Dokumentuje vlastní tvorbu a vede si přehled zdrojů pro inspiraci a využití ve své další tvorbě.

• vybírá pro něj důležité výsledky vlastní tvůrčí činnosti a vhodným způsobem je uchovává

Označení, popis a archivace vlastních tvůrčích výsledků

V rámci závěrečné reflexe tvorby se žák rozhoduje, zda své dílo považuje za důležité, zajímavé nebo přínosné pro další tvorbu a zda ho bude uchovávat v rámci svého portfolia. Vybraná díla vhodným způsobem označí a uchovává.

• Popis činnosti žáka: 
  Žák vybere dílo, které se rozhodl uchovat v rámci svého portfolia
• Zvolí formu, jakou bude dílo uchovávat (fyzická podoba, digitální podoba)
• K dílu přiřadí základní informace. U tvorby ve fyzické podobě může informace zaznamenat na zadní stranu formátu nebo kancelářskou sponkou přichytit „tvůrčí kartu“ přímo k dílu. U tvorby, kterou bude žák uchovávat v digitální podobě je možné informace vepsat do názvu díla, uchovat v podobě textového dokumentu nebo jinak spárovat s dílem v návaznosti na zvolený způsob tvorby portfolia (Canva, Padlet apod.)
• Údaje, které žák uchovává spolu s dílem:
  • Název díla
  • Datum vzniku
  • Technika
• Informace, o které je možné popis díla rozšířit:
  • Stručný popis (o čem dílo je, co představuje)
  • Důvody výběru (proč je dílo důležité, co se při jeho tvorbě podařilo)
  • Emoce a zážitky spojené s jeho tvorbou
  • Možné další kroky (jak by dílo mohlo být rozvinuto nebo použito dále)

Způsob ověřování:

• Učitele žáky vede k uvědomění si, každá tvůrčí aktivita je pro ně důležitá, zásadní není jen vzniklé dílo, ale samotný proces tvorby, zkušenosti a prožitky, které žák v průběhu procesu tvorby získal. Dílo mohou žáci uchovávat i jako inspiraci nebo poučení pro další tvorbu. Pokud žák váhá, zda dílo uchovat, vedeme ho k rozhodnutí dílo zatím zachovat a o jeho případném vyřazení se rozhodnout s odstupem času při další práci s portfoliem. Učitel vede žáky k uvědomění si kontextu své tvorby a procesů, které vedly ke vzniku díla a podporuje je, aby dokázali vysvětlit důvody výběru konkrétního díla. 

• založil portfolio vlastní tvorby (dále jen portfolio) a uspořádal jej podle samostatně stanovených kritérií
• vede portfolio vlastní tvorby ve formě, která vychází z jeho preferencí nebo z dohody s učitelem (digitální, fyzická nebo kombinovaná podoba)
• průběžně aktualizuje a třídí portfolio v intervalech, které si zvolil nebo na kterých se domluvil s učitelem

Architektonická inspirace

Zadání pro žáka:

Dokumentujte si významné architektonické památky, které v průběhu školního roku (například na školním výletě nebo exkurzi se třídou) navštívíte. Vyfotografujte si objekt jako celek a zaznamenejte si (fotograficky, kresbou, textem) také prvek/detail, který je charakteristický pro objekt a historický sloh, ve kterém vznikl. Následně si ze své databanky vyberte kolekci, kterou jste utřídili podle předem stanovených kritérií a zvoleným způsobem ji prezentuje ostatním.

Popis ověřování pro učitele:

Důležité je, zda žák předložil nejen portfolio vlastní tvorby (ve formě fotodokumentace či vhodně adjustovaných originálů), ale i soubor odkazů a výtvarných či textových záznamů, které jsou součástí databanky. Učitel na základě domluvy se žáky stanoví období, za které žáci svá portfolia a databanky vzájemně prezentují a při prezentaci nesleduje pouze jejich aktuální podobu, ale také to, jak se jejich obsah proměňoval, jaká kritéria byla pro jejich třídění zvolena, jak žák využíval databanku pro svoji vlastní tvůrčí práci, jak mu pomohla k orientaci v dějinách výtvarné kultury (rozpoznání historických slohů apod.) nebo zda jejím prostřednictvím objevil nějaké osobní téma, kterému se chce dále věnovat. Učitel žáky průběžně motivuje a vytváří podmínky pro založení a správu portfolia a databanky přímo ve výuce.

Poznámka: žák si významné architektonické památky může dokumentovat za různých okolností. Může se jednat o jednorázovou dokumentaci například na školním výletě nebo se může jednat o místa, která navštívil s rodiči. Učitel také může zadat žákům, aby se v průběhu určitého období záměrně soustředili na konkrétní významné památky ve svém blízkém okolí nebo mimo něj.

• Volí vhodný způsob dokumentace vlastní tvorby s ohledem na použité prostředky (např. digitální fotografie, video, textový popis).
• Prezentuje obsah svého portfolia formou, která mu vyhovuje a kterou považuje za přínosnou pro ostatní.
• Vysvětlí, jakými změnami portfolio za dané období prošlo a jak s ním zamýšlí pracovat dál.

Prezentace digitální sbírky

Žáci prezentují svou tvorbu zachycenou v podobě fotografií (fotografie plošné i prostorové tvorby, fotografie zachycující přenesení díla do jiné prostředí apod.) nebo audiovizuálních útvarů (animace, digitální tvorba, krátká videa), které si v určitém období ukládali do svého portfolia. Svou tvorbu prezentují v podobě videa, které doplní o zvukovou stopu případně textové komentáře.

Popis činnosti žáků:

• žák v průběhu daného období dokumentuje svou tvorbu prostřednictvím digitálních nástrojů
• materiály uchovávám na vhodném (školním) úložišti a průběžně třídí 
• ze své tvorby vybírá kolekci podle svého uvážení nebo v souladu se zadáním učitele
• v jednoduchém střihovém programu (Movie Maker, CapCut, iMovie či DaVinci Resolve) vytvoří z vybraných materiálů krátké video, u fotografií se zaměří se na vhodné časování snímků (divák by měl mít dostatek času na vyhodnocení obsahu fotografie, zároveň by snímky neměly svou délkou působit příliš rušivě) 
• video je možné doplnit textovým nebo mluveným komentářem, případně vhodnou hudbou z audiobanky

Způsob ověřování:

Učitel vhodným (nepříliš širokým zadáním) vede žáky vhodnému výběru ukázek vlastní tvorby, rozvíjí u nich schopnost vysvětlit svůj výběr. Sleduje, zda žáci efektivně používají střihový program, v případě potřeby jim poskytuje podporu. Žáci při prezentaci videí získávají zpětnou vazbu i od spolužáků, kteří zhodnotí jasnost sdělení, originalitu a celkový dojem z prezentovaného videa.

Dokumentuje vlastní tvorbu.