Zmapuje chemické (a jiné) provozy v místě svého bydliště, zjistí informace o jejich produkci a zhodnotí její vliv na kvalitu životního prostředí a vlastní život.

• Vyhledá chemické provozy ve svém okolí a vysvětlí jejich význam.

Které chemické provozy máme v okolí?

Úvod (10 min) – „Co si představíme pod pojmem chemický provoz?“

• Učitel žáky instruuje, aby vyhledali obrázky zařízení, které mají spojené s chemickými provozy.
  • Žáci sdílejí, co vyhledali a vysvětlují proč (např. čističky odpadních vod, farmaceutické továrny, výroba hnojiv, rafinerie, potravinářský průmysl).
• Učitel promítne mapu města/regionu, ve kterém se škola nachází, a žáci odhadují, kde by mohly být chemické provozy.

Hlavní část (25 min) – „Zkoumáme chemii kolem nás“

• Skupinová práce:
  1. Žáci vyhledávají chemické provozy v okolí (na internetu nebo podle připravených materiálů).
  2. Vyplňují pracovní list, kde uvedou:
     • Název podniku
     • Co vyrábí nebo zpracovává
     • Proč je tento provoz důležitý pro společnost
• Sdílení informací: Každá skupina krátce představí jeden provoz s využitím obrázků i jiných mediálních zdrojů.

Závěr (10 min) – „Jak chemie pomáhá?“

• Diskuze: Jaké produkty chemických provozů běžně používáme? Které z nich se vyrábějí v našem regionu?
• Reflexe: Byl některý z provozů překvapivý? Co by se stalo, kdyby přestal fungovat?

• Zhodnotí dopady činnosti chemických provozů na životní prostředí a popíše, jakým způsobem tyto provozy předcházejí negativním dopadům na životní prostředí.

Jak chemické provozy ovlivňují životní prostředí?

Úvod (10 min) – „Přínosy a rizika chemie“

• Učitel ukáže dvě fotografie:
  • Pozitivní dopad: Čistá voda z úpravny, moderní výrobky díky chemii.
  • Negativní dopad: Znečištěné ovzduší z továren, kontaminace půdy.
• Žáci navrhují, jak chemické provozy ovlivňují životní prostředí i jaký dopad by mohlo mít zrušení chemických provozů.

Hlavní část (25 min) – „Jak se chrání příroda?“

• Skupinová práce: Každá skupina si vybere konkrétní chemický provoz z minulé hodiny a zjistí:
  1. Jaké možné ekologické problémy může způsobit?
  2. Jaká opatření podnik využívá ke snížení negativních dopadů?
  3. Jaké ekologické normy musí dodržovat a případně jak se nutnost dodržovat normy projevuje v ekonomice provozu.
• Skupiny své závěry zpracují do krátké prezentace nebo plakátu.

Závěr (10 min) – „Řešení existují!“

• Prezentace výsledků: Každá skupina s využitím grafiky shrne, jak chemické provozy minimalizují své dopady.
• Učitel ukáže příklady moderních ekologických opatření, jako jsou filtrační technologie nebo využití obnovitelných zdrojů.
• Reflexe: Jak můžeme my sami přispět k ochraně přírody v běžném životě a jaký to má dopad ve srovnání s dopadem chemických provozů?

• Vyhledává, třídí a kriticky hodnotí informace o průmyslových a zemědělských závodech v okolí svého bydliště / ve svém regionu.
• Vyhledává informace o tom, jaké povinnosti mají domácnosti a firmy v kontextu ochrany přírody před znečišťováním a bezpečné likvidace odpadu.
• Zjišťuje informace o možnostech třídění odpadu ve své obci/městě – informace zjišťuje skrze internetové stránky obce nebo přímo kontaktováním zástupce samosprávy, zjišťuje polohu nejbližšího sběrného místa.
• Změří množství odpadu, který vyprodukuje jeho domácnost za týden, vyhodnotí zastoupení recyklovatelné a nerecyklovatelné složky a navrhne možnosti snížení objemu produkovaného odpadu.
• Popíše postup recyklace papíru, plastů a skla, seznámí se s jednotlivými kroky recyklace a s možnostmi využití recyklovaných materiálů.
• Zmapuje, jak je ve škole (ve třídě) nakládáno s odpadem, a hledá řešení pro zlepšení stávající situace.
• Mapuje a následně diskutuje, kde v místě jeho bydliště dochází ke znečišťování vody, vzduchu a půdy, a navrhuje možnosti nápravy.

Aktivita 1

Indikátor: Zmapuje, jak je ve škole (ve třídě) nakládáno s odpadem a hledá řešení pro zlepšení stávající situace (např. skrze žákovský parlament, podnět k vedení školy); zjistí množství odpadu produkovaného školní jídelnou 

Žáci si mezi sebou ve třídě rozdělí role (manažer, reportér, tiskový mluvčí, členové pracovní skupiny apod.). Zpracují postup prací vedoucích ke zmapování zacházení z odpadem ve škole. Zhodnotí jeho množství a posoudí vhodnost s nakládáním s různým odpadem. Celou práci dokumentují fotografiemi nebo videem.

Následně zpracují zprávu určenou vedení školy, ve které zdokumentují stávající stav a navrhnou možnosti zlepšení ve smyslu zodpovědného hospodaření s odpadem.

Aktivita 2

Žáci pracují s vybranými oficiálními informacemi o stavu životní prostředí v ČR a jednotlivých krajích, které vydává MŽP např. životní prostředí nebo zprávy o stavu ŽP.

Práce s těmito přehledovými zprávami z profesních měření umožňuje žákům se snadno seznámit se stavem životního prostředí v regionu, ve kterém žijí. Interpretací těchto výstupů pak dochází k rozvoji dovednosti analýzy a interpretace dat, jakožto i formování postojů a hodnot spjatých s ochranou přírody a udržitelným rozvojem.  

Toto téma má potenciál podporovat rozvoj aktivního občanství u žáků a převzít tak iniciativu při řešení problémů místní komunity: 

• Nahlášení černých skládek, zdrojů znečišťování vody, vzduchu a půdy 
• Podpora udržitelného rozvoje a nakládání s materiály a surovinami v místě žákova bydliště 
• Řešení otázky odpadového hospodářství v místě bydliště. – Žák se seznamuje s konkrétními pravidly nakládání s odpadem ve svém bydlišti, porovnává je s pravidly jiných obcí a měst.  
• Zadržování vody v krajině – obecní/regionální vs. individuální úroveň.  

Podpora rozvoje afektivních cílů během návštěv průmyslových a zemědělských závodů, případně zařízení na zpracování a recyklaci odpadů. – možnost využití i virtuálních prohlídek. Afektivní cíle mohou být podpořeny i zvědomením si aktuálního stavu vlastního nakládání s odpady, jejich kvantifikace a navrhováním možností, jak tento stav postupnými kroky do budoucna změnit. Přínosné pro žákovo učení může být i zasazení vlastního stavu do kontextu dat, která sbírá Český statistický úřad.

Uvede a vysvětlí příklady dopadu činnosti člověka na životní prostředí.