Schématem znázorní příčiny a projevy znečišťování ovzduší vlivem lidské činnosti včetně kroků k jeho omezování.

• Uvede hlavní zdroje znečištění ovzduší včetně konkrétních produkovaných znečišťujících látek.

Cesta znečištění – od příčiny k řešení

1. Úvodní brainstorming (5 minut)

• Učitel se ptá: „Kde se bere znečištění ovzduší? Jak se projevuje? A jak bychom ho mohli omezit?“
• Žáci nahlas říkají své tipy, učitel zapisuje klíčová slova na tabuli (např. doprava, továrny, kyselé deště, zdravotní problémy, filtrace, omezení aut, obnovitelné zdroje).

2. Skupinová práce – „Vytváříme schéma“ (25 minut)

Rozdělení do 3–4 skupin, každá se zaměří na jinou oblast: Doprava, Průmysl a energetika, Zemědělství, Odpady, Domácnosti (topení, spalování odpadu) (volitelné, pokud je dostatek času a žáků)

Úkol:

1. Vytvořit schéma znázorňující příčiny, projevy a možná řešení znečištění v jejich oblasti.
2. Použít šipky k propojení prvků (např. výfukové plyny → smog → dýchací potíže → omezení aut v centrech měst).
3. Barevně rozlišit jednotlivé části (příčiny = červeně, projevy = oranžově, řešení = zeleně).

Formát výstupu: Plakát na velký papír nebo digitální schéma na tabletu/PC.

3. Prezentace a diskuze (10 minut)

• Každá skupina představí své schéma a vysvětlí souvislosti mezi příčinami, důsledky a řešeními.
• Ostatní žáci mohou klást otázky, doplňovat informace nebo diskutovat o dalších možnostech snížení znečištění.

4. Reflexe a závěr (5 minut)

• Učitel shrne hlavní myšlenky: „Jak můžeme snížit znečištění ovzduší? Jaké kroky bychom mohli podniknout my sami?“
• Žáci ve dvojicích formulují jednoduchá opatření, která mohou sami zavést (např. chodit pěšky místo jízdy autem, třídit odpad, snížit spotřebu energie).
• Učitel na závěr shrne, které konkrétní chemické látky byly v hodině zmíněny a ptá se žáků na kontext.

• Nakreslí schéma ukazující vliv lidských aktivit na složení ovzduší a navrhne opatření pro snížení znečištění.

Lidské stopy v ovzduší – jak změnit budoucnost?

1. Úvodní motivace – „Vzduch, který dýcháme“ (5 minut)

• Učitel zobrazí obrázek čistého a znečištěného ovzduší.
• Klade otázky:
  „Jaký vzduch byste chtěli dýchat? Co způsobuje rozdíl mezi těmito obrázky?“
• Krátká diskuse o tom, jak lidská činnost ovlivňuje složení ovzduší.

2. Skupinová práce – „Cesta k pochopení“ (20 minut)

Rozdělení do 4 skupin, každá se zaměří na jiný faktor ovlivňující složení ovzduší:

1. Doprava (výfukové plyny, CO₂, oxidy dusíku)
2. Průmysl a energetika (spalování uhlí, oxid siřičitý, jemné prachové částice)
3. Zemědělství a odpady (metan z chovu dobytka, spalování odpadu)
4. Domácnosti (topení tuhými palivy, používání sprejů s freony, chemikálie v domácnosti)

Úkol:

• Nakreslit schéma, kde propojí:
  • Lidskou činnost
  • Znečišťující látky, které produkuje
  • Dopady na ovzduší a zdraví lidí
• V dolní části schématu navrhnout možná opatření ke snížení dopadů (např. MHD místo auta, filtrace v průmyslu, recyklace, omezení plastů).
• Každá skupina používá barevné fixy pro jednotlivé části (např. červeně – znečištění, zeleně – opatření).

3. Prezentace a diskuze (10 minut)

• Každá skupina představí své schéma a krátce vysvětlí:
  „Jaký dopad má náš faktor na složení ovzduší?“
  „Jak bychom mohli situaci zlepšit?“
• Ostatní mohou doplňovat, klást otázky.

4. Reflexe – „Můj ekologický závazek“ (5 minut)

• Každý žák si vybere jedno opatření, které může sám zavést do života (např. chodit více pěšky, třídit odpad, nepoužívat zbytečně spreje).
• Učitel vyzve žáky, aby si toto opatření zaznamenali do sešitu a po týdnu sdíleli, zda se jim podařilo něco změnit.

• Orientuje se v možnostech poskytovaných dat na portálu ČHMÚ z hlediska ochrany ovzduší a jejich hodnocení v rámci celé ČR a daném regionu.
• Vyhledá informace o vybraných polutantech ve vybraném regionu (oxidy síry, oxidy dusíku a prachové částice) na portálu ČHMÚ v aplikaci automatizovaného imisního monitoringu (AIM).
• Navrhne možnosti omezení lidské činnosti způsobující produkci polutantů a popíše procesy, kterými se znečišťující látky dostávají do ovzduší.
• S využitím jednoduchého schématu simuluje a diskutuje o podstatě a důsledcích skleníkového efektu.
• Na základě vědeckých zjištění navrhuje konkrétní možnosti zmírnění dopadů skleníkového efektu v místě svého bydliště, ve své škole, ve své rodině.
• Objasní změny v tloušťce ozonové vrstvy a zhodnotí dopady na život na Zemi v případě jejího zeslabování i obnovy.
• Vysvětlí rozdíl a objasní příčiny vzniku oxidačního a redukčního typu smogu, uvede konkrétní kroky, kterými by bylo možné předcházet jejich vzniku.

Ilustrativní úloha naznačuje možný směr, jak s žáky dosáhnout očekávaného výstupu zaměřeného na příčiny a projevy znečišťování vzduchu.

Žáci pracují s reálnými daty z ČHMÚ a jiných zdrojů, čímž nejen prohlubují schopnost práce s daty, ale přirozenou cestou se seznamují se znečišťujícími látkami a jejich označováním.