hodnotí zamýšlené i nezamýšlené důsledky lidského jednání, které souvisejí s narušováním životního prostředí a klimatickými změnami v dějinách
Popis a zdůvodnění
Očekávaný výsledek učení rozvíjí hlubší porozumění dopadům lidské činnosti na přírodu v průběhu dějin (od období, kdy člověk a jeho předchůdci žili jako součást přírody, až po snahy o její využívání a podmanění). Předpokládá důsledné využívání nové perspektivy environmentálních dějin, pro kterou jsou vhodné konkrétní příklady narušování životního prostředí v českém i globálním kontextu. Jedná se zejména o vytváření kulturní zemědělské krajiny a rozvoj sídel, čerpání nerostných zdrojů a znečišťování planety. Žák problémy nejen popisuje, ale zároveň rozlišuje, kdy jednání člověka vedlo k důsledkům zamýšleným (produkce energie, ekonomický rozvoj) a nezamýšleným (kolaps kultur a civilizací – Rapa Nui na Velikonočním ostrově apod.). Zhodnotí zkoumané jevy z hlediska dobového i současného pohledu.
Očekávaný výsledek učení reaguje na významné téma současné společenské diskuse, kterým jsou ekologické problémy a otázka udržitelného rozvoje planety Země. Porozumění historickým souvislostem proměny vztahu člověka k přírodě a schopnost hodnotit lidské jednání a jeho důsledky v dějinách je nezbytným předpokladem pro aktivní zapojení do současné i budoucí celospolečenské diskuse o tom, jak reagovat na ekologické problémy a klimatickou krizi.
Hodnoty
- Sdílené poznání
- Respektování potřeb planety
Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení:
- vyhledá ve zdrojích (například v dobových videích, fotografiích, literárních ukázkách, reportážích z dobového tisku) konkrétní informace o narušování životního prostředí a čerpání zdrojů v dějinách (s těžištěm v období od průmyslové revoluce po současnost)
- rozlišuje zamýšlené a nezamýšlené důsledky a diskutuje o proměnách vztahu člověka k přírodě, o motivacích člověka k poškozování ekosystémů (přelidnění a migrace jako důsledek vyčerpání zdrojů, znečišťování ovzduší a vod, produkce odpadů apod.)
- hodnotí proměny krajiny a životního prostředí a zaujímá vlastní stanovisko k problematice opřené o faktografické argumenty
- reflektuje proměny životního prostředí a narativů vztahu člověka k přírodě v dějinách – např. význam fosilních paliv a společenské uznání jejich těžby jsou pozitivně nahlíženy v době kapitalistické i socialistické industrializace, v roce 2020 je naopak běžná jejich kritika