Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.

• Prozkoumá jeden příklad konfliktu a spolupráce.
• Rozliší, jakou měl daný příklad povahu, kdo se ho účastnil.
• Vysvětlí, co bylo jeho příčinou a důsledkem.

Svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki

Žáci zařadí svržení atomové bomby v čase a místě, uvědomují si důsledky svržení a jejich vliv na konec druhé světové války; zároveň popíší důsledky výbuchu pro obyvatele. Argumentují pro i proti použití atomové bomby, používají v debatě informace z textu a zároveň naslouchají názorům druhých, dokáží diskutovat.

• Prozkoumá několik příkladů významných válek, revolucí a spolupráce.
• Popíše jejich krátkodobé důsledky i bezprostřední příčiny a rozliší mezi reálnými a ideologickými (zástupnými) důvody (např. náboženské spory u třicetileté války, konflikty 20. století).
• Na příkladech revolucí a válek sleduje předpoklady jejich ukončení a co je součástí procesu smíru.
• Rozeznává různé způsoby chování v době konfliktu, včetně příkladů aktivní pomoci a solidarity s pronásledovanými a aktivními odpůrci bezpráví (příběhy Romů, Židů, jejich podporovatelů či zachránců v době nacistické genocidy apod.).

Byli četníci v terezínském ghettu spoluviníci utrpení?

Žáci rozeznávají různé způsoby chování v době konfliktu, včetně příkladů aktivní pomoci a solidarity s pronásledovanými a aktivními odpůrci bezpráví (příběhy Romů, Židů, jejich podporovatelů či zachránců v době nacistické genocidy apod.).

Žáci na základě prostudovaných zdrojů rozhodují, jestli se čeští četníci v terezínském ghettu stali spoluviníky utrpení lidí, kteří tam byli za druhé světové války vězněni. Žáci pracují ve skupinách.

• Charakterizuje několik příkladů konfliktů a spolupráce.
• Vysvětlí, co bylo dlouhodobými a bezprostředními příčinami konfliktů a spolupráce.
• Posoudí krátkodobé a dlouhodobé i záměrné a nezáměrné důsledky konfliktů a spolupráce.
• Popíše různé způsoby chování jednotlivých sociálních skupin v konfliktech.
• Popíše povahu, příčiny a důsledky pronásledování různých skupin obyvatel včetně příkladů pomoci pronásledovaným.

Afroameričané v USA ve 20. století (Proč Afroameričané protestovali?)

Úloha si jako příklad konfliktu vybírá protesty Afroameričanů v 60. letech 20. století. Žák se seznamuje s rasovými konflikty ve Spojených státech v 60. letech 20. století, s jejich historickým kontextem a s politickými a sociálními problémy Afroameričanů. Při hledání odpovědi na hlavní otázku „Proč Afroameričané protestovali?“ se žák učí určovat dlouhodobé a krátkodobé příčiny konfliktu. To mu pomáhá rozumět různým aktérům událostí a kultivovat vlastní soud na základě dobou podmíněného hodnocení, nikoli anachronicky. Úloha má zároveň výrazný přesah do přítomnosti, když kromě seznámení se s hnutím za práva Afroameričanů zároveň nabízí kontext pro porozumění současným problémům Spojených států. 

Úloha byla vypracována pro projekt Dějepis+. Podrobnější metodika i pracovní list jsou vloženy na úložišti.

Postupné/dílčí kroky dosahování 

• Určí, které příčiny konfliktu lze považovat za dlouhodobé, tj. častěji se opakující, a které příčiny lze naopak považovat za typické jen pro vybrané období.
• Rozlišuje role různých skupin v konfliktu, popíše příčiny pronásledování různých způsobů chování v době konfliktu.
• Na vybraném příkladu doloží, co bylo příčinou jednání různých sociálních skupin a aktérů; doloží příklady anachronismu posuzovaní aktérů na vybraných konfliktech a zohledňuje dobově podmíněné souvislosti chování aktérů.

Vysvětlí na příkladech příčiny lidských konfliktů v dějinách a diskutuje o výhodách lidské spolupráce.