Posoudí informační hodnotu a důvěryhodnost zdrojů z různých dějinných epoch.

Záměrem lekce je posoudit důvěryhodnost pramene. Žák se seznámí s didaktizovaným upraveným pramenem (úryvek z Kosmovy kroniky). Následně posoudí základní důvěryhodnost a informační hodnotu pramene na základě otázek zformulovaných vyučujícím (kdo a kdy pramen vytvořil, s jakým záměrem, jaké informace obsahuje). Kromě Kosmovy kroniky se žák seznámí i s dalšími typy kronik, které jsou dodnes vedené.

Záměrem lekce je, aby žák rozlišil jednotlivé druhy pramenů a učil se číst text s porozuměním (našel v něm podstatné informace, doložil, které tvrzení tuto informaci potvrzuje aj.). V lekci se pracuje s různorodými druhy (didaktizovaných) pramenů z různých historických období i ze současnosti (školní kronika, Zlatá bula sicilská, manifest Mým národům, Chammurapiho zákoník, projev I have a dream), noviny či časopis, obrázek z historie, historický předmět, který má učitel k dispozici, bulvární časopis, DVD s filmem, video či audiokazeta.

V úloze v rozsahu 2 × 45 minut žáci interpretují motivy autorů předlohy zákona č. 117/1927 Sb. o tzv. potulných cikánech a zkoumají argumenty proti zákonu, které předkládali tehdejší členové československého parlamentu (Národního shromáždění). Na základě rozboru dobových dokumentů (úryvků zákona v přijaté podobě a záznamů parlamentní debaty) přemýšlejí nad tím, jaká subjektivní přesvědčení do zákona jeho předkladatelé či podporovatelé vložili a čím svá tvrzení podkládali. Hodnotí tak záměry autora zákona, rozpoznávají nepřímo i přímo vyjádřené významy a zasazují je do kontextu, rozlišují mezi subjektivním záměrem autora a objektivní situací. Zkoumají zároveň oprávněnost převládající interpretace první Československé republiky coby ostrova demokracie ve střední Evropě a zdůvodňují výsledky svého zkoumání. 

Žáci na základě práce s texty a seznámení se s audio a videoukázkou pracují s představou, jak lze interpretovat a dezinterpretovat dějinná fakta a události ve prospěch ideologie. V textu hledají znaky dezinterpretace. Analyzují mluvený dobový proslov a zároveň pracují s okolnostmi jeho vzniku (Eliáš hovoří o nutnosti spolupráce s nacistickým Německem pod hrozbou zavraždění 20 000 Čechů). Žáci si procvičují porozumění dobovému textu a jeho interpretaci. Při práci s totožně vypadajícími ukázkami si uvědomují skutečnost, že jednu a tutéž osobnost či událost lze interpretovat odlišně. 

Lekce je postavena na srovnání dvou dochovaných verzí řeči Urbana II., v níž vyhlašuje první křížovou výpravu. Žáci se zaměří na rozdíly mezi oběma texty, na jejích původ, autory, důvod vzniku a na to, co texty měly čtenáři říct. Dále si žáci zkusí zodpovědět otázku, čemu a proč v textech můžou důvěřovat.