Vysvětlí proměny fungování hospodářství od pravěku po současnost.

Jak se využívala a měnila krajina Lipenska?

Žáci příkladem doloží, jak způsob hospodaření a obchodu proměňoval krajinu v jejich okolí. Konkrétně jde v lekci o krajinu Lipenska od 18. do 21. století. Žáci doloží, jak se proměnilo využívání krajiny od zemědělské k industrializované (např. Lipenská přehrada, regulace vodního toku, komunikace, doklady průmyslového zemědělství – scelené lány, výrobní areál). Dále si mohou povšimnout změn názvů obcí z německých na české atd.

Žáci pracují s mapami, jež jsou běžně dostupné na internetu, lekci lze tedy adaptovat pro kterékoliv místo v ČR. Žáci pracují ve skupinách.

Migrant mother

Cvičení z aplikace HistoryLab (přímý odkaz dostupný z přílohy na úložišti). 

Žáci se konkrétně zaměří na dopady velké hospodářské krize 30. let 20. století v USA. Pracují s fotografiemi chudé rodiny, označují na nich projevy chudoby. Srovnávají různé verze snímku rodiny a zamýšlejí se nad tím, proč se fotografie „Migrant Mother" stala symbolem krize.

Cvičení je vhodné i pro mobilní telefony a je na 30 minut.

Žáci si pomocí práce s různými typy textů zjišťují, jakým způsobem a proč začala podnikat šlechta v 16. století a jaké to přineslo důsledky pro budoucí generace. Pracují přitom s lineárními texty i mapami.

Na základě ukázky ze seriálu F. L. Věk se žáci seznámí s úrovní spotřeby a charakterem ekonomických vztahů ve druhé polovině 18. století a srovnají úroveň těchto vztahů se současností. Dalším cílem lekce je to, aby se žáci seznámili s právním postavením rolníků ve stejné době a vymezili jejich vztah k vrchnosti a k měšťanům. Zároveň žáci hodnotí politicko-sociální systém stavovské společnosti a srovnávají ho s aktuálním systémem.

Lekce se skládá ze dvou částí – v první části se žáci pomocí různých textů seznamují s průběhem a dopady průmyslové revoluce, ve druhé pak s tím, jak změny vyvolané průmyslovou revolucí ovlivnily život dvou sociálních vrstev – dělníků a kapitalistů.