specifikuje proměnu krajiny, sídel a hranic politických forem lidského spolčování od pravěku po současnost pomocí map a dalších informačních zdrojů

Žák: používám mapu jako pramen, tj. popíšu, co na mapě vidím a zároveň vyslovím závěry, co bylo příčinou popsaných jevů, jaké důsledky to mohlo mít a které další mapové podklady mi mohou pomoci vyslovené závěry argumentovat. Jako příklad používám procesy spojené s industrializací od 19. století a urbanizací už od středověku.

Postupné/dílčí kroky dosahování: 

• pracuje s mapami z různých historických období a z různých regionů (lokální i globální); definuje pojmy a prvky spojené s prací s mapou (legenda, hranice, sídla, škály, barevné rozlišení) 
• s pomocí učitele porovná různé mapy z různých časových období a určí perspektivu autorů map, vysvětlí význam mapy jako pramene historikovy práce 
• na mapách ukáže, k jakým změnám v průběhu času došlo a jako argument svých závěrů použije historické události (války, územní nároky, diplomatická jednání a závěry, motivace lidí žijících v daném regionu) 
• využije mapu jako historický pramen, který umí odpovídat na žákem definované otázky (co a proč se stalo, kde to na mapě lze vidět, co k tomu vedlo, jaké to mohlo mít důsledky) 
• ve spolupráci s učitelem vyhledá a charakterizuje mapy spojené s industrializací a urbanismem alespoň ze dvou časových období; popíše, k jakým změnám došlo a co se nezměnilo; určí, jaké mohou být současné i budoucí důsledky proměny krajiny s ohledem na udržitelný rozvoj 

Textový popis:  

Žák pracuje samostatně, ve skupině (popřípadě celá třída) na cvičení Proč přejmenovali ulice?. Porovnává mapy Varnsdorfu z roku 1941 a 1945 a zaznamenává rozdíly v mapách, vyznačuje, k jakým změnám došlo v názvu ulic. Vysvětlí, co může z map vyčíst historik podobně jako on sám a jaké otázky si bude historik klást – proč došlo ke změně názvů ulic. S pomocí učitele anebo na základě vlastních kontextových znalostí odpovídá na závěrečné otázky – proč a jak ulice přejmenovali. Cvičení obsahuje i metodický list s postupem, jak cvičení v hodině použít, popřípadě jak jej rozšířit.  

Pozn.: Cvičení je možné zařadit do výuky jednak jako evokaci tématu změn následujících v pohraničí po odsunu německého obyvatelstva anebo přímo jako cvičení věnující se práci s mapou. V druhém případě nabízí HistoryLab řadu dalších cvičení na práci s mapou, stačí do vyhledávacího pole zadat klíčové slovo mapa.