v modelové situaci předvádí (demonstruje), jak se vhodně zapojit do diskuse využívající historické argumenty; oceňuje přitom ústavně ukotvené hodnoty

Žák: Charakterizuji různé příklady diskuze o historické události, které probíhají v digitálním, nebo reálném prostředí na regionální i nadregionální úrovni. Zaujímám postoje a používám argumenty, které citlivě aplikuji v rámci diskuze. Sestavuji materiály, které upozorňují na chybné interpretace a fabulace, nebo navrhuji formou vlastního stanoviska možné způsoby řešení. Využívám potenciál sociálních sítí k sběru argumentů a postojů jednotlivých aktérů zapojených do diskuze o historické události, sestavuji vlastní odpověď v rámci dané sociální sítě (za vědomí omezení, daných typem sociální sítě). Svoji odpověď prezentuji v rámci třídy, nebo projektové výuky ve škole. Zapojím se do školou řízených diskuzí v učebnách anebo bezpečném digitálním nástroji/sociální síti.

Zadání pro žáka 

Úloha nabízí modelovou situaci, kdy Zastupitelstvo Prahy 7 projednává návrh občanů umístit na Strossmayerově náměstí pamětní desku následujícího znění: Na památku spoluobčanům německé národnosti, nevinným obětem odsunu z Prahy v roce 1945.   

Znění pamětní desky však kritizují jiní občané, kteří tvrdí, že Němci z Holešovic nebyli nevinné oběti, ale bývalí nacisté, a proto si nezaslouží připomínat na veřejnosti. Umístění desky považují tito občané za urážku všem českým a židovským obětem okupace.  

Žáci školy, která sídlí na Praze 7, se chtějí zapojit do diskuse na Facebooku města a přispět do diskuse v rámci referenda, které o umístění desky rozhodne. Někteří také uvažují, že pošlou vedení radnice dopis a nabídnou svůj pohled na události.  

Popis ověřování  

Úloha byla vypracována pro účely celodenní tematicky integrované výuky. Žáci se ve skupinách prostřednictvím pramenů setkávají s místy a jejich příběhy na celkem deseti zastaveních (kompletní přehled materiálů v úložišti), věnovaných postupně pohledu Čechů, Němců a Židů na tragické události související s druhou světovou válkou v pražských Holešovicích.  

Žáci vyplňují pracovní list (viz odkaz v úložišti). Aby mohli učinit zodpovědné rozhodnutí, musí se nejdříve seznámit s tím, jaké události probíhaly v letech druhé světové války v okolí školy a porozumět tomu, jak se různí lidé s tragickou minulostí vyrovnávají.  

Vyučující hodnotí zejména schopnost žáků formulovat své stanovisko k zamýšlené pamětní desce a zaujmout perspektivu opřenou o dobové prameny a pohledy. Z hlediska ústavních hodnot nelze schvalovat násilí na civilních obětech, mezi kterými se ocitly mj. i německy mluvící obyvatelé Prahy. Žáci by měli hodnotit etické důsledky historických činů a přijímat je jako podnět k přijetí vlastní odpovědnosti: zásluhy, oběti i nespravedlnosti našich předchůdců si mohou nejen pamatovat, ale také na ně mohou mít potřebu sami reagovat. Formulace desky může mít řadu podob, včetně inkluzivní formulace, která nerozlišuje v označení obětí jejich nacionální původ.