Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.

Úroveň: Na začátku
Popis:
- Vysvětlí význam mapy jako pramene historikovy práce,
- Orientuje se v legendě mapy.
- Vyhledá v jednoduchých mapách z různých období požadované informace.
- Porovná dvě mapy stejné lokace, vyhledá odlišnosti.
Ilustrace
Odkaz:
Krátký textový popis:
Jak žili lidé v polis?
Žáci během aktivity na stanovištích vypracovávají úkoly spojené s podobou starověkých řeckých městských států (úkoly se týkají jak jejich sociální a politické struktury, tak i např. typických architektonických a geografických rysů). V další hodině mohou navázat úkolem tvorby návrhu vlastního městského státu.
Postup
- Na začátku hodiny se žáci rozdělí do pracovních skupin, v nichž vypracovávají zadání z prezentace.
- Skupiny mají za úkol sehnat informace pro splnění úkolů na sedmi stanovištích, práci na nich by si měly rozdělit a s výsledky seznámit svoji skupinu. Učitel by měl být k dispozici těm žákům, kteří potřebují pomoc a pomáhat s pochopením informací na stanovištích.
- Během reflexe hodiny vyučující promítá přes projektor jednotlivá stanoviště, žáci říkají, co na tomto konkrétním stanovišti mohli zjistit a v případě potřeby si ještě doplňují informace k odpovědím.
- Na tuto hodinu lze navázat dále projektem tvorby návrhu vlastního městského státu.
Úroveň: Na cestě
Popis:
- Odliší otázky, na které můžeme získat odpovědi z map, od toho, co z map vyčíst nemůžeme.
- Pracuje s mapami z různých historických období a z různých regionů (lokální i globální); definuje pojmy a prvky spojené s prací s mapou (legenda, hranice, sídla, škály, barevné rozlišení).
- S pomocí vyučujícího porovná různé mapy z různých časových období a určí stanovisko autorů map.
- Využije mapu jako historický pramen, který dokáže zodpovědět otázky vyučujícího (co a proč se stalo, kde to na mapě lze vidět apod.).
- Na mapách ukáže, k jakým změnám v průběhu času došlo (např. formování politických celků, urbanizace, industrializace) a propojí své závěry s historickými událostmi (války, územní nároky, diplomatická jednání a závěry, motivace lidí žijících v daném regionu).
Ilustrace
Odkaz:
Krátký textový popis:
Jak vypadala raně středověká Evropa?
Během hodiny žáci s pomocí deníkových záznamů fiktivního středověkého cestovatele a dějepisných atlasů odhalují, jaké vybrané státy existovaly během raného středověku v Evropě nebo k jakým geografickým jevům zde často docházelo.
Postup
- Učitel žákům v prezentaci (viz příloha na úložišti) promítne politickou mapu současné Evropy a do skupin rozdá list s deníkovými záznamy cestovatele a úkoly s tím, že kořeny současné podoby Evropy lze hledat již v raném středověku, o čemž hovoří také informace v úvodu pracovního listu (viz příloha na úložišti). Pokud mají učitelé možnost, mohou využít online atlasy (v prezentaci jsou k nim QR kódy), které žáci otevírají na školních tabletech, počítačích nebo přes vlastní telefony. Využívat se také dají tištěné dějepisné atlasy.
- Doporučuje se žákům ukázat způsob práce s mapou i jakým způsobem mohou uvažovat nad indiciemi v deníkovém záznamu, a jeden vybraný stát si tak zpracovat společně.
- Na práci mají žáci cca 25 minut, ve skupině by si měli jednotlivé deníkové záznamy rozdělit mezi sebe, aby práci stihli. Je také možné některé deníkové záznamy v zadání vynechat.
- Během reflexe vyvolané skupiny představují své závěry k vybraným deníkovým záznamům, měly by také zaznít odpovědi na otázky č. 2 a č. 3. Pokud je to možné, je vhodné odpovědi opírat o promítnutý dějepisný atlas nebo velkou mapu zavěšenou viditelně ve třídě.
Úroveň: Splněno
Popis:
- Používá mapu jako pramen, který odpovídá na žákem položené otázky.
- Popíše, co na mapě vidí, jaký to má význam pro jeho poznávání minulosti a které další mapové podklady nebo zdroje mu mohou pomoci vyslovené závěry doložit.
- Na mapách ukáže, k jakým změnám v průběhu času došlo, a propojí své závěry s historickými událostmi (války, územní nároky, diplomatická jednání a závěry, motivace lidí žijících v daném regionu).
Ilustrace
Odkaz:
Krátký textový popis:
Lekce Proměny města Zlína
Žák pracuje samostatně či ve skupině (popřípadě celá třída) na cvičení aplikace HistoryLab Proměny města Zlína (odkaz na úložišti). Porovnává mapy Zlína z 19. a 20. století, zaznamenává rozdíly v mapách, vyznačuje, podle čeho může určit dataci map. Vysvětlí, jak se změnilo město a čím tyto změny mohly být způsobeny.
Pozn.: HistoryLab nabízí řadu dalších cvičení k práci s mapou, stačí do vyhledávacího pole zadat klíčové slovo „mapa“.
Úroveň: Minimální doporučená úroveň
Popis:
Popíše, jak vypadalo lidské sídlo a krajina v příslušné dějinné etapě.