Doloží příklady vlivu náboženství na jednání lidí v různých dějinných epochách.

• Orientuje se v základních pojmech a informacích tří monoteistických náboženství - židovství, křesťanství, islám (hlavní věroučný text, místo uctívání Boha, způsob uctívání apod.).
• Vyjmenuje základní události spojené s jejich vznikem a historickým vývojem.
• Vyjmenuje základní historické události spojené s křesťanstvím (Vánoce, Velikonoce, svátek Všech svatých apod.).
• Na vybraných příkladech doloží, jak náboženství pomáhalo lidem symbolicky vysvětlovat svět a odpovídat na základní životní otázky (např. Jaký je smysl života a co je po smrti?).

Jak vznikl islám?

Cílem lekce je ověřit schopnost žáků porozumět pramenům islámské kultury, zaměřeným na historické souvislosti vzniku islámu. Na základě analýzy obrazových pramenů následně žáci vypráví příběh počátku islámu. Úloha směřuje do oblasti klíčové kompetence komunikační a oborové dovednosti vyprávět historický příběh. 

Zadání pro žáka 

1. Žáci pracují po celou dobu s pracovním listem. 
2. Žáci si přečtou zadání a vypracují úkol 1 - analýza vybraných ilustrací. K analýze jim pomáhají tagy (klíčová slova)
3. Následně vypracují úkol 2, ve kterém se rozhodují, které obrázky souvisí s dějinami islámu. Vybírají čtyři obrázky a vysvětlí, proč nevybrali zbývající tři. 
4. Žáci vypracují úkol 3, ve kterém mají prameny umístit na časovou osu
5. Žáci vypracují závěrečný úkol 4, ve kterém s využitím pramenů vypráví (píše) příběh počátku islámu.

Popis ověřování 

Žáci mají za úkol analyzovat ilustrace Mohamedova života a počátku islámu v 7. století. Identifikují postavy a symboly, rozhodují, které z nabízených pramenů jsou nebo nejsou přínosné pro vyprávění příběhu o počátku islámu. Následně mají za úkol ve formě komentářů k obrázkům vyprávět tento příběh a seřadit tyto prameny chronologicky. Žáci se v dějepise učí vyprávět příběhy s ohledem na historický kontext (konstrukce historických narativů) postupně v průběhu celého studia dějepisu. Vzhledem k tomu, že se jedná o žáky 7. ročníku, úloha jim vyprávění usnadňuje obrazovými prameny, které slouží jako opora při vybavování základních historických souvislostí. Podstatné informace lze navíc z obrázků získat jejich kritickým čtením (analýzou).

Metodický komentář

Pro úspěšné zvládnutí lekce žák potřebuje základní orientaci v tématu počátku islámu, židovství a křesťanství, stejně jako utváření raně novověkých civilizačních okruhů. Nezbytná je zkušenost s analýzou obrazových pramenů. Při běžné situaci ve třídě žáci mohou pracovat individuálně i ve skupinách, vhodné je využít pro vytváření příběhu interaktivní časové osy, například aplikaci sutori.com. Podrobný komentář k hodnocení i seznam pramenů je dostupný na uložišti. 

• Uvede konkrétní příklady náboženské motivace jednání lidí (např. křížové výpravy, sv. Anežka, Jan Hus, Martin Luther, Jan Amos Komenský apod.).
• Své porozumění náboženskému jednání a myšlení prohloubí na příkladu dalších kultur (např. antičtí Řekové, kultury předkolumbovské Ameriky).
• Uvede příklady dopadu biblických i jiných náboženských textů na kulturu a společenské uspořádání (zákony, normy apod.).
• Diskutuje o tom, jaké důsledky může mít sekularizace a jak různě se projevuje.
• Uvede konkrétní příklady konfliktů různých náboženství nebo konfliktů ospravedlňovaných náboženstvím (např. násilná christianizace, židovské pogromy, arabská expanze apod.).
• Prozkoumá příklady náboženské tolerance (např. Al-Andalus, české země v 16. stol., toleranční patent apod.).

Pronásledování Romů v minulosti

Lekce seznamuje žáky s pronásledováním a popravou Romů v zemích křesťanské Evropy od poloviny 16. do poloviny 18. století. Vede je k uvědomění si historické determinace romského etnika díky prožitkům v průběhu dlouhých staletí života v Evropě, zejména pak v uvedeném období. Co z těchto historických období ovlivňuje život Romů dodnes a jak ovlivňuje vzájemné soužití s majoritou?

Zadání pro žáky:

Co konkrétně ovlivňovalo pohled majority na Romy včetně role náboženství?

Vyberte si ze zadaných zdrojů-pramenů a pročtěte je / prohlédněte si je. Vytvořte reportáž/novinový článek o 8 větách apod., který shrne, jaký obraz Romů ze zdroje vyplývá a jaké mohly být následky takového obrazu. Vytvořte si myšlenkovou mapu: co víte o pronásledování Romů. Zamyslete se nad tím, jak ve zdrojích uváděné domněnky mohly působit dále na veřejnost a její jednotlivé složky.

Popis ověřování:

Je důležité, aby učitel měl téma dobře nastudováno a mohl žáky vést vhodným směrem. Podstatou lekce je otevřít žákům historické zdroje informací, jak vznikal a čím byl sycen antagonistický vztah majority k Romům. Je třeba si uvědomit možné riziko, že žák bude naopak ze současného stavu soužití menšiny s většinou vztahovat negativa směrem do minulosti.

Při výkladu o historickém parazitnictví Romů je třeba být dostatečně citliví a výrazně oddělovat minulost od současnosti, při výkladu historickém je třeba tyto informace vždy uvádět pouze s vysvětlením souvislostí, tj. jaké důvody k němu nevyhnutelně vedly, a ukázat, že Romové reagovali přirozeně, jak by reagovala každá lidská bytost v dané situaci – ve snaze zachovat své životy a životy svých blízkých. V procesu integrace Romů do okolních společností, kdy se vytvářely pozitivní sousedské vztahy, tak parazitnictví s velkou pravidelností mizí. V této souvislosti je důležité ukázat na pozitiva romské kultury, která se také vyvinula v podmínkách života na okraji (solidárnost s trpícími, péče o staré, nemocné a potřebné, péče o zemřelé a celý kult vztahu k mrtvým).

Podrobnější metodika i pramenné ukázky viz úložiště.

• Porovná tři nejrozšířenější monoteistická náboženství a uvede klíčové okamžiky z jejich dějinného vývoje. 
• Na příkladech z různých dějinných epoch ilustruje, jak náboženství ovlivňovalo myšlení a jednání lidí, jaké negativní i pozitivní dopady může mít setkání věřících různých náboženství a kultur.  
• Je schopný se dívat na události náboženských konfliktů z pohledu více stran a rozumí rozdílným zájmům a motivacím. 
• Vysvětlí pojmy sekularizace a islamizace a používá je pro vysvětlení moderního vývoje v Evropě a islámských zemích.

Lekce Jaký význam měla víra pro život lidí v 17. století?

Žáci prozkoumají čtyři prameny osobní povahy lidí, kteří žili v 17. století a ve svých osobních písemnostech (paměti, korespondence) vyjadřovali své názory na náboženskou příslušnost a z náboženských pozic komentovali svůj život a dění ve společnosti. Lekce vede žáky k tomu, aby lépe porozuměli lidem, kteří žili v minulosti. Žáci vyvodí z primárních zdrojů důkazy o tom, jaký vliv měla víra na způsob myšlení, názory, vnitřní světy a rozhodování čtyř konkrétních historických aktérů.

Doloží, jaký vliv mělo náboženství na jednání lidí v různých dějinných epochách.