Schématem znázorní příčiny a projevy znečišťování ovzduší vlivem lidské činnosti včetně kroků k jeho omezování.

1. Úvodní brainstorming (5 minut)

• Učitel se ptá: „Kde se bere znečištění ovzduší? Jak se projevuje? A jak bychom ho mohli omezit?“
• Žáci nahlas říkají své tipy, učitel zapisuje klíčová slova na tabuli (např. doprava, továrny, kyselé deště, zdravotní problémy, filtrace, omezení aut, obnovitelné zdroje).

2. Skupinová práce – „Vytváříme schéma“ (25 minut)

Rozdělení do 3–4 skupin, každá se zaměří na jinou oblast: Doprava, Průmysl a energetika, Zemědělství, Odpady, Domácnosti (topení, spalování odpadu) (volitelné, pokud je dostatek času a žáků)

Úkol:

1. Vytvořit schéma znázorňující příčiny, projevy a možná řešení znečištění v jejich oblasti.
2. Použít šipky k propojení prvků (např. výfukové plyny → smog → dýchací potíže → omezení aut v centrech měst).
3. Barevně rozlišit jednotlivé části (příčiny = červeně, projevy = oranžově, řešení = zeleně).

Formát výstupu: Plakát na velký papír nebo digitální schéma na tabletu/PC.

3. Prezentace a diskuze (10 minut)

• Každá skupina představí své schéma a vysvětlí souvislosti mezi příčinami, důsledky a řešeními.
• Ostatní žáci mohou klást otázky, doplňovat informace nebo diskutovat o dalších možnostech snížení znečištění.

4. Reflexe a závěr (5 minut)

• Učitel shrne hlavní myšlenky: „Jak můžeme snížit znečištění ovzduší? Jaké kroky bychom mohli podniknout my sami?“
• Žáci ve dvojicích formulují jednoduchá opatření, která mohou sami zavést (např. chodit pěšky místo jízdy autem, třídit odpad, snížit spotřebu energie).
• Učitel na závěr shrne, které konkrétní chemické látky byly v hodině zmíněny a ptá se žáků na kontext.

1. Úvodní motivace – „Vzduch, který dýcháme“ (5 minut)

• Učitel zobrazí obrázek čistého a znečištěného ovzduší.
• Klade otázky:
  „Jaký vzduch byste chtěli dýchat? Co způsobuje rozdíl mezi těmito obrázky?“
• Krátká diskuse o tom, jak lidská činnost ovlivňuje složení ovzduší.

2. Skupinová práce – „Cesta k pochopení“ (20 minut)

Rozdělení do 4 skupin, každá se zaměří na jiný faktor ovlivňující složení ovzduší:

1. Doprava (výfukové plyny, CO₂, oxidy dusíku)
2. Průmysl a energetika (spalování uhlí, oxid siřičitý, jemné prachové částice)
3. Zemědělství a odpady (metan z chovu dobytka, spalování odpadu)
4. Domácnosti (topení tuhými palivy, používání sprejů s freony, chemikálie v domácnosti)

Úkol:

• Nakreslit schéma, kde propojí:
  • Lidskou činnost
  • Znečišťující látky, které produkuje
  • Dopady na ovzduší a zdraví lidí
• V dolní části schématu navrhnout možná opatření ke snížení dopadů (např. MHD místo auta, filtrace v průmyslu, recyklace, omezení plastů).
• Každá skupina používá barevné fixy pro jednotlivé části (např. červeně – znečištění, zeleně – opatření).

3. Prezentace a diskuze (10 minut)

• Každá skupina představí své schéma a krátce vysvětlí:
  „Jaký dopad má náš faktor na složení ovzduší?“
  „Jak bychom mohli situaci zlepšit?“
• Ostatní mohou doplňovat, klást otázky.

4. Reflexe – „Můj ekologický závazek“ (5 minut)

• Každý žák si vybere jedno opatření, které může sám zavést do života (např. chodit více pěšky, třídit odpad, nepoužívat zbytečně spreje).
• Učitel vyzve žáky, aby si toto opatření zaznamenali do sešitu a po týdnu sdíleli, zda se jim podařilo něco změnit.

Úloha je zaměřena na rozvoj porozumění žáků příčinám a důsledkům znečišťování ovzduší vlivem lidské činnosti a na hledání možností, jak znečištění předcházet. Žáci nejprve individuálně analyzují schéma a doplňují do něj konkrétní zdroje emisí vybraných látek (prachové částice, CO₂, NOₓ, SO₂). Následně reflektují, který zdroj považují za nejproblematičtější a proč.

V další fázi aktivity žáci porovnávají svá řešení s ostatními, doplňují si navzájem poznatky a ve skupinách diskutují souvislosti mezi znečišťujícími látkami a pojmy jako kyselý déšť, skleníkový efekt a smog. Aktivita vrcholí hledáním osobních i systémových možností, jak znečišťování ovzduší omezit.

Tato forma výuky propojuje vizuální analýzu, kritické myšlení, kooperativní učení a občanskou angažovanost. Žáci se učí nejen identifikovat environmentální problémy, ale také hledat konkrétní řešení na úrovni jednotlivce, domácnosti, podniků i státu. Aktivita podporuje rozvoj kompetencí k občanství a udržitelnosti, zejména schopnost přebírat odpovědnost za své jednání a jeho dopady na okolí.

viz: https://dum.rvp.cz/material/znecistovani-ovzdusi.html?nahled=1

viz https://dum.rvp.cz/material/kvalita-vzduchu.html?nahled=1

Ilustrativní úloha naznačuje možný směr, jak s žáky dosáhnout očekávaného výstupu zaměřeného na příčiny a projevy znečišťování vzduchu.

Žáci pracují s reálnými daty z ČHMÚ a jiných zdrojů, čímž nejen prohlubují schopnost práce s daty, ale přirozenou cestou se seznamují se znečišťujícími látkami a jejich označováním.

Úloha na jednu vyučovací hodinu je zaměřena na hlubší porozumění principům skleníkového efektu a jeho souvislostem s lidskou činností a změnou klimatu. Žáci pracují ve dvou navazujících skupinových aktivitách, které propojují vyhledávání informací, vizuální zpracování poznatků a kooperativní skládání souvislostí.

V první fázi každá skupina zpracovává jedno z pěti témat souvisejících se skleníkovým efektem (např. příčiny, důsledky, vliv člověka, konkrétní plyny). Výstupem je sada „puzzle“ – dílků s informacemi a ilustracemi, které žáci připraví k pozdějšímu skládání. Ve druhé fázi se žáci přeskládají do nových skupin, kde sdílejí své dílky a společně hledají logické propojení mezi jednotlivými částmi. Aktivita vrcholí společným sestavením velkého třídního puzzle, které vizualizuje komplexní porozumění tématu.

Tato aktivita rozvíjí kompetence k občanství a udržitelnosti, zejména schopnost spolupráce, argumentace a přebírání odpovědnosti za dopady lidské činnosti na životní prostředí. Zároveň podporuje vizuální gramotnost, kritické myšlení a komunikační dovednosti. Reflexe na závěr umožňuje žákům zhodnotit nejen obsah, ale i týmovou spolupráci a vlastní přínos.

viz: https://dum.rvp.cz/material/sklenikovy-efekt-vse-do-sebe-zapada.html?nahled=1