Diskutuje o projevech moderního politického extremismu a o povaze, příčinách vzniku a důsledcích nastolení diktatur a autoritativních režimů.

• Samostatně nebo společně s vyučujícím vymezí různé příklady projevů politického extremismu v současném veřejném prostoru.
• Téma politického extremismu historizuje na vybraném příkladě – zkoumá zdroj, který ilustruje dobovou propagandu, manipulativní techniky a autoritativní formy vládnutí.
• Sám nebo s pomocí popíše důležité prvky ve zdroji, při hledání jejich významu vychází ze své osobní zkušenosti a nezohledňuje historický kontext.

Kdo byl jejich nepřítel?

Cvičení v aplikaci HistoryLab rozvíjí dovednost analyzovat karikaturu a získat kritický odstup od nacistické antisemitské propagandy. Využívá stereotypizované zobrazení „Žida" ve známém nacistickém týdeníku Der Stürmer. Karikatura sloužila k vytváření a posilování obrazu „Žida" jako nepřítele, který usiluje o zkázu Německa a Evropy.

Postup 

Učitel žáky seznámí s cílem hodiny a v pracovních skupinách je přes mobily nebo školní tablety či počítače nechá zapnout příslušné cvičení v aplikaci HistoryLab (odkaz i s metodikou viz úložiště), pokud je to možné, je vhodné připravit QR kód pro snadné načtení mobilním telefonem nebo tabletem.

V jednotlivých krocích žáci analyzují antisemitskou karikaturu a interpretují ji.

Pro reflexi hodiny je dobré ponechat si dostatek času na společné sdílení odpovědí a jejich precizování s pomocí diskuse, pokud se cvičením pracujete jako se součástí hodiny a navazujete další aktivitou (např. ukázkami dalších extremistických projevů nacismu), je samozřejmě potřeba reflexi časově omezit, žáci by však měli získat zpětnou vazbu k celému procesu a jeho výsledku.

• Rozpozná charakteristické rysy současného politického extremismu a hledá rozdíly od historických příkladů politického extremismu.
• Zkoumá zdroje, které ilustrují dobovou propagandu, manipulativní techniky a extremistické formy vládnutí a ovládání (diktatura, rasismus, fašismus, nacismus, komunismus, maoismus apod.), včetně jejich dopadů na obyvatele českých zemí.
• Pracuje se zdroji a odpoví na otázky nezbytné pro kritické posouzení situací v minulosti (např. Jaké je hlavní sdělení textu/obrázku? Je, nebo není manipulativní a proč? Nese zkoumaná situace rysy porušení zásad demokracie a lidských práv? Jak lze odolávat pozitivně podávaným vizím autoritativních forem vlády?).
• Sám nebo s pomocí vyučujícího při zkoumání identifikuje a vyjmenuje, jakými způsoby uvedené režimy získávaly loajalitu občanů, současně však omezovaly individuální i kolektivní svobody, včetně nejvýznamnějších příkladů justičních vražd a zločinů proti lidskosti. 
• Zkoumá procesy přechodu k demokracii a identifikuje problémy, které bylo nutné řešit (např. restituce majetku, rehabilitace obětí).
• V diskuzi využije zásady historické argumentace v mantinelech ústavních práv a hodnot spojených s názorovou pluralitou; respektuje postoje a způsob argumentace spolužáků a také jednotlivých aktérů.

lekce Milada Horáková

Lekce má za cíl seznámit žáky s příběhem Milady Horákové, na kterém si uvědomí nebezpečí totality (v průběhu lekce se žáci zabývají jak nacismem, tak komunismem a zjišťují, co měly tyto režimy společného). Žáci pracují s různými texty (dopis odsouzené Horákové dceři, dopis manželovi, žádost o milost Alberta Einsteina; stručný životopis Milady Horákové a Ludmily Brožové-Polednové), tak s krátkými video ukázkami.

• Diskutuje o tom, jak se ve veřejném prostoru projevuje politický extremismus a jaké jsou jeho historické kořeny.  
• Vyhledá informace o nejznámějších příkladech nastolení diktatury a autoritativních režimů v kontextu českých, evropských i světových dějin (fašismus, sovětský komunismus); dokáže tyto případy vztáhnout k politickému extremismu a jeho dopadům na život lidí v dané době. 
• Posoudí význam a aktuálnost nastolování autoritativního politického režimu, diktatury či politiky extremismu a vysvětlí jejich dopad na individuální a kolektivní svobodu. 

Lekce Myšlenkový svět nacismu

Žáci rozpoznávají prostřednictvím dobových pramenů klíčová témata nacistické ideologie. Soustředí se na dobovou propagandu – způsoby, jaké režim využíval k ideologické výchově lidí, včetně dětí. Zvláštní pozornost věnují tzv. čistotě rasy a antisemitismu. Téma rasismu je vztaženo k definování lidských práv po válce. 

Vybraná ilustrace Myšlenkový svět nacismu pomáhá žákům pochopit dobovou propagandu, manipulativní techniky a autoritativní formy vládnutí nacismu. Lekce byla vytvořena v rámci projektu Dějepis+, vyučující může na webové stránce https://dejepisplus.npi.cz/metodiky/ najít i další metodiky k tématu diktatur. Nabízí se například lekce Kolektivizace v Sovětském svazu nebo Nástup nacismu v Německu. 

Popíše základní znaky nacismu a komunismu a jejich hlavních dopady na životy lidí v českých zemích.