Vytvoří model koloběhu vody v přírodě a zahrne do něj vliv lidské činnosti i význam pro živé organismy.

1. Úvod – „Kde všude je voda?“ (10 min)

Motivace:

• Učitel promítne obrázek krajiny s řekami, moři, mraky a rostlinami (např. zde).
• Otázky k zamyšlení: „Kde všude vidíte vodu?“ “Kde dál je voda na obrázku skrytá?” „Myslíte si, že se voda neustále mění, nebo zůstává stejná?“
• Pokus: Učitel do 200mlo kádinky nebo jiné větší sklenice nasype hlínu, z rychlovarné konvice na ni opatrně nalije vodu, a kádinku/sklenici přikryje např. Petriho miskou, na níž položí kostku ledu. Žáci mají za úkol popsat, co vidí, a následně určit, které pozorované procesy tato demonstrace zobrazuje.

2. Skupinová aktivita – „Cesta kapky vody“ (20 min)

Rozdělení do 4 skupin: Každá skupina se zaměří na jednu fázi koloběhu vody: Vypařování (evaporace), Kondenzace a tvorba mraků, Srážky (precipitace), Vsakování a odtok (infiltrace a povrchový odtok)

Úkol:

• Každá skupina vytvoří krátký komiks nebo příběh o kapce vody, která prochází jejich fází.
• Mohou využít barevné fixy a papíry nebo digitální nástroje (např. Canva, Padlet).
• Přemýšlí, kde v přírodě se jejich fáze odehrává a co se při ní s vodou děje.
• Na závěr každá skupina prezentuje svůj příběh ostatním.

3. Pokus – „Mini koloběh vody v sáčku“ (10 min)

Pomůcky: Zip sáček, Voda, Lihové fixy

Postup: Žáci opakují demonstraci učitele, pouze využívají sáček namísto sklenice a vodu z vodovodu. Svůj model podepíší, v případě zájmu mohou graficky vylepšit. Sáčky následně nalepí páskou na okno. Výsledky budou sledovat následující hodinu chemie.

4. Reflexe a shrnutí (5 min)

• Žáci společně seřadí fáze koloběhu vody na tabuli.
• Diskuze:
  • Které faktory mohou koloběh vody narušit?
  • Jak souvisí koloběh vody s klimatickými změnami?
• Rychlá otázka: Jak by vypadal svět bez koloběhu vody?

1. Úvod – „Jak vypadá voda v různých podobách?“ (10 min)

Motivace:

• Učitel ukáže tři nádoby: Sklenici s vodou, kostku ledu a Páru vycházející z konvice / parní hrnec (nebo obrázek páry)
• Diskuze: Jak se voda mění mezi těmito podobami? Jak asi vypadají molekuly vody v každém skupenství? V jaké jsou od sebe vzdálenosti?

Myšlenkový pokus:

• Učitel nechá žáky přemýšlet, co by se stalo, kdyby led v uzavřené lahvi zahřáli – jak se změní objem vody a uspořádání molekul?

2. Skupinová aktivita – „Molekulární modely vody“ (15 min)

Pomůcky:

• Modely molekul (mohou být z polystyrenových kuliček a špejlí, plastelíny, stavebnice s kuličkami a tyčkami)
• Obrázky mikroskopických snímků struktury ledu a vody nebo animace

Postup:

1. Rozdělení žáků do skupin po třech, každý žák má na starsti jedno skupenství vody: pevné (led): Molekuly jsou uspořádané a pevně vázané, kapalné (voda): Molekuly jsou blízko, ale pohyblivé, plynné (pára): Molekuly jsou daleko od sebe a rychle se pohybují.
2. Žáci přemýšlí nad základními poznatky, které k danému skupenství mají a dohledávají si další informace (5 minut) následně skupině představí své poznatky ostatním (6 minut).
3. Diskuze ve skupině: Jak toto uspořádání souvisí se změnami skupenství v koloběhu vody?

3. Konstrukce modelu koloběhu vody (15 min)

Pomůcky: Velký papír / karton, modré a bílé nitě na znázornění pohybu molekul, obrázky nebo nálepky pro různé fáze koloběhu vody

Postup:

1. Žáci zakreslí koloběh vody a vyznačí fáze (vypařování, kondenzace, srážky, vsakování).
2. Každý tým přidá model molekul vody do příslušné fáze: nad oceánem a řekami (kapalná voda), v mracích (pára), na horách jako sníh a led (pevná voda)
3. Spojí fáze šipkami a přidají popisky s vysvětlením změn skupenství.
4. Krátká prezentace: Každá skupina vysvětlí, jak změna molekulárního uspořádání ovlivňuje pohyb vody.

4. Reflexe a shrnutí (5 min)

• Otázky k zamyšlení: Jaký vliv má teplota na uspořádání molekul vody? Jak souvisí změna skupenství s počasím a klimatem?
• Rychlý kvíz: Co se stane s molekulami vody, když teplota klesne pod 0 °C? Proč se pára v atmosféře shlukuje do kapek a tvoří mraky?

Úloha je zaměřena na porozumění uspořádání částic a chemických vazeb ve vodě v různých skupenstvích (pevné, kapalné, plynné) prostřednictvím práce s digitálním simulátorem. Cílem aktivity je podpořit vytváření žákovských představ o mikrosvětě látek a objasnit abstraktní pojmy jako jsou chemická vazba, vzdálenost mezi částicemi a skupenství. Digitální simulátor slouží jako nástroj pro vizualizaci neviditelných jevů a usnadňuje tak žákům pochopení pojmového systému chemie.

Aktivita je strukturována tak, aby vedla žáky k aktivnímu myšlení – zahrnuje brainstorming a seskupování pojmů dle předem zvolených kritérií (např. vzdálenost mezi molekulami, typ vazeb, míra pohybu částic). Tyto metody napomáhají žákům analyzovat, porovnávat a propojovat klíčové koncepty. Úloha rozvíjí schopnost práce s pojmy, podporuje kooperativní učení a vede k hlubšímu porozumění základním chemickým procesům souvisejícím se skupenstvím látek. Zvolená reflexe pomáhá náročný abstraktní úkol převést do reálného světa, čímž podporuje upevnění poznatků a konceptů, které žák v průběhu aktivity nabyl.

viz: https://uloziste.rvp.cz/material/c30459

Tato aktivita slouží jako úvod do problematiky vodní stopy a vede žáky k hlubšímu porozumění tomu, jak naše každodenní rozhodnutí ovlivňují spotřebu vody – nejen přímo, ale především nepřímo prostřednictvím toho, co jíme, nosíme nebo používáme. Pomocí konkrétních příkladů a jednoduchého vysvětlení se žáci seznámí s pojmem vodní stopa a naučí se rozlišovat její tři základní složky – modrou, zelenou a šedou.

Aktivita však nesměřuje pouze k poznání, ale zároveň rozvíjí hodnotový rámec žáků. Skrze měření své vlastní vodní stopy a porovnávání s vrstevníky si žáci uvědomují, jak jejich životní styl přispívá ke spotřebě přírodních zdrojů. Učí se rozpoznávat konkrétní oblasti, kde lze svou vodní stopu snížit, a přemýšlejí nad možnostmi udržitelnějšího chování – v každodenním životě, doma i ve škole. Klíčovým prvkem je přitom podpora osobní odpovědnosti, ale bez moralizování – jde o objevování, nikoli hodnocení.

Reflexe celé aktivity probíhá formou sdílení výsledků se spolužáky. Žáci ve skupině i sdílí pocity, vzájemně si naslouchají a diskutují o různých přístupech. Tato fáze podporuje nejen komunikační a sociální dovednosti a empatii, ale i kritické myšlení. Společně pak žáci hledají možné způsoby, jak se jako jednotlivci i jako třída, případně komunita, mohou aktivně zapojit do ochrany vodních zdrojů a přispět k udržitelnému rozvoji.

viz: https://uloziste.rvp.cz/material/d06bf5