diskutuje o příčinách a důsledcích kolonialismu, imperialismu a dekolonizace a vytváří si vlastní stanovisko zohledňující pohled různých skupin a osob
Popis a zdůvodnění
Očekávaný výsledek učení se zaměřuje na jeden z klíčových fenoménů dějin lidstva, kolonialismus, který se týká i českých zemí a je aktuální. Úzce je spojený s imperialismem, v širokém pojetí vytvářením a udržováním rozsáhlých, multietnických a multikulturních říší (od starověké římské říše po soudobé imperiální soupeření supervelmocí, jako je USA, Čína a SSSR/Rusko). Každé vybrané téma z dějin kolonialismu, imperialismu a dekolonizace je nahlíženo perspektivou rozmanitých a různě závažných příčin a důsledků, krátkodobých i dlouhodobých (politických, sociálních, ekonomických, demografických a kulturních: vztah k jinakosti, civilizační a rasové teorie). Vyžaduje analýzu příčin a důsledků vzniku, trvání a zániku kolonií a impérií, která je nezbytná pro posouzení kladů a záporů kolonialismu, imperialismu a dekolonizace. Kolonialismus je nahlížen multiperspektivně, pohledem ovládajících i ovládaných, např. pro koho a proč byl přínosem, naopak pro koho a proč negativem.
Současně jde o fenomén, který dekolonizací neskončil a ovlivňuje současnost stále v podobě postkolonialismu/neokolonialismu (např. rozdělení bohatství na globální Sever a globální Jih, migrace, nerovnosti, kulturní stereotypy, segregace, kulturní apropriace).
Hodnoty
- Sdílené poznání
- Důstojný život pro všechny
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- prochází kognitivně méně náročnými rovinami (např. popíše rozsah britského impéria) až po náročnější myšlenkové operace (např. posoudí oprávněnost evropské kolonizace Afriky)
- pracuje se sety zdrojů, případně je dohledává sám (mapy, deníky, vzpomínky, obrazy, fotografie, dokumentární a hrané filmy apod.)
- v každém vybraném tématu identifikuje rozmanité dobové příčiny a důsledky, včetně těch trvajících dodnes
- diskutuje o kladech a záporech kolonialismu, imperialismu a dekolonizace z pozice dobových i současných perspektiv; popíše a zdůvodní různé způsoby zobrazování druhého, rozpoznává projevy civilizační či rasové nadřazenosti v používaných zdrojích či ve svém okolí, argumentuje, k jakým účelům jsou používány; diskuse o kladech a záporech se soustředí např. na to, kdo, kdy, jak a proč vykládal kolonialismus a imperialismus jako pozitivum (např. šíření vyspělejší civilizace – „břímě bílého muže“) nebo negativum (rozvrat tradičních struktur)