si své kosterní opory v těle. Pojmenujeme si kosterní systém, který zajišťuje oporu v těle. Důležitá místa pro vnímání opory v těle: chodidla, pánev, páteř, hrudní koš, pletenec horní končetiny, lebka a jejich vzájemné propojení. Neodmyslitelnou součástí opory v těle je dech (potažmo hlas). Opory v těle umožňují správné držení těla. Při pohybu nám pomáhají k lokomoci těla v prostoru, budují sílu v těle a pomáhají nacházet stabilitu a funkční koordinaci pohybu. 

Inspirací pro tvůrčí činnost nám může být architektura. 

Zadání / popis situace, činnosti žáka:

Po převzetí architektonického prvku na své tělo, si žák uvědomí vlastní rozložení síly v těle. Vnitřním zrakem zmapuje, o co se v těle opírá, a kde vnímá největší svalové napětí. Poté se spolužáky vytvoří vlastními těly stabilní tvar inspirovaný architekturou. Zmíněné a objevené opory v těle hledá kolem sebe, v architektuře, a posléze v tvorbě s ostatními. Inspirace architekturou umožňuje žákům pracovat také v exteriéru, uplatňovat nabyté dovednosti z taneční výchovy a přináší další impuls pro objevování míst z žákova prostředí, které naším vedením učí vnímat a nahlížet z jiné perspektivy. 

Žák se snaží ve svém těle hledat opory, které vnímá z okolní inspirace. Objevuje, jak má v těle rozloženou sílu a pracuje s protitahy v těle. Je schopen toto všechno také vidět v pohybu svých spolužáků. Rovnováha síly a protitahů v těle vytváří stabilitu a schopnost artikulovat svůj pohyb ve velké přesnosti. 

Popis ověřování / hodnocení učitelem:

Učitel pozoruje žáka, jak si vede v hledání opor v těle, zda se soustředí na svůj pohyb a vnímání fyzických vjemů, jak se proměňuje jeho držení těla a svalové napětí. Žák je schopen zkoušet si své nápady a vybrané realizovat, kooperovat při kreativním procesu s ostatními spolužáky.

Odkaz na zdroje / autor:

Lucie Hlaváčková