V modelové situaci předvede, jak může historické poznání pomoci v současném životě.

• Samostatně nebo společně s vyučujícím vymezí různé příklady toho, jak je možné v současné historické kultuře využívat historické poznání, resp. jak lze takové situace modelovat ve škole.
• Prozkoumá jeden zdroj, který je součástí jeho aktivity.
• Navrhne, jak by se v dané situaci zachoval.

Co se děje s pomníkem?

Tato lekce se zaměřuje na schopnost žáků vyhledávat a třídit informace, které jsou klíčové pro porozumění současným kontroverzím s historickým přesahem. Na příkladu sporu o pomník rudoarmějce v Litoměřicích se žáci učí klást otázky, identifikovat klíčové zdroje informací a pochopit různé perspektivy zapojených aktérů. Lekce nerozhoduje o osudu pomníku, ale vede žáky k tomu, aby si osvojili badatelské postupy a uvědomili si, že pochopení současných problémů vyžaduje znalost historického kontextu. Cílem je rozvíjet kritické myšlení a dovednosti potřebné k orientaci v otázkách historické paměti.

Zadání pro žáka

Zadání s úkoly je v pracovním listu dostupném na uložišti.

1. Vyhledávání a třídění informací: Žáci ve skupinách hledají informace o historii pomníku, jeho současném stavu a názorech různých aktérů. Každý člen týmu má specifický úkol a vždy uvádí zdroj svých informací.
2. Diskuze a syntéza: Žáci diskutují své poznatky ve skupině, sdílí závěry a propojují je s širšími souvislostmi. Zaměřují se na pochopení motivací a postojů jednotlivých aktérů sporu.
3. Formulace otázek: Žáci navrhují otázky, které by chtěli položit odborníkům či aktérům, aby lépe pochopili všechny aspekty sporu, a učí se formulovat badatelské otázky.

Popis ověřování

V této lekci se ověřuje, jak žáci dokážou identifikovat a zpracovat informace z různých zdrojů, což je vstupní dovednost pro zvládnutí celkového výstupu RVP ZV. Žáci formulují otázky, které ukazují jejich schopnost zvažovat různé perspektivy a potřebu doplnit chybějící informace. Důraz je kladen na schopnost analyzovat historický kontext a jeho vliv na současné diskuse. Aktivita pomáhá rozvíjet kritické myšlení tím, že žáci hledají odpovědi na konkrétní otázky spojené s veřejnou historickou pamětí. Výstupem je schopnost uvědomit si, jak historické poznání může pomoci porozumět současným společenským problémům.

Metodický komentář

Jedná se o nepilotovanou lekci. Může být metodicky náročná z hlediska práce s různorodými zdroji, které mohou být ovlivněné zaujatostí. Učitel by měl žáky vést k pečlivému ověřování spolehlivosti zdrojů a zdůrazňovat, že různé perspektivy mohou být stejně důležité pro pochopení situace. Případné polarizaci diskuse mezi žáky učitel předchází tím, že při moderování diskuse podporuje věcnou argumentaci. Závěrečná fáze formulace otázek by měla být vedena tak, aby žáci pochopili, že smyslem aktivity není hledání „správné odpovědi“, ale schopnost klást dobré otázky a osvojit si návyk, že bez kvalitních historických informací nelze minulost funkčně využívat pro orientaci v životě.

• Sám nebo ve skupině určí, kterou možnost využívání historického poznání si chce vyzkoušet.
• Prozkoumá zdroje, které jsou součástí jeho aktivity – např. článek s historickou tematikou, diskusní příspěvek na internetu, zadání pro tvorbu pomníku, pamětní desky nebo výběru názvu nové ulice zprostředkované nebo modelově vytvořené vyučujícím apod.
• Odpoví na otázky nezbytné pro kritické posouzení situace (např. Jaké je hlavní sdělení textu/obrázku/příběhu? Kdo se zachoval správně? Je, nebo není tvrzení manipulativní a proč? Proč autor tvrdí zrovna toto? Porušuje některou ze zásad demokracie a lidských práv? Jak lze přispět ke kultivaci jednostranných nebo netolerantních postojů? Jak na podobné situace reagoval někdo přede mnou?).
• Osvojuje si strategie, jak jednat a vytvářet vlastní výstup nebo jak vybrat kvalitní výstup jiného autora, který chce využít v aktivitě.
• Představí svůj výběr, postoj nebo stanovisko (např. navrhne jméno nové ulice pojmenované po historické osobnosti a připraví koncept dopisu zastupitelstvu, kde svůj výběr objasní; zformuluje reakci na text obsahující historickou manipulaci nebo nepravdu; odkáže na zdroj a sdílí kvalitní historický text na sociálních sítích; zapojí se do internetové diskuse nebo vzpomínkové akce u příležitosti významného výročí; reaguje na řetězový e-mail apod.).

Jak nahlížet na očkování 

Lekce se věnuje otázce historického a současného pohledu na očkování prostřednictvím práce s obrazovými a textovými zdroji. Žáci analyzují historickou karikaturu, článek o antivakcinačním hnutí z 19. století a jeho argumentech a porovnávají je s dnešními diskusemi o očkování. Hlavním cílem je ukázat, jak historické poznání může přispět k porozumění současným problémům a dezinformacím spojeným s očkováním a reakcí na epidemii.

Zadání pro žáka

Zadání s úkoly je v pracovním listu dostupném na uložišti.

1. Analýza zdrojů: Žák pracuje s historickou karikaturou a textovým zdrojem, identifikuje důležité prvky, interpretuje jejich význam a propojuje historický kontext s argumenty odpůrců očkování.
2. Vypracování úkolů: Žák formuluje odpovědi na otázky spojené s historickými i současnými dezinformacemi o očkování a vysvětluje různé motivace, které vedly k odmítání vakcín v minulosti.
3. Praktická aplikace: Žák navrhuje, jak by mohl s využitím historických poznatků argumentovat v současné diskusi o očkování, a rozvíjí své dovednosti v komunikaci a formulaci občanských postojů.

Popis ověřování

Lekce rozvíjí schopnost žáků využívat historické poznání při řešení současných problémů, konkrétně diskusí o očkování. Žáci se učí rozpoznat historické paralely, identifikovat klíčové argumenty a porozumět motivacím odpůrců očkování v různých obdobích. Práce s primárními a sekundárními zdroji jim pomáhá posilovat dovednosti v analýze textů a vizuálních materiálů. Reflexe historických dezinformací je vede k zamyšlení nad mechanismy šíření moderních mýtů a nad tím, jak jim čelit. Shrnutím a návrhem současné argumentace proti dezinformacím žáci propojí historické poznání s praktickým občanským postojem.

Metodický komentář

Jedná se o lekci neověřenou pilotáží. Práce s historickými karikaturami a textem vyžaduje, aby učitel žákům vysvětlil kontext doby (rozvoj věd, napětí mezi tradiční a kulturou a modernizací). Důležité je vést diskusi tak, aby se vyhnula zjednodušujícím soudům o postojích minulosti. Při práci se současnými tématy, jako je očkování, je nutné zajistit, aby diskuse zůstala věcná a zaměřená na fakta, nikoliv na osobní postoje k očkování. Učitel by měl žáky podpořit ve formulaci vlastních názorů na základě podložených informací. Zároveň je potřeba dát pozor, aby lekce neznevýhodňovala žáky, kteří mohou mít negativní osobní zkušenosti s pandemií koronaviru nebo očkováním.

• Využije historické poznání, které získal z různých kriticky prozkoumaných zdrojů, k proměně svého současného okolí. 
• Ve zdrojích posoudí postoje a způsoby argumentace jednotlivých aktérů.  
• Při vlastní tvorbě zohlední různé pohledy na danou událost a zaujme podložené postoje, přičemž použije argumenty, které citlivě aplikuje v rámci diskuse s ostatními. 
• Vytvoří a ve třídě, škole či obci představí vlastní výstup, v němž zohlední i protichůdné názory.

Lekce Zaslouží si pomník?

Postupné/dílčí kroky dosahování  

• Analyzuje předložené zdroje, dohledá případně další vhodné zdroje, provádí jejich kritiku, vyhodnotí důležitost a důvěryhodnost zdrojů.
• Zvolí formu výstupu a podřizuje mu práci se zdroji.
• Při vytváření výstupu zohledňuje různé perspektivy a vyhodnocuje, jak reagovat na jejich odlišnosti; využívá historický kontext a v případě potřeby to konzultuje s vyučujícím.
• Sdílí vytvořený výstup, dostává zpětnou vazbu od spolužáků nebo vyučujícího.  

Textový popis 

Úloha nabízí modelovou situaci, kdy žáci nejprve rozhodují, zda a proč by měl být vybraným osobnostem z jejich regionu postaven pomník. Poté takový pomník navrhují, prezentují a obhajují jeho podobu i umístění. Nakonec dostávají zpětnou vazbu.   

Žáci začínají poznáváním role pomníků ve veřejném prostoru a dále osobností regionu, a to z různých úhlů pohledu a časových rovin. Analyzují, interpretují a porovnávají různé zdroje (dobový tisk, paměti, korespondence, odborný text apod.), zvažují jejich důležitost a důvěryhodnost, své názory zdůvodňují s oporou v pramenech a literatuře. Poté vytvářejí vlastní návrhy pomníků podle zadaných kritérií, tříbí estetické dovednosti, procvičují práci s mapou, obhajují vlastní návrhy a hodnotí návrhy ostatních. Hlavní otázka směřuje k tomu, aby si uvědomili a vyzkoušeli, že minulost nemusí „jen“ poznávat, ale také ji tvořit.   

Téma je realizováno pomocí různých metod a postupů, konkrétně: skupinová práce; badatelské činnosti (popisování zdrojů, porovnávání a třídění zdrojů, zohledňování dobových souvislostí, vysvětlování historického významu, sestavování podložené odpovědi, tvoření kreativního výstupu); rozvoj historického myšlení (vztah k minulosti: co považujeme za důležité a proč; dobové perspektivy); multiperspektivita.   

Lekce Zaslouží si pomník?  je přiložená jako konkrétní návrh naplnění očekávaného výsledku učení na příkladu osobností z regionu Vysočina. Lekce obsahuje metodiku, pracovní list a zdroje a je plánovaná na nejméně tři vyučovací hodiny. Lekci lze různě adaptovat, například metodiku lze použít jako schéma a inspiraci pro jiné regiony či úroveň žactva. Lekce je výrazně mezipředmětová, zasahuje do vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura.