Využívá postupy a prostředky divadla k vlastní tvorbě, prozkoumávání témat, mezilidských vztahů a situací, poznávání sebe sama.

• pod vedením učitele a na základě zkušenosti z her, cvičení a tvůrčích činností koriguje svůj hlasový, mluvní, tělesný a pohybový projev i hru s předměty, dokáže popsat, co se během těchto činností naučil a co zkoušel 
• zapojuje se do herních aktivit, které rozvíjejí v herních aktivitách a cvičeních základní dovednosti pro tvorbu v oblasti dramatické výchovy jako je práce s hlasem, pohybem, prostorem, komunikací a spolupráci ve dvojici a ve skupině 
• zapojuje se do her využívajících improvizaci a fyzické ztvárnění dějů a situací 
• využívá elementární divadelní formy a postupy divadla (například hraje role, improvizuje, pracuje s předměty a loutkami, vytváří jednoduché etudy) ke zkoumání jemu dostupných námětů a témat a jejich sdělování * podílí se na základě svých dovedností, preferencí a zájmu na tvorbě a realizaci drobného jevištního tvaru (hraje postavu, promýšlí dialogy, připravuje scénu ve třídě, tvoří zvukový nebo hudebním doprovod apod.), pojmenuje svou roli ve společném tvůrčím procesu 
• v tvorbě propojuje prostředky různých umění 
• využívá jemu dostupné technologie při tvůrčích činnostech a v prezentacích, dodržuje pravidla jejich použití

Název ilustrace: Tělo mluví, ale co říká?

Anotace: Žáci objevují, jak emoce ovlivňují naše tělo a jak se můžeme rozhodnout je vyjádřit nebo skrýt. Cílem je nejen rozvoj divadelních dovedností, ale i sebepoznání a pochopení, jak lidé reagují na různé situace a jakým způsobem se jejich pocity projevují v tělesném projevu. Tento proces pomáhá žákům porozumět emocím a jejich vlivu na chování.

Autor/ka: Silva Macková

• postupně si osvojuje schopnost vstupovat za postavu do fiktivních situací při hrách a improvizacích, reflektuje své zážitky a s pomocí učitele pojmenuje téma, které situace obsahuje 
• s jistější dovedností využívá divadelní prostředky (včetně možnosti využívání jednoduchých rekvizit, animace předmětů a loutek) k prozkoumávání témat a mezilidských vztahů v týmové tvorbě 
• pro svou individuální i skupinovou tvorbu zkouší využívat různé náměty a zdroje (literární příběhy, příběhy a situace z reálného světa, výtvarná díla, hudební díla, poezie, předměty...) 
• zapojuje se do komplexnějších týmových projektů, volí způsob a míru zapojení, přijímá odpovědnost za svou roli (herec/hráč, ten, kdo připravuje scénu, ozvučuje, pomáhá s tvorbou kostýmů apod.) a rozvíjí vlastní nápady 
• zkouší do společné tvorby zapojovat různé druhy umění (hudbu, výtvarné pojetí scény a kostýmů, pohybovou stylizaci, filmové projekce, apod.)a experimentuje s technologiemi při tvorbě a prezentaci 

Název ilustrace: Tvorba postavy a její proměna

Anotace: Žáci se naučí, jak přetvořit téma do konkrétního příběhu, kde postavy reagují na situace podle svých vnitřních motivací a jak se příběh vyvíjí. Cílem je ukázat, jak se téma prohlubuje do osobní zkušenosti a jak mohou postavy v příběhu procházet proměnou.

Autor/ka: Silva Macková

• Prostřednictvím herních aktivit ve třídě (zejména rolové hry) vstupuje do fiktivních situací, reflektuje zážitek z této hry, pojmenuje svými slovy přítomné emoce a popíše význam tohoto zážitku pro pochopení témat, která situace obsahuje.
• Využívá jemu dosažitelné divadelní prostředky (včetně možnosti využít předměty, loutky) pro prozkoumávání myšlenek, emocí, dějů, situací, mezilidských vztahů, témat v procesu vlastní i týmové jevištní tvorby.
• Pro vlastní i týmovou tvorbu využívá různé náměty a zdroje.
• Podílí se na tvorbě drobných jevištních tvarů a prezentací pro spolužáky v jemu odpovídající týmové roli. 
• Podle svých preferencí zapojuje do společné tvorby postupy a prostředky jiných druhů umění a jemu dostupné technologie. 

Název ilustrace: Urašima

Anotace: V odkazu je příklad příběhové lekce, v níž jsou postupy divadla využity ke zkoumání tématu příběhu, jednotlivých situací, motivací a jednání postav. V lekci jsou využity jak postupy herního jednání v improvizacích, tak i postupy jevištního jednání - součástí lekce je např. tvorba etud s možnou výraznou stylizací (odehrávají se v podmořském světě) a jejich prezentace divákům.

Vzhledem k tématu (hlavní postava se rozhoduje, zda kvůli životní nabídce opustí svůj dosavadní svět a své rodiče) je lekce určena pro starší žáky, kteří stojí před rozhodováním o volbě povolání - téma je tak pro ně aktuální, přestože je sdělováno příběhem s pohádkovými motivy. Tato lekce je inspirací pro zkušené učitele oboru, takovýto způsob práce vyžaduje oborově specifické dovednosti učitele jak při dramaturgii a komponování lekce, tak i v aktivitách uvnitř lekce samotné (vstup učitele do role).

Odkaz na zdroje / autor: Marušák, Radek. Literatura v akci: metody dramatické výchovy při práci s uměleckou literaturou. 1. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2010. 195 s. ISBN 978-80-7331-172-8.

Název ilustrace: Od tématu k příběhu

Anotace: Žáci se naučí, jak pracovat s konkrétním tématem nebo námětem a jak tento námět proměnit v příběh. Během tvorby příběhu budou žáci rozvíjet schopnost analyzovat téma, vytvářet postavy a situace, které odrážejí jejich každodenní zkušenosti, a prozkoumávat, jak různé aspekty tématu ovlivňují chování postav. Tento úkol podporuje kreativitu, analytické myšlení a schopnost propojit osobní prožitky s uměleckým vyjádřením.

Autor/ka: Silva Macková

Využívá slovo a pohyb k znázornění jednoduchého děje nebo situace.