Specifikuje proměnu politických útvarů, krajiny a lidských sídel od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů.

Žáci během aktivity na stanovištích vypracovávají úkoly spojené s podobou starověkých řeckých městských států (úkoly se týkají jak jejich sociální a politické struktury, tak i např. typických architektonických a geografických rysů). V další hodině mohou navázat úkolem tvorby návrhu vlastního městského státu.

Postup

1. Na začátku hodiny se žáci rozdělí do pracovních skupin, v nichž vypracovávají zadání z prezentace.
2. Skupiny mají za úkol sehnat informace pro splnění úkolů na sedmi stanovištích, práci na nich by si měly rozdělit a s výsledky seznámit svoji skupinu. Učitel by měl být k dispozici těm žákům, kteří potřebují pomoc a pomáhat s pochopením informací na stanovištích.
3. Během reflexe hodiny vyučující promítá přes projektor jednotlivá stanoviště, žáci říkají, co na tomto konkrétním stanovišti mohli zjistit a v případě potřeby si ještě doplňují informace k odpovědím.
4. Na tuto hodinu lze navázat dále projektem tvorby návrhu vlastního městského státu.

Během hodiny žáci s pomocí deníkových záznamů fiktivního středověkého cestovatele a dějepisných atlasů odhalují, jaké vybrané státy existovaly během raného středověku v Evropě nebo k jakým geografickým jevům zde často docházelo.

Postup

1. Učitel žákům v prezentaci (viz příloha na úložišti) promítne politickou mapu současné Evropy a do skupin rozdá list s deníkovými záznamy cestovatele a úkoly s tím, že kořeny současné podoby Evropy lze hledat již v raném středověku, o čemž hovoří také informace v úvodu pracovního listu (viz příloha na úložišti). Pokud mají učitelé možnost, mohou využít online atlasy (v prezentaci jsou k nim QR kódy), které žáci otevírají na školních tabletech, počítačích nebo přes vlastní telefony. Využívat se také dají tištěné dějepisné atlasy.
2. Doporučuje se žákům ukázat způsob práce s mapou i jakým způsobem mohou uvažovat nad indiciemi v deníkovém záznamu, a jeden vybraný stát si tak zpracovat společně.
3. Na práci mají žáci cca 25 minut, ve skupině by si měli jednotlivé deníkové záznamy rozdělit mezi sebe, aby práci stihli. Je také možné některé deníkové záznamy v zadání vynechat.
4. Během reflexe vyvolané skupiny představují své závěry k vybraným deníkovým záznamům, měly by také zaznít odpovědi na otázky č. 2 a č. 3. Pokud je to možné, je vhodné odpovědi opírat o promítnutý dějepisný atlas nebo velkou mapu zavěšenou viditelně ve třídě.

Ilustrativní úloha vede žáky k analýze proměn jejich blízkého okolí v horizontu dvou století prostřednictvím porovnávání současných mapových podkladů s historickými vrstvami dostupnými v online aplikaci ČÚZK. Žáci vyhledávají a posuzují digitální data z veřejných databází s ohledem na historický kontext. V závěru reflektují význam zaznamenaných změn a zamýšlejí se nad jejich dopadem na rozvoj daného místa.

Žák pracuje samostatně či ve skupině (popřípadě celá třída) na cvičení aplikace HistoryLab Proměny města Zlína (odkaz na úložišti). Porovnává mapy Zlína z 19. a 20. století, zaznamenává rozdíly v mapách, vyznačuje, podle čeho může určit dataci map. Vysvětlí, jak se změnilo město a čím tyto změny mohly být způsobeny. 

Pozn.: HistoryLab nabízí řadu dalších cvičení k práci s mapou, stačí do vyhledávacího pole zadat klíčové slovo „mapa“. 

Lekce rozvíjí u žáků kritické čtení map jako historických pramenů a vede je k porozumění národnostní problematice první Československé republiky. Žáci se učí, že i zdánlivě objektivní mapy mohou být záměrně zkreslené a ideologicky motivované. Prací s různými národnostními mapami českých zemí z let 1919–1938 žáci rozvíjejí digitální kompetenci – formulují vyhledávací strategie, posuzují důvěryhodnost zdrojů a kriticky hodnotí informace. Lekce využívá otevřené databáze map a klade důraz na vlastní otázky žáků, spolupráci a interpretaci historického sdělení. Cílem je, aby žáci porozuměli významu kartografické reprezentace v dějinách a rozvíjeli dovednost práce s vizuálními prameny.