Posoudí dopady kolonialismu, imperialismu a dekolonizace na různé skupiny lidí.

• Vysvětlí pojmy kolonialismus a imperialismus.
• Popíše jeden projev kolonialismu a imperialismu, např. za pomoci mapy demonstruje rozsah evropských impérií v 19. století.
• Vysvětlí krátkodobé dopady tohoto projevu kolonialismu a imperialismu na různé skupiny obyvatel.

Rozsah evropských impérií v 19. století

Popíše jeden projev kolonialismu a imperialismu, např. za pomoci mapy demonstruje rozsah evropských impérií v 19. století. Žáci pracují s dvěma mapami světa, v roce 1800 a v roce 1898. Za pomocí nich demonstrují rozsah a proměnu evropských impérií v 19. století.

• U vybraného příkladu analyzuje příčiny a důsledky kolonialismu (např. dopady antické řecké, středověké německé nebo novověké evropské zámořské kolonizace, výměna plodin mezi kontinenty, příčiny tzv. zápasu o Afriku v 19. století).
• Na vybraném příkladu vysvětlí krátkodobé dopady dekolonizace 20. století (např. odchod Britů z Indie nebo Francouzů z Indočíny, apartheid v Jihoafrické republice či občanská válka ve Rwandě).
• S pomocí mapy popíše rozsah evropských impérií v různých staletích a ukáže místa možných konfliktů mezi impérii.

Rozpad koloniálních impérií

Lekce se zaměřuje na vnímání procesu změny a charakteru dějinných mezníků na tématu dekolonizace Afriky, konkrétně na tématu vyhlášení nezávislosti osmnácti africkými státy v roce 1960. Žáci pomocí pramenů identifikují reálné a očekávané změny a srovnávají je s pozdějšími názory na tyto změny.

Zadání pro žáka:

Na vybraném příkladu (tzv. Rok Afriky 1960) vysvětlí žáci krátkodobé dopady dekolonizace 20. století. S pomocí mapy popíší rozsah evropských impérií v Africe před a po tzv. Roku Afriky 1960. 

Žáci pomocí různých zdrojů hledají odpověď na otázku: Co africkým zemím přinesl tzv. Rok Afriky 1960?

Metodika pracuje s tématem dlouhodobých dopadů kolonialismu a jeho společensko-kulturních transferů do českých zemí s aktualizací k dnešku. Je postavená na společném čtení, práci ve skupinách a pracuje s různými diskusními metodami. Rozvíjí individuální analytické schopnosti, týmovou spolupráci a reflektivní kompetence.

• Na vybraných příkladech z dějin kolonialismu a imperialismu vysvětlí jejich příčiny a posoudí jejich zamýšlené a nezamýšlené důsledky.
• Porovná krátkodobé a dlouhodobé dopady dekolonizace a imperialismu na dějiny 20. a 21. století.
• Popíše a porovná vztahy mezi (ex)kolonizovanými a (ex)kolonizátory.
• Pomocí příkladu z českých dějin vysvětlí, jak se české země zapojily do koloniálního obchodu nebo výprav a šíření koloniálních myšlenek.  
• Projevy kulturní či rasové nadřazenosti rozpozná i v používaných zdrojích ve formě různých způsobů zobrazování druhého (např. necivilizovanost, divokost, méněcennost, etnické a rasové předsudky).

Postupné/dílčí kroky dosahování: 

• Žáci pracují s různými druhy pramenů. V prvním kroku porovnávají dvě různé podoby sportovního znaku a popisují hlavní rozdíly. 
• Ve druhém kroku žáci čtou úvodní text a prohlíží si animovanou mapu kolonialismu a imperialismu. Snaží se ve spolupráci s učitelem vytvořit základní faktografický rámec událostí (počátky a průběh kolonialismu a imperialismu; kterých hlavních zemí se tento fenomén týkal a do kterých světadílů zasáhl). 
• Žáci čtou báseň, s pomocí učitele vyvozují závěry – co znamenají jednotlivé části básně; snaží se části básně reformulovat tak, aby jí lépe rozuměli. 
• Společná analýza karikatury a překlad jednotlivých slov a klíčových prvků (s pomocí učitele).
• V dalším kroku žáci analyzují text petice z roku 2020 a odpovídají na otázky: Jak se mění pohled Evropanů na expanzi mimo Evropu? Co v tom podle vás může hrát roli? 

Textový popis:  

Metodika je multiperspektivně zaměřená na vnímání kolonialismu a imperialismu v 19. století Evropany a na důsledky pro původní obyvatele v rámci diskuse o znaku sportovního klubu. Původní obyvatelé v petici z roku 2020 vyjadřují své postoje a hodnoty a nepřímo tak vyjadřují svůj postoj ke kolonialismu a imperialismu.

Lekce se zaměřuje na způsob, jakým v 19. století evropská společnost rozuměla svému vztahu k neevropské části světa, a na podobu, v jaké se to projevilo ve 20. století během dekolonizace. Lekce končí zamyšlením, jaký vztah bychom v moderní době měli zaujmout k dílům autorů, kteří se v minulosti podíleli na šíření problematických myšlenek. 

Uvede příklady kolonialismu a jeho kladné a záporné projevy.