Vytvoří vlastní výstup na základě absolvování aktivizačního edukačního programu v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru.

• Absolvuje připravený edukační program v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru.
• Pracuje s pomocí vyučujícího či ve skupině např. s artefakty, modely, mapami, plány, fotografiemi, audiovizuálními zdroji, digitálními aplikacemi; může hovořit s místními obyvateli.  
• Vytvoří vlastní výstup (zápis do sešitu, příběh návštěvy s fotografiemi, popis vybraného artefaktu).

K čemu je muzeum?

Co by se stalo, kdybychom přestali chránit historické památky a kulturní krajinu Krkonoš? Jakou má pro nás vlastně historie našeho města a regionu hodnotu? Žáci se ocitnou před těžkou výzvou – komise pro masovou výstavbu se rozhodne zbourat památky, zrušit KRNAP a vše zastavět apartmány a zábavními centry. Jediná šance je vyplnit a odevzdat formulář, v němž žáci prokáží historickou a kulturní hodnotu místa, v němž žijí. A k tomu potřebují muzeum! Metodika je vytvořena přímo pro Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, při troše adaptace však může jako šablona posloužit i v jiných muzeích.

Postup

1. Žáci by měli být předem připravení na to, že půjdou do muzea a mají si s sebou vzít přinejmenším prací potřeby.
2. V muzeu jsou rozdělení do pracovních skupin, seznámeni s pravidly pohybu v expozici a se zadáním práce, každá skupina obdrží „formulář“, jenž má při zkoumání expozice vyplnit.
3. Během práce skupin by jim vyučující měl být k dispozici a v případě potřeby napovědět.
4. V závěru by skupiny měly představit výsledky své práce a uvést argumenty vypracované do závěrečné části formuláře, na tuto část je vhodné ponechat ideálně 20 minut a najít pro ni vhodný prostor, pokud to přímo v muzeu není možné, tak před muzeem (ušetříte čas) nebo po návratu do školy.

• Absolvuje připravený edukační program v paměťové instituci nebo ve veřejném prostoru a získává informace o tom, jaké paměťové instituce existují, jaké se nacházejí v nejbližším okolí či regionu a jaké druhy pramenů uchovávají.
• Pracuje individuálně či ve skupině s větším množstvím např. artefaktů, modelů, map, plánů, fotografií, audiovizuálních zdrojů, digitálních aplikací; může hovořit s místními obyvateli.
• V paměťové instituci anebo ve veřejném prostoru se vzdělává aktivně a vytvoří vlastní výstup, např. dělá si náčrtky, fotografuje, kreslí; objekty svého bádání např. popíše, roztřídí, porovná, načrtne, zasadí do historického kontextu a vytvoří domněnky.
• Znalosti a dovednosti z paměťové instituce nebo veřejného prostoru dále rozvíjí při vlastní tvorbě; výstupem není zápis faktografie do sešitu, ale zpracování vlastního vyprávění, obrazu či modelu (je přitom využit potenciál setkání s předměty či veřejným prostorem).

Jak poznat a připomínat historii Romů?

Žáci navštíví Muzeum romské kultury v Brně (MRK), paměťovou instituci, která se jako jediná v ČR věnuje dokumentaci a prezentaci historie a kultury Romů. Lekce vede k aktivnímu poznávání historie Romů jako části dějin, která je v českém veřejném prostoru a debatě upozaděna. Žáci konfrontují poznatky, které o historii Romů získali z předchozí výuky a dalších zdrojů a co si o ní myslí, čerpají nové informace při návštěvě stálé expozice MRK a debatují o svých čerstvě nabytých znalostech a propojují se svou znalostí dějin. Diskutují o příčinách vytěsňování některých historických témat z veřejného povědomí a debaty, a navrhují možnosti, jak konkrétně historii Romů veřejně připomenout. Debatují o charakteru zdrojů/dokladů/pramenů, na základě kterých je možné tuto historii rekonstruovat.

Zadání pro žáka: 
1. Před návštěvou stálé expozice Muzea romské kultury MRK) sdílej ve společné debatě s ostatními ve třídě informace o historii Romů v českých zemích, které znáš z předchozí výuky, veřejné debaty, filmů, internetu, četby atp. Pokus se společně odpovědět na otázky z pracovního listu I (viz příloha na úložišti), odlišuj přitom konkrétní informace (I) od domněnek (D), odpovědi si zapiš. Pracovní list I si vezmi s sebou do expozice, kromě něj také pracovní list II (viz níže), psací potřeby a mobilní telefon kvůli možnosti vyfotit si některé konkrétní exponáty. 

2. Během návštěvy stálé expozice MRK se pokus najít k otázkám v pracovním listu odpovědi, které verifikují či rozvíjejí předchozí znalosti a domněnky. Vyfoť si / nakresli / popiš alespoň tři z předmětů či dokumentů, které pokládáš pro rozvinutí svých znalostí o historii Romů za klíčové. V pracovním listu II si každý z nich pojmenuj tak, aby se ti dobře pamatoval. Zapiš si, o jaký exponát jde (dokument, trojrozměrný objekt a jeho materiál, záznam svědectví/vyprávění atp.) a ze které doby pochází. Poznamenej si, s jakým tvrzení v pracovním listu I je možné jej spojit.

3. Po prohlídce stále expozice MRK sdílej svoje poznatky s ostatními ve třídě. Svoje nově nabyté znalosti společně konfrontujte se svými předchozími kolektivními odpověďmi.

4. Společně debatujte nad následujícími otázkami: Odkud jste se až dosud o historii Romů dozvídali? Jaké prameny/doklady dokumentující historii Romů máme skrze MRK k dispozici? Jak hodnotíte veřejnou dostupnost informací o historii Romů? Proč myslíte, že to tak je? Jak by se tato situace dala změnit? Jaké další veřejné expozice k dějinám Romů jsou v ČR dostupné a kde?

5. Sdílej s ostatními ve třídě svůj výběr klíčových exponátů. Na volné listy papíru napište vždy jméno daného exponátu a poznamenejte si k němu: k jakému období historie Romů se vztahuje, o jaký předmět se jedná (dokument, fotografie, trojrozměrný předmět atp.) a kolik lidí z vaší třídy ho označilo za klíčový. Pokuste se společně volné listy se jmény exponátů uspořádat tak, aby vytvářely pro vás logickou mentální mapu – zohlednit můžete dobu jejich vzniku, charakter, nebo emoce, které ve vás předměty vyvolaly. 

6. Práce ve skupinách: Z informací o historii Romů v pracovním listu I vyberte jednu, která je podle vás nejdůležitější. Pokuste se navrhnout aktivitu, pomocí které by bylo možné tuto část historie Romů veřejně připomenout (odhalení sochy/pamětní desky, vyhlášení významného dne, přejmenování nějaké části veřejného prostoru či konkrétní budovy nebo její části, aktivity v digitální prostoru..., atp.). Poznamenejte si, jaké konkrétní vizuální prostředky byste k prezentaci daného milníku použili. Jakým textem byste jej doprovodili? Svůj návrh sdílejte s ostatními skupinami. Společně hlasujte o jednom z nich, který byste chtěli/mohli zrealizovat. K jakému datu byste tuto aktivitu/odhalení objektu mohli směřovat?

7. Samostatná práce: Vyber jeden z exponátů z pracovního listu II a napiš k němu krátký text, v němž vysvětlíš, jak proměnil tvou představu o historii Romů.

Popis ověřování

Je vhodné sledovat konkrétní posun jednotlivých žáků nejen na úrovni ověření nabytí některých z klíčových informací o historii Romů, ale i na úrovni jejich vlastní reflexe toho, jak sami svůj posun vnímají, a k jakým otázkám je zkušenost z návštěvy MRK vede. Je smysluplné zaměřit se zejména na reflexi otázek, které se týkají chápání konkretizace a zpřítomňování dějin jako společensky podmíněného procesu, do kterého jsou různé skupiny obyvatel různým způsobem z různých důvodů zapojovány či nikoli, a otázek týkajících se dokladů, na základě nichž je možné historii rekonstruovat a prezentovat. Je vhodné se zaměřit na to, zda se daný žák zapojuje do diskuse a interakce s ostatními žáky, zda a jak se zapojuje do reflexe a do kreativní části skupinové aktivity. Bylo by ideální, kdyby bylo možné žáky podpořit ve skutečné realizaci některé z navržených připomínkových aktivit.

• Absolvuje připravený edukační program v paměťové instituci anebo ve veřejném prostoru.
• Aktivně pracuje během celého programu: využije historické prameny a využívá samostatně nebo ve spolupráci se skupinou připravené didaktické pomůcky.
• Využije potenciál setkání s předměty či veřejným prostorem pro tvorbu vlastního textu, obraz nebo model minulosti.

Návštěva výstavy o Emilu Holubovi v Náprstkově muzeu

Zadání pro žáka 

Pracujeme s výstavou Emil Holub v Náprstkově muzeu v Praze. Tvým cílem je vytvořit myšlenkovou mapu, ve které zachytíš, jak výstava změní tvůj pohled na dva fenomény. Tím prvním je známý cestovatel Emil Holub. Druhým fenoménem je kolonialismus. Hledej ve výstavě odpověď na otázku, jak spolu kolonialismus a Emil Holub souvisejí?  

Nejdříve si ve skupinách vytvořte myšlenkovou mapu s pojmy Emil Holub a kolonialismus. Napište vše podstatné, co o těchto pojmech už víte.  

Jakmile krátce odprezentujete ostatním, co jste napsali, vyrazte do expozice. Využívejte pomůcky, které získáte – pište si poznámky a vyfoťte exponáty, které něco vypovídají o vztahu Emila Holuba ke kolonialismu.  

Až expozici projdete, upravte svou myšlenkovou mapu. Doplňte nové informace. Vycházejte z konkrétních historických zdrojů a informací, které jste v expozici studovali. Používejte při doplňování jinou barvu propisky/fixy, abychom při následné prezentaci dobře odlišili, co nového jste doplnili.

Popis ověřování 

Učitel vybral vhodný program na základě kritérií (program aktivizuje žáky metodami badatelství nebo objektového učení a naplňuje OVU zaměřený na reflexi kolonialismu). Hodnotí schopnost žáka využít nové informace a dovednosti z programu při tvorbě vlastního výstupu. Dále hodnotí schopnost žáka shromáždit a uchovat potřebné podklady (vlastní poznámky a fotografie apod.), které ovlivňují kvalitu závěrečného výstupu. Kritéria výstupu vytváří učitel, přizpůsobil je formě programu (nejen rozsah požadovaného výstupu), stěžejní pro posouzení je obsahová, nikoli formální stránka výstupu (posuzuje se v první řadě dovednost historicky myslet a vyjádřit myšlenky zvolenou formou). V přiložených příkladech je patrné, že žáci dokázali doplnit nové informace z výstavy a propojit Emila Holuba s problematickými aspekty kolonialismu. Dokážou tedy nahlédnout Emila Holuba nejen jako významného českého cestovatele, ale také jako člověka, který byl ovlivněn dobovými myšlenkami kolonialismu. Vhodně tak ilustruje českou zkušenost tzv. „kolonialismu bez kolonií“.

Představí vlastní výstup po návštěvě historického místa či paměťové instituce.