Na konkrétních příkladech popíše chemickou reakci jako změnu výchozích látek na produkty za uvolnění nebo spotřebování energie při přeskupování atomů a chemických vazeb.

• Uvede typické příklady chemických reakcí a určí výchozí látky a produkty.

Co se děje při chemické reakci?

Úvod (10 min) – „Co je chemická reakce?“

• Učitel zapíše na tabuli několik známých dějů (např. rezavění železa, hoření svíčky, kynutí těsta, fotosyntéza) a žáci třídí, zda jde o chemickou reakci, nebo fyzikální změnu.
• Společně definují chemickou reakci jako děj, při kterém vznikají nové látky s odlišnými vlastnostmi.

Hlavní část (25 min) – „Pozorujeme chemické reakce!“

• Pokusy ve skupinách (3–4 žáci ve skupině):
  1. Šumivá tableta ve vodě (reakce kyseliny citronové a jedlé sody – vznik plynu).
  2. Hoření svíčky - jedna volně, druhá přiklopená 500 ml kádinkou (ukázka přeměny vosku na vodu a oxid uhličitý).
  3. Reakce železných hřebíků s octem (tvorba rezavé vrstvy – oxidace).
• Žáci zaznamenávají výchozí látky a produkty: nejprve slovně na základě pozorovaných dějů, případně s využitím chemických vzorců každé reakce do pracovního listu.

Závěr (10 min) – „Co jsme zjistili?“

• Diskuze nad výsledky pokusů.
• Žáci si vytvoří zjednodušené, slovní chemické rovnice pro zkoumané reakce, u snadno popsatelných dějů i chemické rovnice využívající vzorce.
• Reflexe: Jak poznáme, že proběhla chemická reakce? (tvorba plynu, změna barvy, uvolnění tepla aj.)

• Vysvětlí průběh vybraných chemických reakcí a popíše jejich energetické změny.

Energie v chemických reakcích

Cíl: Vysvětlí průběh vybraných chemických reakcí a popíše jejich energetické změny.

Úvod (10 min) – „Chemie a energie“

• Učitel ukáže dva příklady:
  1. Hoření dřeva (sirka, špejle) – uvolňuje teplo (exotermická reakce).
  2. Žíhání modré skalice – potřebuje teplo (endotermická reakce).
• Žáci zkusí odhadnout další reakce, kde se energie uvolňuje nebo spotřebovává.

Hlavní část (25 min) – „Hrajeme si s energií!“

• Pokusy ve skupinách:
  1. Exotermická reakce: Smíchání vody s chloridem vápenatým → nádoba se zahřeje.
  2. Endotermická reakce: Rozpuštění soli (např. octanu sodného) ve vodě → ochlazení roztoku.
• Žáci sledují a měří změny teploty pomocí teploměru a zapisují své výsledky. Následně porovnávají zjištěné hodnoty.

Závěr (10 min) – „Jak funguje energie v chemii?“

• Diskuze nad pojmy exotermická a endotermická reakce.
• Reflexe: Jaké energetické změny můžeme pozorovat v běžném životě?

• Vytvoří diagram koloběhu uhlíku s využitím pojmů: fotosyntéza, spalování, respirace (buněčné dýchání), vznik sedimentů s obsahem uhlíku, oxid uhličitý. 
• Vyjmenuje tři konkrétní lidské aktivity, které zvyšují množství oxidu uhličitého v atmosféře.
• Na příkladech konkrétních sloučenin vysvětlí různé typy chemických vazeb.
• Na příkladech chemických reakcí (zejména hoření, fotosyntéza, buněčné dýchání) objasní, zda se při reakci energie uvolňuje nebo spotřebovává.
• Změří změny teploty v průběhu vybraných chemických dějů (např. rozpouštění soli, rozpouštění hydroxidu, neutralizace, výparné teplo alkoholů apod.)

Ilustrace modelové aktivity se zaměřuje na schopnost žáků uvažovat o chemické reakci s využitím sub-mikroskopických a symbolických reprezentací.

Popíše výsledky praktických pozorování a provedených pokusů na úrovni reagujících látek.