Vytvoří model koloběhu vody v přírodě a zahrne do něj vliv lidské činnosti i význam pro živé organismy.

• Popíše jednotlivé fáze koloběhu vody.

1. Úvod – „Kde všude je voda?“ (10 min)

Motivace:

• Učitel promítne obrázek krajiny s řekami, moři, mraky a rostlinami (např. zde).
• Otázky k zamyšlení: „Kde všude vidíte vodu?“ “Kde dál je voda na obrázku skrytá?” „Myslíte si, že se voda neustále mění, nebo zůstává stejná?“
• Pokus: Učitel do 200mlo kádinky nebo jiné větší sklenice nasype hlínu, z rychlovarné konvice na ni opatrně nalije vodu, a kádinku/sklenici přikryje např. Petriho miskou, na níž položí kostku ledu. Žáci mají za úkol popsat, co vidí, a následně určit, které pozorované procesy tato demonstrace zobrazuje.

2. Skupinová aktivita – „Cesta kapky vody“ (20 min)

Rozdělení do 4 skupin: Každá skupina se zaměří na jednu fázi koloběhu vody: Vypařování (evaporace), Kondenzace a tvorba mraků, Srážky (precipitace), Vsakování a odtok (infiltrace a povrchový odtok)

Úkol:

• Každá skupina vytvoří krátký komiks nebo příběh o kapce vody, která prochází jejich fází.
• Mohou využít barevné fixy a papíry nebo digitální nástroje (např. Canva, Padlet).
• Přemýšlí, kde v přírodě se jejich fáze odehrává a co se při ní s vodou děje.
• Na závěr každá skupina prezentuje svůj příběh ostatním.

3. Pokus – „Mini koloběh vody v sáčku“ (10 min)

Pomůcky: Zip sáček, Voda, Lihové fixy

Postup: Žáci opakují demonstraci učitele, pouze využívají sáček namísto sklenice a vodu z vodovodu. Svůj model podepíší, v případě zájmu mohou graficky vylepšit. Sáčky následně nalepí páskou na okno. Výsledky budou sledovat následující hodinu chemie.

4. Reflexe a shrnutí (5 min)

• Žáci společně seřadí fáze koloběhu vody na tabuli.
• Diskuze:
  • Které faktory mohou koloběh vody narušit?
  • Jak souvisí koloběh vody s klimatickými změnami?
• Rychlá otázka: Jak by vypadal svět bez koloběhu vody?

• Sestaví model koloběhu vody s využitím modelů zobrazujících vzdálenost a uspořádání molekul vody v daných skupenstvích. 

1. Úvod – „Jak vypadá voda v různých podobách?“ (10 min)

Motivace:

• Učitel ukáže tři nádoby: Sklenici s vodou, kostku ledu a Páru vycházející z konvice / parní hrnec (nebo obrázek páry)
• Diskuze: Jak se voda mění mezi těmito podobami? Jak asi vypadají molekuly vody v každém skupenství? V jaké jsou od sebe vzdálenosti?

Myšlenkový pokus:

• Učitel nechá žáky přemýšlet, co by se stalo, kdyby led v uzavřené lahvi zahřáli – jak se změní objem vody a uspořádání molekul?

2. Skupinová aktivita – „Molekulární modely vody“ (15 min)

Pomůcky:

• Modely molekul (mohou být z polystyrenových kuliček a špejlí, plastelíny, stavebnice s kuličkami a tyčkami)
• Obrázky mikroskopických snímků struktury ledu a vody nebo animace

Postup:

1. Rozdělení žáků do skupin po třech, každý žák má na starsti jedno skupenství vody: pevné (led): Molekuly jsou uspořádané a pevně vázané, kapalné (voda): Molekuly jsou blízko, ale pohyblivé, plynné (pára): Molekuly jsou daleko od sebe a rychle se pohybují.
2. Žáci přemýšlí nad základními poznatky, které k danému skupenství mají a dohledávají si další informace (5 minut) následně skupině představí své poznatky ostatním (6 minut).
3. Diskuze ve skupině: Jak toto uspořádání souvisí se změnami skupenství v koloběhu vody?

3. Konstrukce modelu koloběhu vody (15 min)

Pomůcky: Velký papír / karton, modré a bílé nitě na znázornění pohybu molekul, obrázky nebo nálepky pro různé fáze koloběhu vody

Postup:

1. Žáci zakreslí koloběh vody a vyznačí fáze (vypařování, kondenzace, srážky, vsakování).
2. Každý tým přidá model molekul vody do příslušné fáze: nad oceánem a řekami (kapalná voda), v mracích (pára), na horách jako sníh a led (pevná voda)
3. Spojí fáze šipkami a přidají popisky s vysvětlením změn skupenství.
4. Krátká prezentace: Každá skupina vysvětlí, jak změna molekulárního uspořádání ovlivňuje pohyb vody.

4. Reflexe a shrnutí (5 min)

• Otázky k zamyšlení: Jaký vliv má teplota na uspořádání molekul vody? Jak souvisí změna skupenství s počasím a klimatem?
• Rychlý kvíz: Co se stane s molekulami vody, když teplota klesne pod 0 °C? Proč se pára v atmosféře shlukuje do kapek a tvoří mraky?

• Znázorní základní fáze koloběhu vody (výpar, kondenzace, srážky, vsakování, odtok) včetně popisu těchto procesů a zahrne do něj vliv lidské činnosti (např. vliv urbanizace, zemědělství, znečišťování vodních zdrojů, stavba přehrad… na změny v distribuci srážek, sucho, záplavy).
• S pomocí mapy popíše nerovnoměrné rozložení zdrojů pitné vody na Zemi.
• S pomocí údajů o množství iontů vápníku a hořčíku ve vodě vysvětlí spojitost tvrdosti vody a vzniku vodního kamene.
• S pomocí mapy tvrdosti vody v ČR a s výsledky chemického rozboru vody rozhodne, kde je větší/menší šance vzniku vodního kamene.
• Spočítá svou vodní stopu (např. pomocí https://www.voda.limited/vodni-zuctovani), porovná ji s průměrnou stopou v ČR i ve světě a navrhne 3 konkrétní způsoby, jak by ji mohl snížit.
• S využitím dat porovná množství vody potřebné k přípravě vybraných zemědělských a průmyslových produktů (water footprint).
• Vysvětlí princip úpravny pitné vody a čističky odpadních vod a uvede příklady těchto zařízení ve svém okolí.
• Uvede tři nejčastější druhy zpracování odpadní vody z domácnosti a analyzuje ten, který mají v domácnosti.

Na modelu vysvětlí koloběh vody v přírodě včetně příkladů vlivu činnosti člověka.