využívá své znalosti a zkušenosti k vlastní interpretaci uměleckého díla a jeho základní analýze

Důkazy o učení jsou vázány na druh uměleckého díla, programu, který žáci navštíví, zhlédnou, vyslechnou

Hudební dílo

• aplikuje znalosti z aktivních poslechů ze třídy – rozezná žánr a formu (pokud jsou zřetelné) a hudebně výrazové prostředky pokud jsou dominantní 
• popíše, která část programu nebo skladba se mu líbila a proč
• vyjádří se k celkové stavbě programu jako celku (např. ocení gradaci, kontrast vybraných skladeb aj.)
• porovná zážitek ze setkání s živým umělcem x umělcem ze záznamu, sdělí, či shledal akustické rozdíly koncertního sálu a školní třídy

Divadelní představení

• popíše jednotlivé scény, postavy a jejich vztahy, převypráví děj
• pojmenuje témata, která pro sebe v divadelním představení nachází a  sdělení, které předává
• určí druh a žánr divadelního představení 
• popíše jaké umělecké prostředky byly použity v divadelním díle k dosažení určitého účinku (analýza postav a jejich vztahů, dialogů, konfliktů, ale také scénického designu, světelných efektů, hudby a zvukového designu)

Tanec

• popíše sledované taneční představení (popis jednotlivých scén, postav a jejich vzájemných vztahů, pohybového ztvárnění) 
• sdělí hlavní myšlenky a témata, která pro sebe v představení nachází
• rozlišuje odlišné taneční žánry (balet, folklor, současné taneční umění, scénický tanec) a příbuzné žánry (nový cirkus, pantomima, performance), dokáže krátce popsat jejich charakteristiku a rozdíly mezi nimi
• popíše, jaké umělecké prostředky byly použity k vyjádření myšlenek a citových pohnutek v tanečním díle (například popis pohybové dynamiky, propojení hudby a choreografie, využití prostoru, rekvizit, scénického designu, kostýmu, světelných efektů, zvukového designu)

Společné důkazy o učení

• vnímá umělecké hodnoty díla napříč všemi uměleckými druhy, styly a žánry
• sdělí vlastní názor na poslouchanou skladbu, zhlédnuté hudební, taneční, divadelní představení na základě svých individuálních hudebních, tanečních, divadelních znalostí a zkušeností
• zhodnotí, jak jednotlivé umělecké prostředky přispěly k celkovému dojmu a sdělení uměleckého díla
• vysvětlí, jakým způsobem byly tyto prostředky využity k vyjádření hlavních témat, emocí a poslání díla a jak ovlivnily vnímání diváka
• porovná vnímání uměleckého díla divákem při živém setkání s uměleckým dílem v autentickém prostředí nebo při jeho sledování z digitálního záznamu 

Divadlo

Michaela Váňová: Metody reflexe divadelního představení

Text nabízí několik způsobů a metod, jak reflektovat s dětmi divadelní zážitek. Autorka v textu upozorňuje i na určitá specifika a principy práce. Text vychází z publikace M. Váňové S dětmi do divadla ( Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU, 2023.ISBN 978-80-7331-631-0

Divadlo

V odkazu je uveden pracovní list k divadelnímu představení Hamlet a metodické instrukce pro učitele. Může být inspirací pro způsob, jak reflektovat divadelní zážitek a analyzovat divadelní představení, inscenaci.

Hudba

Učitel před návštěvou kulturní instituce s dětmi hovoří či formou etudy ztvární problematiku etikety a společenského chování (oblékání, vhodné chování, mluva, používání telefonů atp.). V rámci seznámení se s vybranou kulturní institucí žáci samostatně nebo ve skupině zjistí více informací např. na webových stránkách (program, interpreti, historie budovy apod.) a své nalezené skutečnosti představí ostatním. Seznámí se s dílem, které se chystají navštívit (autor, zasazení do kontextu doby). Po edukačním programu (pokud aktivita přímo nepokračuje v kulturní instituci) vypracují žáci ve škole pracovní listy nebo navážou tvorbou inspirovanou představením. Následuje učitelem řízená diskuze o kulturním zážitku, během které mají žáci prostor vyjádřit svůj názor na program, na nově získané zkušenosti, které porovnávají se zážitky dřívějšími. 

Edukativní programy České filharmonie

Velká část edukativních programů České filharmonie se zaměřuje na žáky ZŠ. Programy probíhají buď formou workshopů či komentovaných koncertů a jsou zaměřeny vždy pro určitou věkovou skupinu. Jsou otevřeny zcela všem žákům – bez rozdílu jejich hudebních schopností a dovedností. Všechny programy jsou tematicky zaměřené a probíhají buď samostatně, nebo jako cyklus na sebe navazujících workshopů během jednoho školního roku. S žáky pracují zkušení lektoři, a v závislosti na typu programu někdy i členové České filharmonie. Hlavním smyslem a principem těchto vzdělávacích programů je, aby děti měly možnost proniknout do světa hudby skrze vlastní prožitek pomocí různých aktivit (např. aktivity rytmické, pěvecké, poslechové, hudebně-pohybové, výtvarné) a vnímaly hudbu jako možnost sebevyjádření. Část programů má přesah i do témat mimohudebních, které často souvisejí s našimi tradicemi, historií a kulturou, případně i s kulturou jiných národů. Po skončení workshopu je možné pedagogům poskytnout použité materiály.