Klíčová kompetence osobnostní a sociální
Rozvíjením klíčové kompetence osobnostní a sociální žák posiluje pocit vlastní pohody. Rozvoj této klíčové kompetence napomáhá předcházet problémovému chování.
Jejím předpokladem je to, že žák umí adekvátním způsobem vyjádřit potřebu pomoci a zároveň dokáže přijímat podporu.
Další součástí klíčové kompetence je rozvoj žáka v jeho sociální rovině, tedy v rovině navazování a udržování vztahů s druhými osobami, ať už ve školním prostředí, či mimo něj. Žák se tedy podílí na jednoduchých sociálních aktivitách, při kterých uplatňuje základní návyky společenského chování. Zároveň respektuje druhé osoby a rozlišuje nevhodné a rizikové chování.
Míra rozvoje klíčové kompetence ovlivňuje kvalitu života nejen samotného žáka, ale celé jeho rodiny.
Klíčová kompetence osobnostní a sociální je tvořená třemi složkami: Vlastní wellbeing, Resilience: odolávání obtížným situacím a Budování a udržování zdravých vztahů.
Vlastní wellbeing
Složka klíčové kompetence klade důraz na přijímání podpory při budování osobní pohody.
Očekávané výsledky učení jsou vzhledem k možnostem žáků formulované ve tvaru infinitivu, kterému předchází formulace: „Žák by měl“.
Resilience: odolávání obtížným situacím
Složka klíčové kompetence zahrnuje adekvátní vyjádření potřeby pomoci v každodenních, známých situacích.
Očekávané výsledky učení jsou vzhledem k možnostem žáků formulované ve tvaru infinitivu, kterému předchází formulace: „Žák by měl“.
Budování a udržování zdravých vztahů
Složka klíčové kompetence zajišťuje rozvoj pozitivních sociálních vztahů žáka. Zahrnuje především sociální vztahy v prostředí školy.
Očekávané výsledky učení jsou vzhledem k možnostem žáků formulované ve tvaru infinitivu, kterému předchází formulace: „Žák by měl“.
