Posoudí informační hodnotu a důvěryhodnost zdrojů z různých dějinných epoch.

• Využije didaktizovaný upravený pramen (hmotný, písemný, obrazový). 
• Posoudí základní důvěryhodnost a informační hodnotu pramene na základě otázek zformulovaných vyučujícím (kdo a kdy pramen vytvořil, s jakým záměrem, jaké informace obsahuje). 

Práce s didaktizovaným historickým pramenem (Kosmova kronika)

Záměrem lekce je posoudit důvěryhodnost pramene. Žák se seznámí s didaktizovaným upraveným pramenem (úryvek z Kosmovy kroniky). Následně posoudí základní důvěryhodnost a informační hodnotu pramene na základě otázek zformulovaných vyučujícím (kdo a kdy pramen vytvořil, s jakým záměrem, jaké informace obsahuje). Kromě Kosmovy kroniky se žák seznámí i s dalšími typy kronik, které jsou dodnes vedené.

• Učí se využívat různé druhy didaktizovaných pramenů (hmotné, písemné, obrazové, audiovizuální i ústně dochované), včetně literatury a nových médií.  
• Prostřednictvím cílených otázek posoudí důvěryhodnost pramenů (kdo a kdy pramen vytvořil, s jakým záměrem, jaké dobové hodnoty a osobní přesvědčení do něho vložil a čím podložil své tvrzení); prameny představí jako zdroje relevantních informací (co pramen vypovídá o zkoumaném tématu).  
• Rozliší konkrétní motivy a tvrzení zdroje; objasní jejich význam. 
• Posoudí předložené zdroje z hlediska jejich povahy, formy a užitečnosti (např. jak se liší úřední dokument od vzpomínky nebo soukromého dopisu, jak se liší různé kronikářské záznamy stejné události, jak se liší fotografie od obrazové rekonstrukce; pro koho a jak může být zdroj užitečný, i když není zcela důvěryhodný). 
• Pracuje s jednoduchými a postupně i méně nápadnými příklady propagandy, reklamy a dezinformací s historickým obsahem, aniž by se identifikoval s hodnotami autora. 
• Učí se porovnávat různé zdroje; informace z jednoho zdroje ověří, doplní dalšími zdroji a uvede, v čem se informace a interpretace ve zdrojích liší; vysloví domněnky, proč tomu tak mohlo být, a ukáže, že dějinná událost nebo osobnost může být interpretována různě a někdy zcela odlišně.

Hmotné a nehmotné prameny

Záměrem lekce je, aby žák rozlišil jednotlivé druhy pramenů a učil se číst text s porozuměním (našel v něm podstatné informace, doložil, které tvrzení tuto informaci potvrzuje aj.). V lekci se pracuje s různorodými druhy (didaktizovaných) pramenů z různých historických období i ze současnosti (školní kronika, Zlatá bula sicilská, manifest Mým národům, Chammurapiho zákoník, projev I have a dream), noviny či časopis, obrázek z historie, historický předmět, který má učitel k dispozici, bulvární časopis, DVD s filmem, video či audiokazeta.

• Pracuje s různými zdroji, vyhledá v nich důležité prvky a tvrzení a objasní jejich význam. 
• Odpoví na otázky, kdo a kdy pramen vytvořil, s jakým záměrem, jaké hodnoty do něho vložil a čím doloží své tvrzení.  
• Porovná dva i více zdrojů včetně propagandy a dezinformací.
• Ukáže rozdíly v obsahu i formě zdrojů a odpoví na otázky, jak obsah nebo forma zdrojů ovlivňují naše vnímání minulosti a proč se mohou interpretace lišit. 

Lekce Alois Eliáš – kolaborant, nebo hrdina?

Postupné/dílčí kroky dosahování:  

• Nejprve žáci pracují pouze s obrázkem, u kterého odhadují podle indicií, kdo by na něm mohl být, své myšlenky zdůvodní. 
• Následně na rozhlasové ukázce slyší autentický proslov generála Eliáše – dovozují podle něj, že generál Eliáš obhajoval kolaboraci s Němci. 
• Na základě četby dvou odlišných textů zjišťují, že existují dvě interpretace osoby a činů generála Eliáše. 
• Na základě četby o osudu Eliášových ostatků dovozují, která interpretace je smyšlená a snaží se dovodit, proč tomu tak mohlo být. 

Textový popis:   

Žáci na základě práce s texty a seznámení se s audio a videoukázkou pracují s představou, jak lze interpretovat a dezinterpretovat dějinná fakta a události ve prospěch ideologie. V textu hledají znaky dezinterpretace. Analyzují mluvený dobový proslov a zároveň pracují s okolnostmi jeho vzniku (Eliáš hovoří o nutnosti spolupráce s nacistickým Německem pod hrozbou zavraždění 20 000 Čechů). Žáci si procvičují porozumění dobovému textu a jeho interpretaci. Při práci s totožně vypadajícími ukázkami si uvědomují skutečnost, že jednu a tutéž osobnost či událost lze interpretovat odlišně.