domýšlí významy motivů na hmotných výtvorech ve veřejném prostoru (socha, pamětní deska, pomník, dům, urbánní celek, pojmenování míst) a vyjádří podloženou domněnku o záměru jejich tvůrců

Žák: Rozpoznám ve svém okolí historický motiv. Stanovuji domněnky o jeho vzniku, funkci a významech jednotlivých prvků. Ověřím domněnky s pomocí dalších zdrojů, nacházím další fakta o dřívější i současné funkci motivu a jeho významu. Své závěry diskutuji s ostatními. S ohledem na nová fakta a souvislosti upravuji své dřívější domněnky.  

Metodické pokyny: 

• V úvodu výuky seznámíme žáky s badatelskou otázkou, kterou na konci lekce žáci zodpovědí: Co chtěl autor dílem vyjádřit a jak se liší záměr umělců v různých obdobích? 
• První úrovní otázky je formulace cíle autora u jednoho konkrétního sochařského díla. 
• Další úrovní je pak komparace sochařské produkce z různých období lidských dějin: Co je cílem pravěkého X starověkého, středověkého X moderního, renesančního X barokního atd. uměleckého vyjádření? 

Cíl výuky/pedagoga: Maximální využití schopností a znalostí jednotlivců a pracovních skupin. 

Vzdělávací cíl hodiny: Žák zodpoví v závěru lekce badatelskou otázku; při výuce žáci spolupracují ve skupinách a společně formulují závěry 

Způsob/metody a formy práce: 

Metoda diskuse, brainstorming, spolupráce ve skupinách, odůvodňování, vyvozování závěrů, prezentace výsledků, formulace komplexní odpovědi na badatelskou otázku. 

Skupiny ideálně 4členné; obrázky je možné dát vždy do 2 skupin stejné a při prezentaci se skupiny doplňují. 

Věková skupina: 9. ročník (možnost využití redukované varianty od 6. ročníku ZŠ; více děl z jednoho období nebo mužské sochy, sousoší atd.) 

Pomůcky: tabule, dataprojektor, vytištěné tabulky s otázkami, obrazový materiál, kontextualizační text 

Akcentované kompetence: k učení, k řešení problémů a osobnostní a sociální