vyjádří svůj zážitek z hudebního, dramatického a tanečního díla nebo programu, zaujme k němu postoj a reaguje na něj prostřednictvím dalších aktivit či vlastní tvorby

• popíše svůj zážitek ze setkání s uměleckým dílem 
• vyjádří svůj vztah k dílu na ose rozuměl – nerozuměl 
• zapojí se do diskuse, která se vztahuje k zážitku ze setkání s uměleckým dílem 
• svůj postoj podpoří jednoduchými argumenty proč by (ne)chtěl tento zážitek opakovat, proč by ho (ne)doporučil jiným 
• vyjádří svůj zážitek ze zhlédnutého tanečního představení prostřednictvím slova, pohybu, výtvarné tvorby nebo jiných výrazových prostředků tak, aby vyjádřil své pochopení díla 
• transformuje svůj zážitek do vlastních tvůrčích aktivit 
• vysvětlí, jak zážitek z kontaktu s uměleckým dílem ovlivnil jeho následnou tvorbu

Prožít umění a vyjádřit svůj zážitek

Žáci budou schopni vyjádřit své pocity a zážitky z hudebního, dramatického a tanečního díla nebo programu. Budou schopni zaujmout k dílu/postoji a reagovat na ně prostřednictvím reflektivních aktivit a vlastní tvorby.

Průběh hodiny:

Hudební výchova:

Přehrání krátké hudební skladby nebo písně.

Diskuse o základních hudebních prvcích, jako jsou melodie, rytmus, harmonie a dynamika.

Diskuse o struktuře díla (např. složení úvodní části, vývoj tématu a závěrečná část)

Žáci dostanou prostor k individuální interpretaci a vyjádření svých pocitů z díla. Mohou použít různé formy vyjádření, jako je psaní, kreslení, zápis do hudebního deníku…

Ve skupinách za použití jednoduchých hudebních nástrojů, zpěvu, rytmických nástrojů nebo vlastních jednoduchých nástrojů, které vytvořili, doprovázejí hudbu nebo vytvářejí vlastní hudební kompozici

Žáci prezentují svou tvorbu před třídou

Diskuse o jejich prožitku, použitých postupech a prostředcích 

Taneční výchova: 

Představení krátkého tanečního vystoupení nebo ukázky.

Diskuse o tanečním stylu, pohybových prvcích a výrazu.

Analýza pohybu a výrazu

Žáci se zaměří na analýzu pohybových prvků, výrazu a emocionálního přednesu tanečníků.

Diskutují o tom, jaké emoce a pocity dílo vyvolává a jaký dojem na ně udělalo.

Své pocity mohou vyjádřit textem, živým obrazem, kresbou, rytmem… 

Žáci se rozdělí do skupin a dostanou za úkol předvést jednoduchou taneční improvizaci na dané téma.

Žáci se rozdělí na skupiny a dostanou prostor k tvorbě vlastních pohybových prvků a tanečních sekvencí inspirovaných jejich zážitky z předchozího tanečního díla.

Žáci prezentují své vlastní taneční kreace před třídou.

Diskuse o jejich prožitku, použitých pohybových prvcích a interpretaci tématu.

Dramatická výchova:

Sledování divadelního představení nejlépe v jeho autentickém prostředí (může jím být i škola, pokud je představení pro školy vytvořené) případně ukázky ze záznamu (učitel si ale v tomto případě musí být vědom, že je divadlo určeno k bezprostřednímu kontaktu s divákem, pokud toto chybí, výrazně to limituje zážitek z díla) .

Diskuse: Jaké postavy se v díle objevují? Jaký konflikt je v díle přítomen? Jaký byl závěr?

Jaké emoce vyvolalo představení, jednotlivé scény, ukázka? Jako impuls k takovéto diskusi je možno využít předcházející výtvarné aktivity, při níž žáci vyjádří svůj zážitek kresbou, malbou? Diskuse je potom vedena nad jednotlivými žákovskými díly - proč žáci namalovali představení takto? 

Diskutují o základním ději, konfliktech a rozuzlení.

Ve skupinách diskutují o situacích a scénách, které je nejvíce zaujaly a proč. Následně připraví živý obraz, ve kterém ostatním představí scénu, na které se shodli jako na významné, důležité pro příběh, diváka, téma… Následně všichni diskutují - zachycovaly živé obrazy stejnou situaci nebo rozdílnou - proč? Bylo jednoduché se ve skupině shodnout? Proč ano, proč ne? Co nám tato zjištění říkají o představení?

Diskutují o tom, jaký postoj k dílu zaujímají a co na něm oceňují, co by představení ještě pomohlo?

POZN. Učitel může jednotlivá umění kombinovat a využívat jeden druh umění jako výchozí dílo a jiný druh umění k jeho reflexi. 

Popis ověřování z pohledu učitele:

Učitel sleduje zapojení žáků ve všech fázích hodiny – při recepci díla, při diskuzích a při vlastní tvorbě. Zaměřuje se na jejich přínos k práci ve skupinách, na jejich schopnosti vyjadřovat své zážitky a hodnotit shlédnuté dílo i práci svých spolužáků.