Určí, jak se proměňovaly a v čem zůstávaly stejné genderové role v dějinách.

• Popíše roli, postavení a povinnosti ženy a muže v různých dějinných epochách a společenských postaveních.
• Vyhledá příklad konformity a diskriminace související se sociálním postavením, resp. genderovou identitou (modelová historická osobnost nebo skupina, významná historická osobnost, která splňovala nebo naopak narušovala dobové normy apod.).
• Informace získá ze zdrojů (např. odborně popularizační text o postavení žen ve středověku, politická karikatura z 19. století, různá zobrazení mužů a žen).

Čím mohly být ženy ve středověku?

Zadání pro žáka 

Pracuj v aplikaci HistoryLab.cz se cvičením Čím mohly být ženy ve středověku? Cvičení využívá zobrazení významných žen ve středověku, které dává do kontrastu s Knihou o městě dam Kristiny Pisánské. Budeme zjišťovat, čím vším se mohly stát středověké ženy na jedné straně, na druhé straně určíme, s jakými předsudky se mohly potkávat.

Popis ověřování 

Cvičení otevírá otázky ohledně postavení ženy ve středověké společnosti. Vyučující ověřuje schopnost žáků analyzovat dobové iluminace ze 12.–15. století a vydedukovat význam jednotlivých zobrazení. Následně je ověřována schopnost číst s porozuměním dobový text, odlišit v něm dobové předsudky a identifikovat místa, kde je s předsudky polemizováno. Závěrečné dvě otázky vyžadují od žáků schopnost syntézy. Podrobný metodický komentář je v Doporučeném postupu.

• Sám nebo s pomocí rekonstruuje a popíše pojetí společenských rolí mužů a žen ve vybraných situacích v minulosti (např. očekávání od ženy ve středověké společnosti – žena jako dcera, manželka, vdova, řeholnice).
• Sledované ukazatele si stanovují předem s vyučujícím (např. možnost vzdělání, kvalifikované práce, politické kariéry).  
• Identifikuje příklady diskriminace a charakteristické rysy utváření a/nebo vynucování sociálních a genderových norem; stanoví, čím se současnost odlišuje a co zůstává stejné.
• Postup opakuje na příkladu dalších historických situací (např. 19. století, 60. léta 20. století); formuje vlastní náhled a názor na základě porozumění historickým změnám i neměnným stavům v rámci genderových rolí.

Šlechtické rady k výběru ženy

Lekce umožňuje žákům seznámit se s dobovými představami o dobrém manželství ve společenské vrstvě raně novověké šlechty. Žáci rekonstruují dobové genderové role a představy o ideálním soužití muže a ženy. Identifikují rozdíly v postavení žen v 16. století a v současnosti a porovnávají dobové představy se svými vlastními představami o ideálním partnerovi/ partnerce. V lekci se pracuje se zjednodušeným textem Jana Hasištejnského z Lobkovic: Zpráva a naučení jeho synu Jaroslavovi, 1504.

Zadání pro žáka 

Postup práce a zadání úkolů je v samostatném pracovním listu dostupném na uložišti. Žáci v evokaci formulují vlastní představy o výběru partnera/ky. Následně pracují s dobovým textem a hodnotí, jak na ně rady působí. V závěrečném úkolu mají za úkol vystihnout hlavní podstatu dobových rad. 

Popis ověřování 

Při této aktivitě sledujeme schopnost žáků vyhledat informace v textu tzv. „naučení“, jež šlechtici adresovali svým potomkům. Sledují téma „o ženění a o ženách, kterak se k ženě míti máš“. Identifikují dobové genderové role a vyjadřují vlastní názor, zda jim dobové rady přijdou akceptovatelné, nebo ne. Učitel sleduje zejména schopnost žáka vystihnout dobovou představu šlechtice – otce a identifikovat rozdíly či shody ve výběru ženy ve srovnání s dneškem. 

Metodický komentář

Jak uvádí autoři předlohy, v textech „naučení“ se šlechtici obraceli ke svým potomkům, udíleli jim rady a sdělovali postoje k základním životním hodnotám. Při interpretaci těchto pramenů je nutné „brát v úvahu značný vliv autostylizace autora a promítání obecných soudobých představ o vzorové etice a morálce ideálního šlechtice.“ Odkaz na publikaci s ukázkou viz příloha na úložišti.

• Analyzuje konkrétní příklady života mužů a žen, případně queer osob v různých historických situacích. 
• Popíše na základě stanovených ukazatelů, co se v dějinách z hlediska genderových rolí a norem mění a co zůstává stejné. 
• Uvede příklady diskriminace a/nebo pronásledování lidí, kteří se odlišovali od genderových norem.

Jak nahlíželi/y na ženu

Lekce je připravena jako úvod do příčin emancipačního hnutí žen v 19. století. Bez pochopení tradiční role žen v 19. století, kterou přijímaly i ony samotné často jako danou a jedinou možnou, by nešly pochopit leckdy radikální kroky, které ženy podnikaly ve svém boji za volební právo. Žáci pracují s filmovými, obrazovými i textovými zdroji. V závěru lekce porovnávají dobové pohledy na uplatnění žen v rodině, vzdělávání, politice a zaměstnání s těmi současnými. 

Zadání pro žáka 

Metodický postup pro práci s prezentací a pracovním listem je dostupný na uložišti.

Popis ověřování 

Při této aktivitě sledujeme schopnost žáků zaujmout dobovou perspektivu na situaci žen v 19. století a současně identifikovat, co se změnilo a co zůstalo stejné z hlediska možností ženského uplatnění v různých oblastech. Metodický komentář nabízí kontrolu správných odpovědí v dílčích úkolech. Rozhodující pro hodnocení je odpověď na badatelskou otázku v závěrečné tabulce. Ověřujeme schopnost žáků formulovat odpověď podloženou zdroji v lekci. Závěrečný řádek zachycuje osobní názor žáků, který může být podkladem pro aktualizaci tématu genderové rovnoprávnosti v hodině a zároveň východiskem pro navazující diskuzi a lekce. 

Metodický komentář

Lekce je první ze tří lekcí, které se věnují situaci žen v 19. a první polovině 20. století. Druhá lekce s názvem Proč začaly bojovat o svá práva vede žáky k tomu, aby ze zdrojů sami vyvodili, co ženy v tradiční patriarchální společnosti dlouhodobě frustrovalo. V závěrečné lekci Jak získaly svá práva hledají žáci odpověď na nejdůležitější příčinu vedoucí k zisku volebního práva pro ženy v různých zemí světa.

Porovná, jaké byly role mužů a žen v minulosti a v současnosti.