Zhodnotí zamýšlené i nezamýšlené důsledky lidského jednání, které souvisejí s narušováním životního prostředí a klimatickými jevy v minulosti.

• Vyhledá ve zdroji (např. dobový text, fotografie, reportáž z dobového tisku) konkrétní informaci o klimatických jevech, změnách a narušování životního prostředí a čerpání zdrojů.
• Sám nebo s pomocí vyučujícího rozliší alespoň jednu příčinu zkoumaných situací a důsledek lidského jednání (např. objev zemědělství a růst populace, využívání fosilních paliv a oteplování planety).
• Diskutuje o proměnách vztahu člověka k přírodě.

Jak člověk změnil krajinu Krkonoš v 19. a na začátku 20. století?

Krkonoše představují kulturní krajinu ovlivněnou od středověké kolonizace lidskou činností. 19. a počátek 20. století přinesly mnoho změn, které jsou pozorovatelné v krajině dosud a některé se dokonce staly předmětem ochrany v rámci KRNAP, např. horské louky vzniklé rozmachem fenoménu budařství. Žáci se v online aplikaci seznamují s postavami představujícími typická povolání v regionu Krkonoš, s nimiž jsou spojeny dopady na proměnu krajiny.

Postup

1. Žáci jsou seznámení s tím, že budou zkoumat zamýšlené i nezamýšlené důsledky lidské činnosti na krajinu, a to na příkladu Krkonoš v 19. a 20. století, začnou přípravou myšlenkové mapy (jde využít i jiná technika).
2. S pomocí tabletu nebo mobilu se připojí k jedenácti online stanovištím, která obsahují informace o proměně Krkonoš ve zmíněném období, získané informace si zanášejí do myšlenkové mapy, v níž mezi sebou mohou také vyznačovat souvislosti.
3. Žáci v závěru hodiny prezentují své myšlenkové mapy, vyučující je může také vyzvat ke zvýraznění těch dopadů proměny krajiny Krkonoš, které jsou dosud znatelné, např. vysoký počet hotelů a restaurací na hřebenech, horské louky, ochrana přírody, síť turistických tras, ale také infrastruktura nebo pozůstatky průmyslu atd.

• Vyhledá ve více zdrojích (např. v dobových textech, fotografiích, literárních ukázkách, reportážích z dobového tisku) konkrétní informace o klimatických jevech, změnách a narušování životního prostředí a čerpání zdrojů.
• Rozliší příčiny zkoumaných situací a důsledky lidského jednání (např. objev zemědělství a růst populace, využívání fosilních paliv a oteplování planety); vyvozuje závěr, že lidské zásahy byly v minulosti běžně provázeny nejistotou a omezenou předvídavostí.
• Diskutuje o proměnách vztahu člověka k přírodě a o motivacích člověka k poškozování ekosystémů (přelidnění a migrace jako důsledek vyčerpání zdrojů).

Proč zanikla keltská civilizace?

Mohla změna klimatu způsobit zánik vyspělé civilizace? Jak vlastně můžeme zjistit, co k jejímu kolapsu vedlo? Žáci pomocí písemných a archeologických pramenů, klimatických modelů i hypotetických výpovědí Keltů pátrají po tom, co stálo za zánikem keltské civilizace. 

Postup 

Žáci po celou dobu pracují s pracovním listem a zdroji v prezentaci, kterou jim promítá učitel, žáci mohou pracovat individuálně nebo ve skupině. 

Při práci s jednotlivými zdroji by měl vyučující vždy zjistit, že žáci zdroj správně pochopili a interpretovali, zejména pak např. u grafů, které se jako zdroj jeví náročněji. Lekce obsahuje také např. mapu nebo fiktivní výpovědi Keltů.

• Popíše konkrétní příklady dopadu klimatických jevů a narušování životního prostředí a čerpání zdrojů v kontextu České republiky i v kontextu globálním. 
• Diskutuje o proměnách vztahu člověka k přírodě, o motivacích člověka k poškozování ekosystémů i možnostech adaptace na změny ve formě vytváření nových postupů a struktur společenského života.
• Formuluje vlastní názory na narušování životního prostředí v historii i v současnosti.  
• Definuje potenciální rizika a výzvy směrem do budoucnosti prostřednictvím rozlišení zamýšlených a nezamýšlených důsledků lidského jednání.

Jak mohli na Velikonočním ostrově zabránit katastrofě?

Žáci dohledávají skrze modelová svědectví obyvatel ostrova, co pravděpodobně způsobilo katastrofu, a následně v roli tehdejších obyvatel navrhují možná řešení krize. Podrobná metodika, prezentace i pracovní list jsou dostupné na úložišti.

Popis ověřování  

Schopnost rozlišovat, že lidské jednání má zamýšlené i nezamýšlené dopady, je klíčová pro porozumění tomu, proč lidstvo v současné době prožívá klimatickou nouzi. Na příkladech z minulosti lze tuto dovednost postupně rozvíjet. Vhodné je volit lekce, které mají pestré vzdělávací cíle (např. navrhnout řešení, která mohli realizovat lidé na Velikonočním ostrově). Vyučující na základě absolvování lekcí dodatečně ověřuje, zda žáci dokážou rozlišit, jak lidské jednání přispělo ke krizi nebo kolapsu zmíněných civilizací, a identifikovat, co si lidé představovali, že se stane (např. vykácením lesů získají zemědělskou půdu), a co se reálně odehrálo. 

Na příkladech porovná důsledky lidské činnosti na životní prostředí v minulosti a současnosti.